Křižovatky architektury 2014: Investor kontra Památkář aneb, když lidi chtějí, tak to jde
Národně technická knihovna NTK - Praha
3. 6. 2014
Letos 3. června 2014 se již po šesté konala za podpory Ministerstva kultury ČR odborná konference ´Křižovatky architektury´, organizovaná společnostmi ABF a Stavební fórum.
Podobně jako už v předchozích letech jsme byli i tentokrát přizváni jako akreditovaní novináři k účasti. Ochotně jsme se této prestižní odborné konference za www.www-kulturaok.eu.cz opět zúčastnili. Akce se navíc opět konala v prostorách po všech stránkách nanejvýš odpovídajících, tedy moderní budově Národní technické knihovny v Praze, v přívětivém konferenčním sále.
Téma na nože? Jak kdy…
Jednotlivé konference pořádané pod názvem ´Křižovatky architektury´ mají vždy aktuální a nosná témata. Pro letošní ročník ovšem bylo vybráno téma, nanejvýš atraktivní a potenciálně i kontroverzní: ´
Investor a památkář: kolegové nebo soupeři?´ A bylo. Atraktivní přehlídkou pozoruhodných projektů i kontroverzní, jak dokládaly zejména panelové diskuze v druhé polovině konference. Pořadatelé vsadili i tentokrát na zkušeného moderátora. Znovu jím byl již osvědčený Petr Král, který dokázal zvládnout především neúprosný čas vymezený jednotlivým příspěvkům, spontánní diskuzi v průběhu prezentací projektů a zejména pak ne vždy poklidné toky diskuzí v odpoledních fórech.
Úvodní slovo patřilo Ministerstvu kultury ČR
Za MK ČR byla na konferenci PhDr. Anna Matoušková, náměstkyně ministra. Jak v kuloárech zaznělo, patří právě ona k velkým spojencům architektů a jejich přínosných projektů. S netrpělivostí byla očekávána především její informace stavu prací na znění nového památkového zákona, který snad už konečně a moderně upraví mnohdy divoké a nepřehledné, mimo jiné i ze zákonné nedostatečnosti, vztahy mezi památkáři, stavebníky, architekty, obecním zastupitelstvem a investory. Přítomným paní náměstkyně především oznámila snad už opravdu reálný termín dokončení zákona, který nahradí stávající, jenž byl, jen od roku 1988, v důsledku vývoje a společenských změn už dvaadvacetkrát novelizován.
Novely však vždy reagovaly jen dílče, akutně, ambulantně na daný problém, a opomíjely jakoukoliv celkovou provázanost. Následně pak Matoušková probrala obsah připravovaného zákona a upozornila na zajímavé novinky, které přinese.
Pozornost přítomných upoutala především informace o změnách pojmů a zavedení zcela nových, o principech účasti spolků v řízení o ochraně architektonického dědictví, o úpravě práv účastníků (zatím byly vždy zákonem a jeho novelami řešeny pouze povinnosti), zásady vzniku seznamu památek a definování jejich evidence, zcela nové zpracování otázek ohrožení a údržby, archeologické otázky a dokonce i požadavky na odborné znalosti osob zúčastněných v jednání, systém jejich odborné přípravy a dalšího průběžného vzdělávání.
I když její vystoupení nepatřilo samozřejmě k divácky nejatraktivnějším, rozhodně patřilo k nejbedlivěji sledovaným, protože nový zákon se bude týkat tak či onak všech přítomných. A svým způsobem a ve svých důsledcích i nás všech v této zemi žijících.
Dva bloky – šest zrealizovaných projektů
Následující program byl pořadateli rozdělen na dva bloky. Mottem prvního bloku prezentací tří dokončených projektů se stalo heslo ´Památkář – architekt – obec – investor´.
- Jako první byl na řadě projekt obnovy pohraničního města Krásná Lípa. S projektem a jeho realizací nás seznámil za obecní správu, starosta Krásné Lípy, ing. Zbyněk Linhart a za projekt jako takový šéf Ateliéru Hoffman, ing. arch. Patrik Hoffman.
Předmět projektu by se dal stručně charakterizovat jako soukromé finance investované v zájmu obnovy příhraničního města, které ztratilo své 
původní průmyslové zaměření a hledá si tak, jako mnoho podobných lokalit, svou novou identitu. Realizace rekonstrukce budov stávajících a dostavba souboru budov nových uprostřed města, která se opravdu zdařila ke spokojenosti všech, stojí jistě za zvýraznění a může být dobrým příkladem ostatním.
- Druhým realizovaným projektem bylo využití průmyslového ´úhoru´, jak to sami přednášející označili. Stalo se tak v Opavě, kde vzniklo zcela nové společenské a komerční centrum BW. Náročné především tím, že šlo jednak o rekonstrukci někdejšího pivovaru, tedy ryze industriální objekt a navíc o jeho propojení s architektonicky proslulým modernistickým objektem z 30. Let, jímž je nesporně stále funkční obchodní dům Breda. To vše v těsné blízkosti dnes už ryze historického centra města. O projektu referoval zástupce významného projekčního ateliéru Šafer Hájek architekti.
