Karolína Rossi a Pavel Trnka: Theory of vision aneb když se díváme bez jakýchkoliv civilizačních vymožeností, pouhým okem...
Pragovka Art District/ The White Room - Praha
1. 8. - 24. 8. 2017
Na vernisáži nové výstavy, která se konala ve výstavním prostoru Pragovky – jímž byl The White Room – Karolína Rossi a Pavel Trnka, oba autoři vystavených děl byli přítomni. Pavel Trnka jako rezident Pragovky si přizval ke spolupráci umělkyni Karolínu Rossi.
Motto:
„ Ve svém vnímání jsme zcela zaměření na sebe, a to z dobrého důvodu:
stále hledáme ve světě věci, které se nás mohou přímo týkat.
Vnímání lze rovněž považovat za modifikací očekávaného.
Všímáme si teprve tehdy, když něco hledáme, když naši pozornost vzbudila nějaká nesrovnalost,
rozdíl mezi tím, co očekáváme.“
Kurátor výstavy ak. malíř Vladimír Merta vernisáž zahájil slovy, že výstava má rozhodně šarm,
že se tu nabízí celá škála zajímavých prvků, které ty obrazy – obou autorů – shodně prostupují.
„Zaujalo mě, že se oba autoři při tvorbě svých obrazů neznali,
a přesto jsou tu najednou dva autoři, kteří se dokonale doplňují a obdobně vyjadřují.
Skvěle jim to ladí,“
řekl Vladimír Merta
Výstava obrazů Karolíny Rossi a Pavla Trnky představuje několik způsobů či teorií nahlížení na společné téma, kterým je krajina.
Podkladem inspiračních zdrojů obou autorů je v tomto případě pohyb, světlo, rytmus, voda.
Dívání se pouhým okem, bez jakýchkoliv civilizačních vymožeností ...
Pavel Trnka
krajinu se snaží vnímat jako živou bytost. Jistý je vliv taoismu, ale i názorů některých současných filozofů, či biologů, např. Ruperta Sheldrakea.
Vyjadřuje se plochou, linii, bodem.
V některých kresbách se v podobě siluet vynořují prvky architektonické či industriální krajiny, která odkazuje na lidský element.
Jde mu především o rytmizaci plochy a práci s odstíny, které přírodní úhel nabízí.
Nevyužívá vždy celou škálu odstínů, naopak ho zajímá bohatost v omezené škále odstínů.
Karolína Rossi
zkoumá, jak funguje lidská představivost ve chvíli, kdy něco známe pouze z jiných zdrojů a nemáme možnost se k věci sami fyzicky přiblížit. Jako dobrý příklad může posloužit třeba Mariánský příkop v Tichém oceánu, jehož největší hloubka přesahuje 10 tisíc metrů.
Zatím je známo, že tu žije 13 druhů živočichů nejpodivnějších tvarů, uzpůsobených k životu v tak ohromné hloubce.
Jen málokdo ale má možnost do Mariánského příkopu skutečně nahlédnout, a tak nám musí stačit to, co se o něm dozvíme zprostředkovaně a to, co nám dovolí vidět naše vědomí. Karolínu Rossi zajímají limity představivosti ve chvíli, kdy je stanoven konkrétní impuls bez jeho faktické znalosti.
Pavel Trnka (* 6. 2. 1981 v Plzni)
- žije a pracuje v Plzni a Praze
- 2009 absolvoval Ústav umění a designu na Západočeské Univerzitě v Plzni
- je také absolventem Pedagogické fakulty na téže univerzitě
- středem jeho zájmu je kresba, malba, grafika a ilustrace
- od 2008 působí jako odborný asistent pro kresbu a malbu na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, kde vyučuje figurální kresbu, malbu a ilustraci
Karolína Rossi (* narozena 1983 v Novém městě na Moravě)
- absolvovala pražskou AVU u prof. Kokolii
- absolvovala stáž na Ecole superieure des beaux arts, Aix en Provence
- vystavuje převážně v galeriích, určených k prezentaci současné nejaktuálnější sorty českých umělců, jako je například galerie Kostka nebo Berlínskej model
- její obrazy se vyznačují niterností a cestou k nim je introspekce
Máme otevřeno: úterý a čtvrtek 16.00- 20.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 100 %
Zapsal Richard Koníček
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva ARTMAP)
Foto: © Ing. Olga Koníčková