Kateřina Komm – Chronotop aneb, když se dávná historie prolíná s dneškem
(Pupito, 2020, kolorovaná sádra, dřevěný podstavec potažený sametem, 45x53x56 cm)
Kateřina Komm
Chronotop
20. 2. - 11. 4. 2026
Galerie Jiří Švestka
(Srdce, 2021, sádra, 29x23x21cm)
„Aktuálním východiskem sochařské práce a uměleckého výzkumu
Kateřiny Komm je
představa sochy jako média schopného zaznamenat osobní i kolektivní paměť a vyprávět současné příběhy historickými formami spojenými s mytologiemi.
Její monumentální objekty v sobě obsáhnou připomínky na
vizuální kulturu zaniklých civilizací společně s
otisky osobních emocionálních i tělesných prožitků.
(Přítomnost minulosti, 2021, sádra, 20x20x40 cm)
Umění asyrských, egyptských a východoasijských starověkých kultur nebo
středo/novověké architektury Apeninského poloostrova se
v pojetí Kateřiny Komm
posouvá od distancovaného studijního přístupu blíž dnešku.
Od obvyklého předporozumění a konfrontace s „hodnotou stáří“ se jí daří nás
přepólovat někam k tzv. „afektivním dějinám“ a
pozitivně chápané anachroničnosti v dějinách umění.“
Jiří Švestka
(Depozitář, 2026, beton, sklo, kov, dřevěné piliny, 30x30x40 cm)
Chronotop z pohledu diváka
Pojem Chronotop, jenž posloužil jako název obdivuhodné výstavy Kateřiny Komm v galerii pana Jiřího Švestky, je definován, jako „základní časoprostorová konfigurace uměleckého díla“. Čili jakési sloučení či prolnutí času.
Důvodem je, že Kateřina ve svých dílech dokáže implantovat aktuální myšlenku, pocit, reakci na aktuální stav věcí a mezilidských vztahů do objektu zdánlivě pocházejícího z minulosti či přímo z mytologie. Směle mísí různé historické styly, časové roviny, protíná vzdálené indicie. Výstava působí ohromujícím způsobem jako celek, díla pak navozují v divákovi dojem, jako kdyby stál uprostřed antických (pan Švestka autora těchto řádek opravil, že spíše asyrských) staveb.
Dech tisíciletí, jaký prožíváme, pokud se nám poštěstí skutečné památky dávnověku navštívit a vidět přímo, procházet mezi nimi a nechávat se prostupovat historií, dějinami, osudy a příběhy těch, co v nich kdysi žili, pracovali a přemýšlet, je neopakovatelný. Člověk musí nutně přemýšlet o pohnutkách těch, kteří ony historické objekty stavěli, jakou logiku a smysl do nich vkládali a co sami zrovna prožívali. Zážitek v životech každého z nás, zdánlivě neopakovatelná. A hle, Kateřina Komm nám tu zprostředkovává, sice v malém, sice v galerii, ale přesto až neuvěřitelně emotivně a sugestivně obdobné ohromení. Díváme-li se však na vystavené autorčiny objekty uvědomíme si, že k nám promlouvají i současnou řečí a že se vyjadřují k našim současným otázkám. V tom je um i kouzlo tvorby Kateřiny Komm z pohledu diváka.
(Kůň a jezdkyně II, 2019, sádra, 59x40x14 cm)
Chronotop z pohledu kurátora
Dejme však raději slovo panu Švestkovi, kterého oslovila tvorba Kateřiny Komm natolik, že se rozhodl uspořádat její výstavu ve své galerii, která je proslulá svým vybraným vkusem. Nezvyklý a všeobecně nepříliš známý pojem Chronotop vetknutý do názvu výstavy vysvětluje Jiří Švestka následovně:
„Nabízelo se pojmenovat výstavu pojmem z literární teorie odkazujícím na ´zásadní spojitost prostoru a času zobrazenou v uměleckém díle´ termínem chronotop.
Michail Bachtin tak označoval ´splývání prostorových a časových indicií ve smysluplné
a konkrétní jednotě´.
Samotná umělecká praxe Kateřiny Komm se také vědomě opírá o následné performativní a fotodokumentační vstupy, zatímco k tělesnosti se vztahuje dost proměnlivě, což můžeme vysledovat už v nejstarším vystaveném betonovém objektu Můra.“
(Plaster sack, 2021, sádra, 20x20x30 cm)
Promyšlené zásahy Kateřiny Komm klamou tělem
To, že nic na artefaktech Kateřiny Komm není jen prvoplánové, Jiří Švestka demonstroval na jednotlivých objektech:
„Promyšlené zásahy Kateřiny Komm klamou tělem a odvádějí diváckou pozornost
někam k současným zvnitřněným společenským tématům mateřství a rodiny
v socioekonomickém kontextu, aniž by zastiňovaly váhu citového prožívání a scén
z milostného života (Pytle sádry).
Asyrský vlys vozatajů na převrženém voze jako vytrženém z doby čínské dynastie Chan (Composedway ) je rovněž obohacený o nenápadný partnerský autoportrét.
Na pohřební sošce koně proti obvyklým sečuánským rituálním zvyklostem sedí postava válečnice v ženském rodě (Jezdkyně I & II).
Podobně povědomá figura kojící matky je atakován a fantomy nadbytečných rukou a evokuje tak dojem smyslového přetížení a tělesného nesouladu, zatímco torzo uvězněné za akvarijním sklem upomíná na nároky kladené z vnějšku na mateřskou reprodukční práci a s tím spojený pocit vytržení.
Nezvyklé poskládání lidských údů má cosi společného se stavebnicově budovaným
monumentálním objektem, pigmentací připomínající archeologickou vykopávku
i architektonickými modely.
Zkreslená vzpomínková rekonstrukce kazatelny z baziliky sv. Štěpána v Boloni (Pulpito) se tu potkává s fotografickým flashbackem z dětství (Summertime sadness).
V rozpitých barvách tu sledujeme iniciační zážitek nezvané návštěvy stanu na letním táboře.
I tyto ryze osobní vjemy ovšem Kateřina Komm vtěluje do artefaktů, s nimiž se můžeme ztotožnit a které usilují o obecnou působivost. Dosahuje jí jak rukodělnou a materiální intenzitou, tak přeladěním všedních jednotlivostí na tvarosloví do určité míry přesahující horizont našeho současného vnímání času a prostoru.“
Touched Out, 2024, sádra, 87x44 cm)
Chvála autorským výstavám
Za náš web jsme se s Kateřinou Komm a její tvorbou setkali shodou okolností dvakrát. Poprvé to bylo před devíti lety, v roce 2017, na kolektivní výstavě tehdejších – čerstvých - diplomantů AVU. (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/new-wave-diplomanti-avu-2017-avu-gradudates-aneb-stiny-vrhajici-sny/).
Podruhé to bylo před sedmi lety v předcovidovém roce 2019, na výstavě desítky umělkyň a umělců na pražských Jatkách. (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/diktat-podminek-figura-dnes-venovano-holesovicke-trznici-aneb-lenin-pokus-o-zlidsteni-ci-play/).
Obě výstavy byly však kolektivní. Na obou byla zastoupena i Kateřina Komm a její díla jsme určitě nepřehlédli.
Ale!
Kolektivní výstavy mažou osobitost. Zavdávají možnost vzniku jakémusi celkovému dojmu, který sice umožní - dle divácké nátury - zastavit se u nějakého díla déle, zaregistrovat z popisky autorské jméno, ale v návalu dalších děl a jmen a pocitů, se ten jeden pozvolna zasune mezi jiné a zmizí v celkovém zhodnocení.
Neodsuzujeme kolektivní výstavy, ale mate nás tam anonymita davu a z výstavy se pro nás stává spíše přehlídka jakési tvorby na jakési spojovací téma.
Laik není natolik bystrý, aby si dokázal výrazněji uvědomit ze skupiny něčím odlišného tvůrce či tvůrkyni a vyseparovat si v duchu předmětné dílo z té řady ostatních.
Ovšem znalec a zkušený odborník, jakým je kurátor výstavy Kateřiny Komm, pan Jiří Švestka, při zahájení na sebe prozradil, že objevil díla Kateřiny Komm na kolektivní výstavě, na Bastionu u Karlova a ihned si je uvědomil tak, že se rozhodl jejich autorce upořádat výstavu ve své galerii. Autorskou. A dobře udělal. I když jsme ji určitě vnímali dříve už dvakrát, tady jsme ji poprvé zaregistrovali za náš web opravdu nezapomenutelně. Díky za tuto výstavu a chvála budiž - autorským výstavám.
Navíc s tak fundovaným výkladem, jakého se lze v Galerii Jiří Švestka dočkat pokaždé.
Kateřina Komm (*1990)
· žije a působí v Praze
· Absolvovala pražskou AVU v sochařských ateliérech.
· Působí jako asistentka v ateliéru Vojtěcha Míči na AVU.
· Absolvovala rezidenci na Middlesex University London.
· Pracovala jako asistentka britské sochařky Phyllidy Barlow.
· Aktuálně jsou její práce k vidění v Bastionu XXXI na Karlově a v MUD Benešov.
· Její sochy byly součástí např. skupinových výstav Estranged Tools v Garage Gallery a Srdce je chrám v Císařské konírně Pražského hradu.
· OCENĚNÍ:
2017 – ateliérova cena AVU
2017 – veřejná soutěž o portrét K. Schwarzenberga III., zvláštní ocenění
2016 – veřejná soutěž o portrét prof. O. Wichterleho, 3. místo
2015 – cena Bogdana Najdenova
2014 – cena Bogdana Najdenova
2014 – ateliérova cena AVU
Text připravil: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
Kateřina Komm
Chronotop
20. 2. - 11. 4. 2026
Galerie Jiří Švestka
Janáčkovo nábřeží 5
Otevřeno:
Středa až Pátek: 14 – 18
Sobota: 11 - 18
