Josef Suk. Housle - můj osud/The Violin, My Destiny aneb dostál jsem přáním svých předků

13.07.2016 11:58

České muzeum hudby - Praha

25. 5. - 30. 9. 2016

 

Na vernisáži komorní výstavy o Josefovi Sukovi, jednoho z nejvýznamnějších českých houslistů 2. pol. 20. stol., bylo v přízemí Českého muzea hudby vskutku plno.

 

Josef Suk (jako malému mu říkali Pepula) se narodil sice v Praze, ale dětství prožil v Křečovicích, v kraji svých předků. Jeho matka tragicky zemřela v roce 1938. Pepula začal hrát na housle v osmi letech.

 

Houslový virtuos Josef Suk (1929-2011) patřil v druhé polovině 20. století ke špičkám ve svém oboru. Procestoval takřka všechny kontinenty a všude přinášel posluchačům neopakovatelný zážitek. Svůj nástroj dokázal rozeznít dokonale vybroušeným tóny. 

 

A není divu. Josef Suk pokračoval v hudební tradici rodiny Dvořákovy a Sukovy: Antonín Dvořák byl jeho pradědečkem a skladatel a houslista Josef Suk (1874-1935) jeho dědečkem.

 

Samozřejmě že připomínka těchto rodových kořenů na výstavě nechybí, a rovněž můžeme prohlédnout fotografie z mnoha Sukových vystoupení, rodinné památky na houslistova dědečka a pradědečka i na svého velmi přísného učitele profesora Jaroslava Kociana, na kterého však Josef Suk vzpomíná v dobrém, na portréty dirigentů a interpretů, s nimiž spolupracoval, unikátní nahrávky (např. filmový záznam z 30. let 20. století), rukopisy a osobní předměty (mj. velmi vzácné stolní skříňkové bicí hodiny s kalendáriem a zvonkohrou JOSEPH GRAFF z 2. poloviny 18. století, dále houslistův frak).

 

O tom, že i virtuos může mít obyčejné lidské zájmy, nás přesvědčuje Suková rozsáhlá sbírka autíček, tzv. angličáků, které potěší nejen děti. Dobové fotografie přibližují atmosféru doby, v níž Josef Suk žil. Výstavu doprovází nádherný zvuk Sukových houslí z remasterovaných nahrávek.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ve speciální trezorové vitríně jsme vystavili nástroje, na které Josef Suk hrál a které patří k nejcennějším na světě - housle Antonio Stradivari zvané Libon a Guarneri del Gesù zvané Princ Oranžský.

 

V závěrečné místnosti výstavy si můžeme vyzkoušet hrající autodráhu ve tvaru houslového klíče.

 

Autorka výstavy: Jana Vojtěšková

Komisařka výstavy:  Eva Paulová

Architektonický návrh: Lenka Míková

Produkce:  Martin Musil

 

Zvláštní poděkování patří paní Marii Sukové, která zapůjčila rodinnou památky a za konzultaci při přípravě výstavy

 

118 00 Praha 1

Karmelitská 2

Zavřeno: úterý

www.nm.cz

 

 

Hodnocení:  99 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková