Krása bude křečovitá: Surrealismus v Československu 1933 – 1939. Jaromír 99/ Mezery aneb i komiks je mnohdy nadreálný
Hluboká nad Vltavou - Zámecká jízdárna
15. 5. – 2. 10. 2016
V rámci týdenní dovolené v Českých Budějovicích jsme na www.www- kulturaok-eu.cz navštívili Hlubokou nad Vltavou. Nebyli jsme zde asi půl století. A tak jsme nelenili a navštívili také Alšovu jihočeskou galerii, která kromě nové stálé výstavy Meziprůzkumy - ze sbírky AJG připravila hlavní výstavu sezóny - výstavu surrealistického umění nazvanou podle slavného výroku André Bretona Krása bude křečovitá i další výstavu Jaromír 99/Mezery - výstavu komiksů.
Samozřejmě jsme neponechali bez povšimnutí krásnou přilehlou zámeckou zahradu a i některé VInglerovy sochy umístěné všude kolem Alšovy jihočeské galerie.
Výstavu Krása bude křečovitá připravil slovutný znalec surrealismu Karel Srp s Lenkou Bydžovskou ve spolupráci s Antonínem Dufkem. Téma vývoje surrealismu v meziválečném Československu v jeho vrcholném období let 1933 až 1939 bylo nově zpracováno a zaměřilo s na činnost Skupiny surrealistů v ČSR, k níž patřily osobnosti jako Jindřich Štyrský, Toyen, Karel Teige nebo Vítězslav Nezval, i na autory, kteří se surrealismem ve své práci zabývali, avšak členy této skupiny nebyli. Výstava představuje surrealismus jako komplexní umělecký fenomén, který zasáhl nejen do výtvarného umění, ale i do fotografie, literatury, filmu a scénografie.
Celou výstavou se prolíná báseň Vítězslava Nezvala: Proč jsem surrealista (Iracionální definice) ze sbírky Žena v množném čísle, 1936
Text celé básně je vytištěn na plachtě, která odděluje prostor výstavy od zbytku sálu. Plachta je tenká jako pavučina, dělí svět ´běžný´ a svět umění.
Zde jsme si dovolili opsat pár řádků, báseň Vítězslava Nezvala je vskutku dlouhá:
„Jsem surrealista
Pro křik ze sna
Pro křik ze sna aby se otevřely dveře mučírny lidského tajemství
Pro křik ze sna pro klíč k dětství
Pro klíčovou dírku k noci…
Pro nenávist k zrcadlu
.
.
Pro dlouhé noci mých pražských přátel
Pro beztřídní společnost
Pro krásu která buď bude křečovitá nebo nebude
Výstavu jsme rozdělili na dvě části: hlavní část - Surrealismus v Československu 1933–1939 je instalována na Hluboké nad Vltavou (cca. 250 exponátů).
Druhou část - Pařížští surrealisté a český surrealismus najdeme ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích od 30. 6. - 2. 10. 2016 (cca. 100 exponátů).
Surrealismus
- první manifest zveřejnil André Breton v Paříži roku 1924, podstatně zasáhl do vývoje českého umění 20. století a dopad tohoto inspirativního hnutí lze sledovat až do dnešních dnů
- výstava se soustředila na 30. léta 20. století, jež byla nejdůležitějším obdobím pro mezinárodní recepci surrealismu
- 1933 nabídl Vítězslav Nezval Bretonovi spolupráci české avantgardy s pařížskou surrealistickou skupinou a v březnu 1934 založil Skupinu surrealistů v ČSR
- ohlas měly přednášky André Bretona a Paula Eluarda v Praze a Brně na jaře 1935
O surrealismus se v českých zemích zajímalo mnoho umělců, soustředěných do několika souběžných generačních seskupení nebo pracujících osamoceně.
„Činnost pražských surrealistů podrobně sledovali i mladí slovenští básníci, z nichž mnozí studovali v Praze, a roku 1938 ustavili v Bratislavě vlastní nadrealistickou skupinu, jež rozvíjela své aktivity i po roce 1939, kdy se čeští surrealisté vzhledem k nacistické okupaci museli stáhnout do ilegality. Politické události roku 1938 se tak staly zřetelným zlomem, jenž podstatně zasáhl do prudce se rozvíjející surrealistické činnosti,“
uvedl Karel Srp, autor a kurátor výstavy
Výstava na Hluboké ukazuje, že jeden z podstatných přínosů surrealismu spočíval v objevování nejrůznějších experimentálních metod, které osvobozovaly lidskou představivost. „Surrealismus se neomezoval jen na zavedené výtvarné techniky v malířství či sochařství. Přišel s vlastními uměleckými metodami, pro něž nacházel nové názvy. Jindřich Štyrský na první výstavě Skupiny surrealistů v ČSR představil vedle obrazů také rozsáhlé soubory fotografií a koláží. I když se již Devětsil ve dvacátých letech zaměřil na obrazové básně a fotogramy, tentokrát přišel Štýrský s novým použitím obou výrazových prostředků, aby vyzdvihl symbolickou hodnotu vyjevujících se objektů,“
uvedla Lenka Bydžovská, spoluautorka a kurátorka výstavy
Vlastní možnosti experimentace rozvíjeli zejména nejmladší autoři stojící mimo Skupinu surrealistů v ČSR, například František Hudeček, František Gross, Ladislav Zívr a Miroslav Hák, kteří se ve 30. letech surrealismem výrazně inspirovali, stejně jako Václav Zykmund s Bohdanem Lacinou, Jiří Kolář nebo členové Fotoskupiny pěti.
Výstava na Hluboké je rozdělena na 10 tématických oddílů (Emoce nového člověka, Experimentace I. a II., Objektivní nadrealita, Veristický surrealismus, Do noci dějin, Viscerální těla, ´Alegorický´ surrealismus, Intuitivní surrealismus a Na prahu krajní svobody.
Výstava rovněž tak podchytila tvorbu malířů střední generace, kteří na surrealismus originálním způsobem reagovali – Františka Janouška, Aloise Wachsmana, Josefa Šímy či Františka Muziky. Zabývá se i surrealistickými autory žijícími mimo Prahu (v Rakovníku, Brně, Mladé Boleslavi) a mapuje také osudy počínajícího surrealismu na Slovensku: připomíná jak dvojici autorů působících v Bratislavě (František Malý a ImroWeiner-Král'), tak vznik slovenské nadrealistické skupiny (Rudolf Fabry).
Instalace výstavy: Lukáš Machalický ve spolupráci s Terezou Hejmovou
K výstavě je k dispozici skvělý malý průvodce křečovitou krásou, který obsahuje pracovní listy s úkoly pro děti a hravé dospělé
Jaromír 99/ Mezery - Vyprávění mezi sekvencemi
26. 6. - 2. 10. 2016
Výstava Jaromíra 99 v Alšově jihočeské galerii „MEZERY – čtení mezi sekvencemi“ je věnovaná komiksové tvorbě autora. Název výstavy je jakýmsi návodem, jak číst komiks – mezi sekvencemi. Stejně jako text mezi řádky.
Na výstavě zhlédneme všechny komiksy, které byly vydány buď knižně, nebo v časopisech.
Bomber
Kdesi v pohraničí, kde krajina přišla o svou duši, leží jezero, které vždy přitahovalo nešťastné. Sem, do míst svého dětství, se na konci kariéry vrací profesionální fotbalista. V domě svých prarodičů a ve vlastní minulosti hledá, co kdysi ztratil. Lidé přicházejí a zase odcházejí. Jen jezero mlčenlivě zůstává. Možná právě v něm je ukryté největší tajemství jeho vzpomínek...
Alois Nebel ( text Jaroslav Rudiš, Labyrint 2003 - 2011)
Kreslená románová trilogie Alois Nebel - Bílý Potok, Hlavní nádraží, Zlaté Hory.
V sugestivních černobílých obrazech vypráví hlavní hrdina příběhy, které i po několika generacích ovlivňují zapomenuté události. Vypráví příběhy zdánlivě obyčejných lidí na okraji společnosti. Po kolejích se dostanete všude, do Lisabonu i do Osvětimi, do vlastní minulosti i do pochybností, které vám zanechali rodiče, příbuzní a přátelé. Příběhy ze století, o němž si myslíme, že už je dávno za námi.
Podle komiksu Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 vznikl scénář celovečerního filmu, který se natočil v mezinárodní koprodukci s použitím technologie rotoscopingu (režie Tomáš Luňák, produkce Pavel Strnad).
Franz Kafka – Zámek ( text David Z. Mairovitz, Labyrint 2013 )
Komiksová adaptace slavného románu. Když je zeměměřič K. zámkem povolán do vesnice, musí se nejprve vypořádat s nepřehlednou hierarchií pomocníků, poslů, úředníků, tajemníků - a také milenek. Jak ale může získat správné instrukce, když nikdo neví, jak jeho zaměstnavatel vypadá, telefony vyzvánějí bez odpovědi a navíc, jak se zdá, ve vesnici vlastně žádná práce pro zeměměřiče není? Jeden z nejvýznamnějších románů 20. století, jehož černý humor a grotesknost ani po bezmála 90 letech od 1. vydání neztratily nic ze své živosti. Komiks Franz Kafka – Zámek vyšel na popud londýnského nakladatelství SelfMadeHero.
Emil Zátopek - ...když nemůžeš, tak přidej! ( text Jan Novák, Argo, Paseka 2016 )
Název komiksu je odvozený z citátu Emila Zátopka. Komiksovou podobu z jedné etap jeho sportovního života zpracoval Jaromír 99 ve spolupráci se scénáristou Janem Novákem (nakladatelství Argo a Paseka). Ukázky z tohoto komiksu jsou prezentovány v podobě velkoformátových tisků. Komiks Zátopek vznikal téměř 2 roky a je jedním z prvních komiksů autora, který je kolorovaný. Cihlově červená barva má evokovat jak antuku, která se dříve vyskytovala na běžeckých oválech, tak retro styl 50. let.
Dawson City (text Jaroslav Rudiš, vychází v časopisu Vlastní cestou, pivovar Bernard )
Předlohou je závěrečná etapa života českého zlatokopa Jana Eskymo Welzla, který zemřel v roce 1948 v kanadském Dawson City poblíž polárního kruhu. Stejně jako komiks Zátopek, tak je i Dawson City kolorovaný.
JAROMÍR 99 (vlastním jménem Jaromír Švejdík)
- narodil se v roce 1963 v Jeseníku
- zpěvák, skladatel a výtvarník
- zakladatelem a frontmanem skupin Priessnitz, Umakart, Bombers a Kafka Band
- ke každému svému výtvarnému projektu zakládá novou hudební formaci¨
- 2015 vystoupil, společně s Kafka Bandem, v německém divadle Theater Bremen v hudebně – vizuálním představení Franz Kafka – Zámek
- V komiksové tvorbě je především známý jako autor komiksové trilogie Alois Nebel (společně s Jaroslavem Rudišem). Komiks se stal předlohou pro stejnojmenný film, který se dodnes promítá po celé Evropě. Film byl nominovaný na Oscara a v roce 2011 získal Evropskou cenu za nejlepší animovaný film.
- je autorem také dalších komiksů, jako je Bomber nebo Franz Kafka – Zámek, za který byl nominován na prestižní mezinárodní cenu Willa Eisnera
Kurátor výstavy: Miroslav Houška
Hluboká nad Vltavou 144
Máme otevřeno: denně: 9.00 – 18.00 hodin
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková