Kundy Crew (KNDcrew): Neměla provokovat/She should not have provoked aneb „bijem sa ako baba“
Galerie Artwall – Praha
(opěrná zeď Letenských sadů na nábřeží kapitána Jaroše a Edvarda Beneše)
1. 5. - 31. 7. 2015
Snad každý Pražák si už někdy cestou tramvají, při jízdě na kole, či při procházce kolem řeky, všiml nekonvenční výzdoby opěrné zdi táhnoucí se podél tramvajových kolejí dole pod Letnou směrem ke Strossmayerovu náměstí, tedy na nábřeží kpt. Jaroše a navazující nábřeží Edvarda Beneše.
Zeď byla takto vybudována v souvislosti s nahoře na Letné se rozpínajícím monumentálním (záhy zase zavrženým a zbořeným) pomníkem z 50. let, sousoším J. V. Stalina – lidově zvaném Fronta na maso. Soudruzi byli rafinovaní, a tak, aby zeď nebyla jen tak nějakou zdí, byla na ni z politických důvodů připravena řada obřích nik, jakýchsi rámů pro budovateli tak s gustem aktualizované politické plakáty.
Jenže, čas oponou trhnul a trhlá doba strhla i ty plakáty. Zůstaly po nich jen zející prázdné rámy. A ty zely prázdnotou, hrozily zapomněním a chátraly přesně 10 let.
Přišla s tím Barbara Benish!
Kdo je Barbara Benish? Americká avantgardní umělkyně, která na sklonku 90. let 20. stol. za pobytu v Praze přišla s nápadem, jak ty zející rámy oživit a dát jim život. A tak vznikla na zdi Letenských sadů galerie. A když před tím sloužila jako režimní nástroj, teď se z ní stal naopak prostor prezentace současného – často (v tom nejlepším slova smyslu!) provokativního – umění. Zeď ožila v roce 2000 pilotním projektem Barbary Benish nazvaným ´Flower Power´. Realizace se ujalo - po stránce organizační - Centrum pro současné umění Praha, o.p.s.
A od té doby jezdíme či chodíme kolem panelů zasazených do zdi a mnohdy nevíme, co tím autor chtěl říci a proč, mnohdy se dobře bavíme a mnohdy tiše či rovnou nahlas přitakáváme. Ano, galerie Artwall žije pro nás a s námi. Nenápadná, nevnucující se, ale nepřehlédnutelná.
Artwall 2015
V současnosti Projekt Artwall 2015 je realizován občanským sdružením c2c Kruh kurátorů a kritiků. Je na zdech pod Letnou k vidění až do 31. 7. 2015 a je zrealizován pod záštitou radního hl. m. Prahy, Jana Wolfa. Partnery projektu jsou hlavní město Praha a Ministerstvo kultury ČR.
Skupina Kundy Crew?
Tak? Ano. A proč ne? Co je na tom? Je to snad něco špatného? A není to jen pojmenování věcí, či přesněji, základního ženského atributu, pravým jménem?
Kontroverzní výstavní prostor a jeho letní koncepce byla tentokrát svěřena do rukou neméně kontroverzní umělecké skupiny, známé zatím především u našich sousedů na Slovensku. Jedná se totiž o slovenskou aktivisticko-uměleckou dívčí skupinu, která si – bez uzardění a klidně - říká Kundy Crew. Pro někoho to zní možná poněkud kontroverzně, ale v interpretaci půvabných mladých a odvážných aktivistek byste jen těžko hledali po léta nám vsugerovávaný stereotyp - feministek. Ne, ne, tyhle dívky nejsou žádné pipky, slepice, pipiny, husy, puťky, kvočny, či – čtenářstvo promine – píči, ale osobité aktivní holky, které mají všechno, co k pořádné ženské patří - a na svém místě. Dokonce i rozum.
Proto je ten jejich název tak jasný a výmluvný. A jak nám samy potvrdily, ony ve svém názvu Kundy Crew nevidí, neslyší ani necítí nic špatného. Jen běžné a přiléhavé slovo. A pokud mají zkušenost, tak to vlastně pobuřuje jenom a pouze exhibující puritány a při prezentaci v tisku to vadí veřejnoprávním médiím.
Výšivka coby feministický protest?
Byli jsme za www.www-kulturaok-eu.cz pozváni na vernisáž výstavy ´Kundy Crew: Neměla provokovat´, která se příhodně uskutečnila na ´1. máje 2015 večer, provázena (ne)vlahým májovým deštíčkem, prozíravě se konala raději ne na místě činu, ale naproti, přes řeku v suchém a přátelském prostředí plovoucího baru U Bukanýra, zakotveného na nábř. Ludvíka Svobody.
Uvítali nás osobně aktivistky skupiny Kundy Crew, jež si zvolily ke svým provokujícím vyjádřením nezvyklou formu. Formu výšivek. Typické puťkovské práce žen zbavených vlastního já a vlastní emancipace, podřízených mužskému macho. Výšivkám se věnují a výšivkami se vyjadřují. A jak! Tak jako umí píchnout jehla při vyšívání, píchají do témat, jež glosují i dívky ze skupiny Kundy Crew. V případě pražské výstavy nahradily jejich relativně nevelké výšivky představované běžně v malých klubech a sálech jejich monumentální reprodukce a jsou umístěny ve veřejném prostoru.
A do čeho svými výšivkami píchají dívky skupiny Kundy Crew?
Především do všech- pro ně a podle nich - aktuálních společenských otázek. Do role žen ve společnosti, do homofobie, do nacionalismu anebo do práva žen na vzpouru. Už název výstavy ´Neměla provokovat´ jasně a ironicky odkazuje k představě (ne)zaslouženého trestu pro všechny ženy, paní a dívky, jež si dovolí jakkoli vybočit z řady.
Jen „Mŕtvá ryba pláva s prúdom“!
Dívky ze skupiny Kundy Crew nejsou žádné leklé ryby a plavou rády především proti proudům. Umně si hrají s vžitými slovními banalitami a dávají jim nový smysl. Drobnými transformacemi je mění v provokaci, což je i jejich cíl. A tak se na výšivkách můžeme dočíst:
„Bijem sa ako baba.“ - „Mama je len jedna. Alebo aj dve!" - „Mrož je víc než národ“ – „FEMINIZMUS môžeš si za to sama“ – „Narodil sa Kristus pán a mal dvoch otcov“ - „Ženy majú gule“aj.
Jednoduchými větami, slogany, usilují o zpochybnění vžitýchklišé, ´pravd´a o narušení zvyklostí. Zdárně.
A co se týče volby nezvyklé techniky, tak to dejme slovo přímo autorkám:
„Líbil se nám kontrast mezi precizní technikou vyžadující trpělivost a rozčilenými větami, které nestačilo jen tak napsat na papír.“
A ještě:
„Vyšívání, coby v minulosti ryze ženská činnost, na jednu stranu symbolizovalo izolaci žen v domácnosti, ale zároveň to byl pro ženy jeden z mála akceptovatelných výrazových prostředků. Vytržení této techniky ze ´svatyně´ domácnosti a její umístění do veřejného prostoru nás vede k zamyšlení a přehodnocení postojů k daným tématům. Křížkový steh jako médium, které v sobě nese určitý konzervativizmus, se takto stává nositelem radikálních poselství a pomáhá vytvářet nové ´tradice´, které nejsou založené na předsudcích a stereotypech."
Uvidíme, nakolik porozumí naše ženy (a nielen tej slovenčine)
Tvorba skupiny Kundy Crewje o feminismu. A jejich pražská výstava ´Neměla provokovat´ se hlásí k feminismu jako oprávněnému postoji žen, za který se není proč stydět, ani se od něj odtahovat. V kumštu i ve všedním žití. Kundy Crew si za tím stojí. Požadují táž práva pro obě pohlaví a píchají svými vyšívacími jehličkami do společenských předsudků zakořeněných v archaicky přežilém postoji.
"Místo žen bylo velkou část dějin v domácí sféře, do které patřily i výšivky. Vstup výšivek s feministickými hesly do veřejného prostoru symbolizuje narušení a změnu tradičních rodových rolí."dodala jedna z kurátorek výstavy,Lenka Kukurová.
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: ing. Olga Koníčková
Kurátorky: Zuzana Štefková, Lenka Kukurová
Zdalipak víte, že:
- projekt Barbary Benish vzbudil zájem o tuto formu prezentace současného umění ve veřejném prostranství
- až v roce 2005 se ale podařilo jinému v Praze žijícímu cizinci, Davidu Wallikerovi, zajistit finanční prostředky na realizaci
- v tomto roce galerie pod organizační správou Centra pro současné umění Praha zahájila pravidelný provoz
- ukončen byl zákazem v roce 2008 /kurátorem projektů byl do té doby Ludvík Hlaváček/
- v letech 2005-2008 se v kamenných rámech pod Letnou vystřídalo 15 výstav českých i zahraničních umělců (např. Lenky Klodové, Mirelly Bentivoglio, Martina Zet, nebo skupin Podebal a Guma Guar)
- projekt Guma Guarna zvaný „Kolektivní identita“ byl pro Magistrát hl.m. Prahy - oficiálního vlastníka zdi – důvodem ke zrušení smlouvy o výpůjčce zdi, a tím likvidaci galerie. Projekt totiž parafrázoval tehdejší kampaň za uspořádání Olympijských her v Praze
- do roku 2010 byla zeď zase prázdná
- v roce 2011 byl provoz obnoven
Záštitu převzal tehdejší primátor MUDr. Bohuslav Svoboda,
organizační péči převzalo
občanské sdružení c2c Kruh kurátorů a kritiků o. s.
s podporou Centra pro současné umění Praha.
Projekt Artwall se snaží podporovat pronikání současného umění do mimogalerijního prostředí.