Jiří Trnka (1912 – 1969): Zahrada umění aneb proč Jiří Trnka pořád pracoval?
Galerie Moderna – Praha
1. 12. 2016 – 15. 1. 2017
Na vernisáži nové prodejní výstavy vždy poetických děl (litografií, kvašů a akvarelů na papíře, kreseb i olejů na plátně) Jiřího Trnky, jež se podle slov galeristy Martina Zemana připravovala velmi těžce, a to skoro tři roky, jsme se hudebního vystoupení Jaroslava Hutky bohužel nedočkali (omluvil se). A tak se slova ujal jako vždy do věci zapálený galerista Martin Zeman…navnadil nás na další krásné výstavy v příštím roce ( např. Ota Janeček) a popřál nám hlavně hodně zdraví, abychom mohli navštěvovat galerie…a v galerii Moderna si můžeme také zakoupit závěsný kalendář na rok 2017 s ilustracemi Jiřího Trnky.
Motto Jiřího Trnky:
Nemůžu žít, když nemůžu pracovat…
Jiří Trnka
- český výtvarník, ilustrátor, sochař, malíř, scénárista a režisér animovaných filmů
- jeden ze zakladatelů českého animovaného filmu (spolu s Hermínou Týrlovou a Karlem Zemanem)
- vyrostl v rodině, kde se podomácku vyráběly hračky
- 1923 se seznámil s J. Skupou a začal hrát loutkové divadlo
- 1929-35 studoval u Jaroslava Bendy na Uměleckoprůmyslové škole v Praze
- (1936-37): téměř rok provozoval vlastní loutkové Dřevěné divadlo v sále Rokoka na Václavském náměstí
- 1937 se poprvé setkal s loutkovým filmem, když pro režiséra reklamních filmů Karla Dodala vyrobil loutku Pana Prokouka
- událostí roku 1939 se na knižním trhu staly jeho ilustrace k pohádkové knize Míša Kulička
- 1939 zahájil scénografickou spolupráci s Osvobozeným divadlem (Nebe na zemi) a Národním divadlem v Praze, kde vyhrál soutěž na výpravu Smetanovy Libuše
Začátkem války začala jeho dlouholetá spolupráce s režisérem J. Frejkou (Shakespeare: Zimní pohádka a další inscenace, Plautus: Lišák Pseudolus, Klicpera: Zlý jelen).
- za války se Jiří Trnka stal spolu s Adolfem Zábranským tvůrcem nového ilustračního typu pro děti, vedle dalších v roce 1941 ilustroval Karafiátovy Broučky a zároveň začala jeho dlouholetá spolupráce s Františkem Hrubínem (Říkejte si se mnou až po soubor Špalíček)
Uprostřed okupace namaloval obrazový triptych Český Betlém (1943), v němž vyjádřil svou představu krásy, pokoje a míru.
- 1945 spolu s mladými výtvarníky založil studio kresleného filmu Bratři v triku a na příštích 20 let se upsal filmu
- po reakci na válku (Pérák a SS) byl podle jeho námětu i uměleckého návrhu natočen první výtvarným názorem český kreslený film Zasadil dědek řepu. V té době začala Trnkova spolupráce se scénáristou Jiřím Brdečkou
V roce 1946 založil studio loutkového filmu, kam za ním přešli i jeho budoucí hlavní spolupracovníci Karel Látal a Břetislav Pojar.
- 1947 natočil básnickou loutkovou suitu Špalíček, která se spolu s hudbou Václava Trojana stala vystižením národní představy o životě, štěstí, pokoji a práci
- 1948 natočil svůj první celovečerní loutkový film Císařův slavík
- 1950 po 3 krátkých filmech Román s basou, Árie prérie a Čertův mlýn usiloval se svými animátory v pohádce Bajaja o skutečné loutkoherectví
- po pohádce O zlaté rybce s vtipným komentářem v podání Jana Wericha dokončil v roce 1952 Staré pověsti české, v nichž v dokonalé syntéze hereckého slova, hudby, děje a stylizovaných stroze modelovaných loutek vystihl monumentalitu a velebnost starých mýtů
- 1954 pracoval na krátkých filmech podle Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka s komentářem Jana Wericha
- po realizaci ploškového filmu Dva mrazíci se od roku 1956 věnoval knižní ilustraci (Pohádky tisíce a jedné noci, Andersenovy Pohádky), jež v jeho pojetí dostala rysy bohatosti a výpravnosti
Podílel se i na přípravě české expozice Expo 58 v Bruselu.
- 1958 se vrátil k loutkovému filmu a pracoval na animátorsky náročné verzi Shakespearova Snu noci svatojanské
- 1961 opět se věnoval ilustraci (Pohádky bratří Grimmů, Staré pověsti české)
- 1964 natočil renesančně rozmarný film Archanděl Gabriel a Paní Husa a o rok později vyvrcholila myšlenkově závažným loutkovým filmem Ruka jeho řada filosofických snímků Vášeň a Kybernetická babička, jíž varuje před manipulací člověka stroji
V posledních letech života se, kromě práce pro Expo 67 v Montrealu, věnoval malbě a sochařské tvorbě, ale znovu i knižní ilustraci (Werichovo Fimfárum) a sám napsal a ilustroval půvabnou knížku Zahrada (1962), která byla i zfilmována
- je nositelem asi 50 ocenění z výstav, soutěží a filmových i výtvarných přehlídek
Trnkův přínos spočívá v osvobození českého, ale i světového kresleného a loutkového filmu z amerického vlivu a v prosazení velké výtvarné náročnosti a v poetickém ladění. Na jeho práci pak osobitě navazovali jeho dlouholetý spolupracovník Stanislav Látal, Václav Bedřich, Adolf Born, Zdeněk Smetana a celá řada dalších.
- 1967 byl jmenován profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové, ale nemoc mu ztěžovala a nakonec i znemožnila uměleckou práci
Máme otevřeno:
denně 10.00 -12.00 /13.00 -18.00 hodin
Vstupné: dobrovolné
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: internet)
Foto: © Ing. Olga Koníčková