Úvod > Liquid lingea / Ateliér sochařství 2, AVU aneb kultivujeme ´vizuální myšlení…

Liquid lingea / Ateliér sochařství 2, AVU aneb kultivujeme ´vizuální myšlení…

27.11.2018 10:19

Pragovka Gallery Rear - Praha

14. 11. 2018 - 6. 1. 2019

Na vernisáži výstavy liquid lingea, výstavy Ateliéru sochařství 2, AVU, která se konala v Pragovka Gallery Rear / v zadní výstavní části Pragovky/ jsme se octli mezi exponáty, které vytvořili studenti 3. ročníku Ateliéru sochařství 2 na AVU, a to i s přesahy do jiných médií.

„Ateliérová výstava liquidlingea není výběrem prací z minulých let, ale zcela novým souborem vytvořeným studenty v souvislosti s konkrétním tématem, pro konkrétní místo Pragovka Gallery.

Název výstavy se vztahuje k základním otázkám porozumění a komunikace. Problematizuje černobílé přístupy, které jsou pro většinu situací nepřesné, protože věci existují spíše v rozplývající se nejednoznačné škále a nikoliv v oddělených protikladech.

Téma výstavy se vyvíjelo na základě společných ateliérových diskuzí, nejprve o starozákonní metafoře zmatení jazyka, postupně se však stávalo stále obecnějším a abstraktnějším.

Lze limity porozumění chápat pouze negativně? Je jednoznačně pozitivní si zcela rozumět? Máme v sobě jakýsi ´vnitřní jazyk´, který není verbalizován? Je představitelný nějaký univerzální jazyk a bylo by vůbec dobré o něj usilovat? Takovéto řetězení otázek lze promítat do různých rovin a oblastí, od osobní komunikace, přes širší společenské vztahy až po environmentální problematiku. Jeho důsledky se ale mohou projevovat například v tvarové rozmanitosti architektury a je zřejmě také i jedním ze základních problémů umění.

Ateliér sochařství 2 na pražské Akademii výtvarných umění

začíná pod vedením Tomáše Hlaviny a Anny Hulačové teprve svůj 3. rok

je tak stále ještě ve fázi značně intenzivního formování své podoby.

I když je ateliér primárně zaměřen na práci s prostorem - sochu, objekt, instalaci, jsou zde vítány i přesahy do jiných médií. V rámci studia by však v tomto ateliéru nemělo jít jen o hledání ´ideálních forem´, ale formy by měly být chápány spíše jako důsledek myšlenkového prostředí, které je v ateliéru vytvářeno.

Práce a výuka v ateliéru probíhá velmi individuálně a je upřednostňována vzájemně se vyvažující rozmanitost přístupů před snahou o formálně vymezené směřování. Nejde o to, zda je výsledkem realistická či abstraktní socha, instalace spojená s videem či konceptuální projekt, důležité je uvažovat, proč jsou zrovna takovéto prostředky zvoleny. Těžištěm studia by měla být určitá kultivace ´vizuálního myšlení´ a nikoliv pouze intuitivní hledání forem. Uvažování o vizualitě v umění by tedy nemělo být odtrženo od specifického, na logice nezávislého způsobu myšlení."