Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu (1968 -1974 -1989) aneb hlava k listování…
Galerie hlavního města Prahy/Výstavní sál Městské knihovny /2. patro
30. 4. - 29. 9. 2019
Tiskové konference k výstavě Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu (1968 -1974 -1989) konference se zúčastnila Magdalena Juříková, ředitelka GHMP, Emília Ferreira, ředitelka Museu Nacional de Arte Contemporânea do Chiado (MNAC), kurátorky výstavy Sandra Baborovská (GHMP) a Adelaide Ginga (MNAC) a Pavel Szobi, historik.
Překvapivé podobnosti, paralely i paradoxy převratných událostí Portugalska a Československa.
Hranice demokratického kontinentu i hranice epochy
- karafiátová
a
sametová revoluce
jako první a poslední z ´třetí vlny´
světových revolucí
a
jejich odraz ve výtvarném umění.
Kurátorský projekt představuje 1. souhrnnou přehlídku portugalského
vizuálního umění v Česku i na Slovensku koncipovanou
v historicko-politickém dialogu s československými umělci. Společným
východiskem je rok 1968, doba pražského jara v Československu a v Lisabonu
jara Marcela Caetana. Tento rok představoval první záchvěv nadějí v konec
stávajících nedemokratických režimů. Nadějí, které v Československu zmařila
sovětská okupace a v Portugalsku pokračování koloniální války. Roky 1974 a
1989, data pokojných revolucí, poté přinesly oběma státům svobodu.
Karafiátová revoluce v Portugalsku se odehrála 25. dubna 1974
a
sametová
revoluce v Československu 17. listopadu 1989.
Výstava uvádí díla (fotografie, kresby, malby, plastiky, video) československých a portugalských uměleckých osobností, jež reagovaly na totalitní režimy a měly zásadní vliv na formování současného umění obou zemí.
Patří mezi ně zejména Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Květa a Jitka Válovy, Pavel Nešleha, Karel Nepraš, Václav Havel, Jiří Kolář, Milan Knížák, Petr Štembera, Karel Miler, Jan Mlčoch, Vladimír Ambroz, Jiří Valoch, Jiří Kovanda, Jiří David, David Černý, Július Koller, Ľubomír Ďurček, Mária Bartuszová, Jana Želibská, Dezider Tóth, Juraj Meliš a mnozí další.
Do kontextu s nimi jsou zahrnuti jejich portugalští vrstevníci Helena Almeida, Lourdes Castro, AnaVieira, Ana Hatherly, Maria Helena Vieira da Silva, Fernando Calhau, Manuel Alvess, António Barros, Silvestre Pestana, Alberto Carneiro, Ernesto de Sousa, Álvaro Lapa, José de Guimarães, Pedro Cabrita Reis, SaletteTavares, Sá Nogueira, Bartolomeu Ciddos Santos, Artur Rosa a Vítor Pomar.
Ke slovu se dostává také mladší generace reflektující téma obou totalitních režimů a revoluce: Zbyněk Baladrán, Jan Pfeiffer, Filipe Marques, Carla Filipe nebo česko-portugalská umělkyně Ana de Almeida, která umělecky ztvárnila úvodní timeline s dobovými dokumenty.
Na časové ose se stýkají dějinné momenty, které spojovaly Československo a Portugalsko zejména v průběhu nástupu autoritářských režimů.
Časová osa reflektuje zpravodajské materiály tehdejší Československé televize, soudobý tisk, literaturu, plakáty a dokumentární fotografie. To vše v kontextu s vybranými uměleckými díly. Výstavní projekt je rozčleněn do částí věnovaných existenciálním projevům, tělesnosti, happeningům, performance, akčnímu umění a vizuální poezii. Současné reflexe českých a portugalských umělců vedou k zamyšlení nad otázkou revoluce a totality.
Prizma karafiátové revoluce ukazuje naši sametovou revoluci a prožitou totalitu z odlišného pohledu. Ikonografie a jednotlivé symboly se liší ve svém vyznění či dokonce stojí v přímém kontrastu.
Výstava je výsledkem 4-leté mezinárodní badatelské spolupráce, která vznikla během dialogu mezi kurátorkami a autorkami projektu s různou kulturní a historickou zkušeností.
Kromě uměleckých děl výstava představuje rozsáhlé rešerše České televize, Rádio e Televisão de Portugal, Knihovny Václava Havla a Fundação Mário Soares. Zároveň poprvé u nás dává nahlédnout do soukromých archivů Portugalců.
Právě oni jako první zahraniční delegace přijeli podpořit naši demokratizaci. 50 000 růží, jež rozdali na Národní třídě, se stalo symbolem solidarity.
Právě oni zprostředkovali kontakt mezi portugalským prezidentem Mário Soaresem a Václavem Havlem, stejně tak jako automobil, kterým náš první demokratický prezident dorazil na inauguraci na Pražský hrad.
Po 30 letech se tyto portugalské osobnosti vracejí zpět do Prahy, aby znovu připomněly důležitost svobody a hodnoty, za které se občané v Československu v průběhu sametové revoluce postavili.
Kurátorky výstavy: Sandra Baborovská (GHMP), Adelaide Ginga (MNAC, Lisabon)
Odborný poradce: Pavel Szobi
Architekt: Zbyněk Baladrán
Grafické řešení: Studio Anymade
Výstava vznikla ve spolupráci Galerie hlavního města Prahy a Museu Nacional
de Arte Contemporânea do Chiado
Záštitu nad výstavou převzaly portugalská velvyslankyně Její Excelence Manuela Franco a Hana Třeštíková, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu.
Doprovodný program
Úterý 30. 4. 2019, 19.00 hodin
- Diskuze - Knihovna Václava Havla
Setkání s portugalskými hosty, kteří v prosinci 1989 přijeli podpořit demokratizaci Československa.
Diskuse se zúčastní Álvaro Beleza, Diogo Cabrita, José Pedro Aguiar-Branco, António Tavares, José Campelo, José Viegas, Paulo Barros Vale; za českou stranu pak Monika Pajerová a Martin Mejstřík.
Setkání moderuje Jakub Železný.
Čtvrtek 23. 5. 2019, 18.00 hodin
- Komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou Sandrou Baborovskou a historikem Pavlem Szobim.
Středa 5. 6. 2019, 17.30 hodin
- Komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou Sandrou Baborovskou a historikem Pavlem Szobim.
Středa 5. 6. 2019, 19.00 hodin
- Film: Papírové hlavy
Režie: Dušan Hanák (1995, 96 min, SK)
Umělecký střihový dokument Papírové hlavy je unikátní autorskou výpovědí známého slovenského filmaře Dušana Hanáka o totalitě v poválečném Československu.
Uvádíme v malém sále v kině Městské knihovny
Sobotní výtvarné workshopy
31. 8. 2019, 13.00 - 18.00 hodin
Textová a vizuální sdělení, Městská knihovna
21. 9. 2019, 13.00 - 18.00 hodin
Otisky tělesnosti, Městská knihovna
Ve výtvarných reakcích navážeme na vystavená díla českých a portugalských umělců. Věnovat se budeme také přiblížení politické situace doby tzv. karafiátové revoluce v Portugalsku roku 1975, naší sametové revoluce v roce 1989 a kontextu jejich vzájemných paralel a podobností.
Zaměříme se např. na práci s textem nejen po jeho formální, ale i obsahové stránce. Okrajově uplatníme i dobová a nadčasová hesla a vizuálně využijeme také motivy květin, světla, klíčů a lidských rukou v gestu vítězství.
Antikódy V. Havla nás budou inspirovat k realizaci experimentální poezie a kaligramů. Podobně navážeme i na díla A. Hatherly a M. V. de Silvy.
Budeme tvořit i koláže, roláže, proláže a asambláže z textů, obrazů i předmětů po vzoru tvorby J. Koláře nebo B. Kolářové.
Podnětem se pro nás stanou i některá další lettristická díla - například textové obrazy J. Kollera.
V rámci některých workshopů se budeme zabývat i tématem knihy (kniha jako objekt u M. Knížáka). Vytvoříme i prostorový autoportrét - knihu ve tvaru lidské hlavy, kterou bude možné listovat a zapisovat do ní vlastní myšlenky (kniha k listování A. Šimotové).
Mnohovrstevnatě uchopíme téma lidské tělesnosti a jejího záznamu vlastními otisky (ruce, rty, tváře), kdy jako výtvarný prostředek zapojíme i těla účastníků. Po vzoru umělkyně A. Šimotové zaznamenáme lidské siluety prostřednictvím protrhávání a stříhání kopírovacího papíru nebo kresbou. Navážeme také na dílo Stopy od E. Kmentové a budeme v nich pokračovat prostorem expozice. Obkreslené a vystřižené stopy návštěvníků tak vytvoří pokus o co nejdelší řetěz – symbolický záznam průchodu galerií. Po vzoru K. Válové zpracujeme i silný motiv lidských očí (různých velikostí, barev a tvarů), které účastníci vytvoří, vystřihnou a rozprostřou v interakci s vystavenými díly i s prostorem na podlaze galerie a vytvoří tak kolektivní dílo.
Ve stylu akčního umění navážeme na dílo H. Almeidy, která vytlačovala části svého těla do plátna v rámu podobně jako M. Bartuszová předměty - prostřednictvím performance budeme realizovat fyzické prolezení rozměrným malířským plátnem.
V reakci na tvorbu J. Želibské, A. Šimotové a E. Kmentové obkreslíme na velký formát papíru siluety návštěvníků - jejich vzájemným navrstvením přes sebe vytvoříme další zajímavé skupinové dílo. Portréty a postavy vytvoříme i z nejrůznějších technických součástek v návaznosti na tvorbu K. Nepraše.
Výtvarný ateliér pro dospělé a seniory
10. 5. 2019, 15.00 - 18.00 hodin
Podoby monotypu I, Edukační centrum v Colloredo-Mansfeldském paláci
12. 5. 2019, 15.00 -18.00 hodin
Podoby monotypu II, Edukační centrum v Colloredo-Mansfeldském paláci
7. 6. 2019, 15.00 - 18.00 hodin
Kůže jako krajina nebo hranice I, Edukační centrum v Colloredo-Mansfeldském paláci
9. 6. 2019, 15.00 - 18.00 hodin
Kůže jako krajina nebo hranice II, Edukační centrum v Colloredo-Mansfeldském paláci
Během výtvarných dílen se seznámíme s uměleckou tvorbou vystavených autorů a zaměříme se na různé techniky a postupy tisku. V prvním cyklu výtvarných reflexí se budeme věnovat technice monotypu, a to z hlediska možností grafiky i malby. Cesta k výtvarným záznamům bude tvořena na emocionální úrovni, oprostíme se od konkrétnosti a využijeme spontánní gesta a čáry. Do mokré barvy, nanesené na skleněné desce, budeme např. pomocí štětce, hřebenu, látky nebo také dotekem prstů vytvářet zajímavé texturování plochy. V druhém, navazujícím cyklu výtvarných dílen rozvineme téma figurativnosti a fenomén otiskování vlastního těla. Ve výtvarné práci budeme pomocí doteku, podpořeného barvou nebo sochařským materiálem, zkoumat výtvarné možnosti naší kůže. Problematiku otisku budeme sledovat také jako strukturu, detaily a tvary podobající se krajině. V rámci záznamu fyzických gest na ploše papíru také porovnáme hranice spontánnosti a uvědomělosti jako projevů identity člověka.
Mimořádné akce
Pátek 7. 6. 2019 od 14.30 hodin, prohlídka pro galerijní pedagogy v rámci semináře Komory edukačních pracovníků Rady galerií ČR + představení edukačních aktivit k výstavě
9. 7. 2019, 13.00 - 18.00 hodin
mimořádný workshop v rámci akce Tvořivý týden
Interaktivní prohlídky výstavy pro všechny typy škol i další věkové a zájmové skupiny s možností následné výtvarné reakce ve formě vlastní tvorby. Akce přizpůsobujeme časově, tematicky i úrovní náročnosti konkrétním požadavkům každé školy.
Rezervace nutná
Cena: děti do 10 let, studenti uměleckých škol, pedagogové 5 Kč; nad 10 let 20 Kč
Kontakt: Lucie Haškovcová, lucie.haskovcova@ghmp.cz
Mobil: 606 612 987, 608 216 418
Kromě výše zmíněných akcí budou probíhat i další edukační aktivity zaměřené na ostatní cílové skupiny, jako jsou například znevýhodnění návštěvníci nebo rodiče s dětmi na rodičovské dovolené.
110 00 Praha 1
Mariánské náměstí 1
Otevřeno denně kromě pondělí od 10.00 - 18.00 hodin, čtvrtek do 20.00 hodin
Vstupné: 120 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti) / 30 Kč (senioři)
Hodnocení: 79 %
Ing. Olga Koníčková (tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
https://www.museuartecontemporanea.gov.pt/