- Posledním projektem prvního bloku bylo nalezení nového využití dvou výrobních hal (hala 14. a 15) Baťovy továrny. Situace byla zapeklitá tím, že celý komplex Baťových závodů je památkově chráněn jako celek, ale dané dvě haly konkrétně nejsou. Jsou však dílem architekta Jiřího Voženílka, a patří jednoznačně ke skvostům české předválečné industriální architektury. Budovy tedy vyžadovaly citlivý a důmyslný zásah při zachování jejich původních hodnost. I zde se vše zdárně podařilo. Referoval nám o tom především autor projektu ing. arch. Juraj Sonlajtner, za město člen zastupitelstva Zlínského kraje, a zjevně zlínský patriot Libor Lukáš a za příslušný památkový úřad ing. Ladislav Buchta.
Následující druhý tématický blok shrnovalo heslo ´Hledání nových funkcí pro staré budovy´. I zde byly prezentovány tři realizace.
- Jako první byla prezentována záchrana památkově chráněného areálu budov bývalých Lázní Kyselka. I když lázně v Kyselce už nikdy nebudou, budovy a prostředí měly, ba musely být zachráněny, byť v nové roli. Postarala se o to za tím účelem vytvořená obecně p
rospěšná společnost Lázně Kyselka, o.p.s., jejíž ředitel Miroslav Perout, spolu s Mgr. Martinem Hanzlem z Karlovarských minerálních vod, a. s. a starostou obce Kyselka Alešem Labíkem o celém projektu také referovali. Tento počin byl dokladem, že obecně prospěšná společnost, která se zásadním způsobem o věc zasadila, může zachránit i takovýto památkově chráněný areál. - Druhá realizace prezentovaná v tomto druhém bloku byla přeměna nevyužitých Libereckých městských lázní na Městskou galerii, které už její tradiční prostory prostorově nestačily. O této mimořádné akci už www.www-kulturaok-eu.cz informovala podrobně v článku věnovaném každoročnímu udílení ceny Grand Prix architektů, nazvaném Grand Prix architektů 2014 aneb´když nad činžáky spláčeme´, dne 14. 5. 2014 v rubrice věnované Bydlení a architektuře.
Tato realizace byla totiž na tomto ročníku akce oceněna mezinárodní porotou jako nejzdařilejší a získala cenu nejvyšší - Grand Prix architektů. O celé náročné realizaci, kterou projektoval známý liberecký projektový ateliér SIAL architekti a inženýři, pokračující v tradici, již kdysi založil ing. arch. Karel Hubáček (mimo jiné rozhledna Ještěd), jsme psali již tam. Na konfereci ´Křižovatky architektury´ o ní referoval ředitel Oblastní galerie Liberec Mgr. Jan Randáček a ing. Josef Franc za ateliér SIAL.
- A konečně třetím realizovaným projektem zařazeným do tohoto bloku byla stavba nazvaná Muzeum Důl Kateřina realizovaný v Polských Katovicích. Jednalo se o průmyslový brownfield charakteristický pro tuto část Slezska, který se podařilo přeměnit na kulturní instituci s návazností na původní výrobní tradice celého regionu. O realizaci referoval Michał Włodarczyk z katowického Muzea Śląskiego.
Diskuze veskrze plodné
Obě odpolední moderované panelové diskuze, jak už to tak bývá tradicí, zaznamenaly sice, co do počtu, úbytek účastníků, zato, co do zájmu, to byl rozhodně nárůst. Účastníci kongresu, které zajímaly konkrétní otázky týkající se prezentovaných realizací i problematiky s podobnými akcemi souvisejících, náležitě využili přítomnosti odborníků k získání informací, názorové polemicei výměně zkušeností.
První panel se věnoval způsobu a rozsahu památkové ochrany stavebních objektů a druhý vztahům mezi investorem, resp. developerem a orgány památkové péče.
A závěr? Když se chce tak to jde. Záleží na lidech.
Tradiční a prospěšné konference ´Křižovatky architektury´ se zúčastnili – pasivně i aktivně - zástupci samospráv, státní správy, architekti, projektanti, urbanisté, památkáři, investoři, developeři, zástupci kulturních institucí, akademických obcí a dokonce i studenti ze zainteresovaných vysokých škol. Jejich zájem byl důkazem, že pořadatel konference zvolil správné téma a že si každý, kdo zde byl, z ní si něco také odnesl. Konference byla navíc v podstatě jakousi předběžnou doprovodnou akcí odborného, a také již tradičního, zářijového stavebního veletrhu FOR ARCH, který bude letos zarámován tématem ´Rekonstrukce a revitalizace´.
Program konference připravila programová rada, v níž mj. figuruje jako vždy paní doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc. z NG v Praze (nebyla přítomna, omluvena z důvodu zahraniční cesty). A tradiční byli i partneři konference - Ministerstvo kultury ČR a za podnikatelskou sféru pak firma Beton Brož, s.r.o..
Mediální partneři: ARCHITEKT, ERA21, ASB, Parlament-vláda-samospráva, Stavitel, archiweb.cz, EARCH.cz, PROPAMÁTKY.info
Organizátor: ABF, a.s. ve spolupráci se Stavebním fórem
Projekt byl realizován s finanční podporou Ministerstva kultury ČR
Hodnocení: 90 %
Richard Koníček
Foto: ing. Olga Koníčková, ABF, a.s.