Karel TrinkeWitz (1931 – 2014) aneb lze život plný protivenství žít komponovaný jako umělecké dílo?!
Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových - Praha
27. 2. - 15. 5. 2016
Na www.www-kulturaok-eu.cz jsme dostali pozvání na novinářskou komentovanou prohlídku. Té jsme se dočkali po krátkém proslovu Jiřího Pospíšila, jenž s nadšením jemu vlastním připomněl, že se jedná o předposlední jarní výstavu v Museu Kampa. Dále řekl, že se jedná o 1. retrospektivu Karla Trinkewitze (chronologicky řazenou), kterou chtěli připravit již dříve, ale že už to nestihli. Pospíšil dodal také, že Trinkewitz (jehož kořeny snoubící židovské, německé, pruské i české etnikum mu působily perzekuce z politických i národnostních důvodů), dožil v malé české chaloupce v západních Čechách. Na závěr nám popřál, že doufá, že se nám bude výstava líbit. Po proslovu Pospíšila, který se omluvil, že právě z vážných důvodů musí odejít, se komentované prohlídky dvou pater s vystavenými díly Karla Trinkewitze bravurně ujala kurátorka výstavy Klára Burianová.
Museum Kampa připravilo výstavu Karla Trinkewitze, aby nás seznámilo s rozsáhlým výtvarným dílem výjimečné osobnosti básníka, žurnalisty a výtvarného umělce, jehož jméno u nás prozatím zůstalo neznámé. Výstava se připravovala osm měsíců, soustředila se na Trinkewitzovy koláže, asambláže, objekty i práce nesoucí se v duchu lettrismu, z nichž jsou mnohé artefakty zapůjčeny především z Galerie Závodný Mikulov i z mnoha soukromých sbírek a ze sbírky Musea Kampa. Výstavou se snažíme tak objasnit různorodost (i chlapeckou hravost) jeho přístupů ke své tvorbě.
Zakladatelka Musea Kampa Meda Mládková po celý svůj život sbírala umění vznikající za železnou oponou. Podobně jako Karel Trinkewitz byla oficiálním odpůrcem komunistického režimu. I proto se výstava zaměřuje nejen na tvorbu, ale i na samotnou osobnost autora, jenž byl v rámci akce Asanace po podpisu Charty 77 (pro Chartu 77 vytvořil logo ve tvaru kotvy) cílenou šikanou složkami Státní bezpečnosti donucen k odchodu do exilu.
„Jak obsáhnout osobnost Karla Trinkewitze několika větami? Jen velmi obtížně. Obsedantní tvůrce, vetešník, básník, dopisovatel, aktivista, novinář, disident, signatář Charty 77, karikaturista a humorista, který byl fascinován písmem, jež se mu stalo fetišem. Ať už v obrazech, kolážích, provokativních dopisech a pohlednicích, které posílal Gustavu Husákovi či na prknech Umělecké besedy, kde předčítal své aforismy.
Na počátku Trinkewitzovy tvorby se nachází slovo a autorova nezměrná přitažlivost k jakékoli jeho podobě. Tištěné v novinách, psané, malované, vystřižené, složené a zase rozebrané, stojící ve větě i samostatné. Stěžejní metodou projevu se Trinkewitzovi stala koláž, a to jak v literatuře, tak ve výtvarném umění. Mnohé z jeho prací se nesly v duchu tzv. lettrismu, ve kterém se písmo stává výchozím elementem produkce.
Jako umění se Trinkewitz snažil pojmout nejen výsledné obrazy a objekty, nýbrž celý svůj život. Pravidelná gymnastika, procházky, koupele, každý pohyb rukou při tvorbě, vše mělo být uměním. Uměním „žít život komponovaný jako umělecké dílo.“
Jako člověk, který si nade vše cenil svobodného projevu, se aktivně podílel na protirežimních akcích. Působil v okruhu experimentálních básníků okolo Jiřího Koláře a Josefa Hiršala. Stýkal se řadou disidentů a Václavu Havlovi posílal do věznice kolážované pohlednice s protistátní tematikou. Byl pod neustálým hledáčkem Státní bezpečnosti a po podpisu Charty 77 u profesora Jana Patočky byl vybrán STB jako adept vhodný pro tzv. Akci Asanace. Během té měli být méně známí disidenti, kteří nezpůsobí takový rozruch a mediální reakci v zahraničí, donuceni k opuštění Československa provázené ztrátou občanství.
Trinkewitz se tak v roce 1979 stal exulantem a svůj nový domov našel v německém Hamburku, kde navázal spolupráci s exilovým i německým tiskem.
Museum Kampa se tak výstavou ´Karel TrinkeWitz´ snaží představit výběr z díla tohoto česko - německého básníka a výtvarníka, který u nás prozatím zůstává širší veřejnosti neznámý. Návštěvníci si mohou prohlédnout raná díla vycházející ze surrealismu, asambláže a koláže, jež mají být poctami velkým osobnostem, jako byli Andy Warhol, Marcel Duchamp či Yves Klein, či abstraktně geometrické obrazy, které vystavoval s Klubem konkretistů.“ (text: Klára Burianová)
Modrá klubovna jako pocta slavným umělcům
Na www.www-kulturaok-eu.cz nás nejvíce zaujala modrá klubovna, která vychází z inspirace modrou sakrální klenbou, kde můžeme v rámci sekce Hommage/Pocta… (slavným umělcům např. Franciscu Goyovi (1992) a další…) zhlédnout papírové varhany či pestrobarevný autorův oblíbený artefakt, který měl v domácím prostředí a další objekty ve vedlejších výstavních prostorách jako např. objekt ´To není Vincentova dýmka´…
Co všechno uvidíme od autora TrinkeWitze, který se sám definoval jako hledač nového směru…?
(vytvářel systém opakujících se úkonů)
…autorovy barevné litografie/oleje na desce
Le Figaro – polokolážovou panelákovou desku (ze skříně) z obálek časopisu Figaro
listy z autorské knihy Panoptikum z roku 1952, kterou Trinkewitz vydal pod pseudonymem Erich Gracher, autorovy tři básně
sběratelský pokoj
Mobiles gedicht z roku 2000
politické karikatury
pohlednice z Hrádečku, které posílal Václav Havel do Hamburku
a další…
Kurátorka: Klára Burianová
Architekt výstavy: Ondřej Batoušek
Vizuální styl: Karel Prokeš, Pavel Kubesa
Grafika: Karel Prokeš
Produkce: Zitra Prášková
118 00 Praha 1
U Sovových mlýnů 2
118 00 Praha 1
https://www.museumkampa.cz
Máme otevřeno denně od 10.00 do 18.00 hodin
Doprovodný program k výstavě:
15. 3., 12. 4., 10. 5. 2016, vždy od 18.30 hodin - večer Trinkewitz
Pravidelná setkání věnovaná poznávání osobnosti a literární i výtvarné tvorby Karla Trinkewitze. Prezentace, projekce, diskuze u šálku kávy či nad sklenicí vína.
Program upřesníme na webových stránkách a FB.
Generální partner Musea Kampa: Vítkovice – Machinery Group
Hlavní partner Musea Kampa: Renomia, UnicreditBank, ČSOB
Partneři Musea Kampa: Hlavní město Praha, Městská část Praha 1
Mediální partneři Musea Kampa: BigBoard, Impuls Radio
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková