Josef Hník: Fotografie 1968 – 2016 aneb můžeme-li být fascinováni často více zlem než smrtí!?
Staroměstská radnice/Křížová chodba - Rytířský sál/Praha
27. 7. – 11. 8. 2016
Na vernisáži retrospektivní výstavy fotografií a velkoplošných fotografických obrazů (cca 14) sedmdesátiletého Josefa Hníka, nezměrně pracovitého solitéra naší fotografické scény, byl za velkého zájmu návštěvníků, zejména Hníkových přátel, autor osobně přítomen. Po hudební vložce Jiřího Stivína jsme si vyslechli Shakespearův sonet č. 66 v překladu Martina Hilského. Sonet je 400 let starý a přesto je aktuální. ..(jen nevidět, jak žebrá poctivec, jak blbost si na schopné bere meč, zlo se dobru chechtá do očí…).
Poté jsme pokřtili novou publikaci Josefa Hníka ´Několik postav a mnoho tváří´, ale nikoliv šampaňským, jako obvykle, ale na objemnou publikaci nám Jiří Stivín třikrát mocně zaklepal...
Na výstavě zhlédneme klasické černobílé cykly zátiší (13 x 18 cm), pořízené starými měchovými fotoaparáty a experimentální barevné snímky postav a tváří (ať již kontaktních či bezkontaktních snímků). Josef Hník považuje tuto současnou dobu za zlou, kdy jsme navíc ještě tak otupělí novinovými i televizními zprávami o neustálém násilí, takže se nás to jakoby netýká a jsme lhostejní ke zlu, i když zlo nikdy ze světa bohužel nezmizí, zlo se nedá vymlýtit. Ale nějak bojovat s tím musíme…A fotografie fragmentovaných tváří jsou rovněž výmluvné….plné zloby a nenávisti. Nechybějí zde ani unikátní černobílé fotografie liduprázdného New Yorku z roku 1979. Jdeme po jednotlivých expozicích fotografií (24 x30 cm), které jsou rozčleněny podle jednotlivých tvůrčích období Josefa Hníka, který po období práce v reklamách se dal na volnou nohu.
1971 – 1972: Dáša
1971 – 1973: Zátiší
1971 – 1975: Sen o lese
1974 - 1980: Zátiší
1979: New York
1980 – 1982: Stromy
2002 – 2016: Zátiší, Skleněná tajemství, Peří, Trochu jiné tváře, Blízké předměty, Jiná fauna
2011 - 2016: Tváře
2014 – 2016: My lidé
Nejnovější snímky (2014 -2016) ´My lidé´ vznikly z válečných fotografií. Snímky jsou velmi působivé, sugestivní až děsivé, přímo burcující… ale zhlédnout bychom je měli….autor zde zkoumá různé podoby brutálního násilí, odjakživa tragicky doprovázející lidské dějiny.
Jak napsal k této výstavě Richard Drury: (výběr)
Josef Hník se zajímá především o civilizaci symbolizovanou lidskou tváří, lidským tělem nebo předměty, které se vztahují k smrtelnosti či naopak tušeným přesahům lidského života. ..Portréty lidského zla na internetu jsou volně přístupné. Autor je promítá na plochy tak, že se stávají výjevem významově doplněným o další, hlubší, roviny vnímání.
Má svou techniku fragmentace snímku
Získané fotografie z internetu (na něž se nevztahují autorská práva) autor převede do diapozitivu a pak jej promítá na různé předměty a výsledek digitálně nafotografuje. ..vzniká napětí mezi naléhavostí zobrazeného lidského zvěrstva a jeho tvůrčí pojednání jako plasticky fragmentované ´reminiscence´.
Rozervanost obrazové plochy naznačuje zranitelnost každého jednotlivého života, ale i neúprosné mechanismy civilizační paměti, rozpouštějící osobní příběhy do ´velkého proudu´ lidských dějin.
Jde o portrét krutosti potenciálně vrozené každému z nás – nám lidem.
(zdroj: Richard Drury)
Josef Hník:
- narodil se v roce 1946 v Praze
- po maturitě studoval 3 roky na fakultě všeobecného lékařství
- 1967 - na vlastní žádost se ovšem ze studia vypsal
- od 1968 studoval na FAMU obor umělecká fotografie
- 1972: studium dokončil
- od 1973 byl jako fotograf na volné noze členem Svazu výtvarných umělců, později přejmenovaného na Fond výtvarných umění
- do 1985 působil i v oblasti reklamní fotografie
Fotografoval např. pro firmy Merkuria, Exico, Motokov, Strojexport, Art centrum. Pro Art centrum rovněž vytvořil několik velkých audiovizuálních programů. Spolupracoval na prezentaci ČR na Světových výstavách v Montrealu a Vancouveru.
- 1983 založil v rámci Art centra vlastní tvůrčí skupinu TRIGRAM a vytvořil několik desítek reklamních audiovizuálních a video prezentací
- po 1990 v těchto aktivitách pokračoval a založil společnost JOHN 23 s.r.o., která poskytovala reklamní servis
Mezi jeho klienty patřila například společnost EDIT a katalog firem
- 2000 měl na starosti kompletní zajištění prezentace, tiskovin, video a fotografických prací pro pražské zasedání Měnového fondu
- od roku 2000 se věnuje výhradně vlastní volné fotografické tvorbě, které se ovšem věnoval i po celou dobu svého předchozího působení
- pro své umělecké vyjádření používá starou fotografickou techniku, dřevěné měchové fotoaparáty z konce 19.století s formátem negativu 24×30 cm, 30×40 cm a 30×50 cm osazené původními primitivními objektivy
- pracuje jen s černobílým fotografickým materiálem a negativní i positivní fotografický proces zcela podřizuje chemickým procesům též odpovídajícím konci 19. století
- při realizaci záběrů záměrně používá nízkou světelnou intenzitu a expoziční doby se tak pohybují od jedné až do dvaceti hodin
- výsledný fotografický obraz vzniká přímým kontaktem negativu a fotografického papíru
Máme otevřeno:
- po 11.00- 18.30 hodin
- út – ne 10.00- 18.30 hodin
Vstupné:
- základní 100 Kč
- snížené 60 Kč
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: internet)
Foto: © Ing. Olga Koníčková