Jiří Slíva: Můj šálek Kafky/My Cup of Kafka …aneb hele, hebrejle!
Židovské muzeum/ Galerie Roberta Guttmanna - Praha
22. 2. 2018 – 27. 1. 2019
Na vernisáži nové výstavy Jiřího Slívy, výstavy jeho kreseb, grafiky a olejomaleb, a to vše ve Slívově stylu - kresleném (protentokrát židovském) humoru, byl stále usměvavý Jiří Slíva osobně přítomen. Akci, kdy další a další neustále přišedší návštěvníci zaplnili Galerii Roberta Guttmanna do posledního místečka (možná mohla pro tuto příležitosti být i nafukovací), zahájila Kateřina Honskusová (PR) a poté předala slovo PhDr. Leo Pavlátovi, řediteli Židovského muzea:
„Po dobu existence téhle výstavní síně jsem zvažoval,
jaká by případně měla být poslední výstava zde.
A přál jsem si, aby to byla výstava veselá, moudrá a citlivá.
Už předem jsem si přestavoval, že by to mohla být výstava Jiřího Slívy a spojená s Franzem Kafkou.
Jsme přece na místě, kde Kafka opravdu reálně chodil. A sláva, kombinace se podařila.
I když to není ještě výstava poslední,
je to – poprvé – výstava veselá.
A ono veselí tu zprostředkovávají kresby Jiřího Slívy.
Jsem tomu rád, protože Jiří Slíva je jediný židovský kreslíř.
Jeho kresby jsou plně v souladu s duchem židovského humoru, a to je na nich to nejcennější.
Jiří Slíva je bavič.
V životě i ve své tvorbě.
A kombinace Kafka – Slíva je dokonalá.
Kafka, je všeobecně vnímán jako kritik doby, či dokonce prorok shoa, ale s humorem ho spojuje jen málokdo.
Ale není to tak.
Kafka - to je Mistr absurdity.
Kafka a absurdno k sobě patří.
A absurdita existuje i dnes. Jen je jí tolik, že ji už skoro ani nevnímáme.
Abychom ji vnímali v plné šíři, musí vedle ní existovat něco opravdu pevného.
Absurdita vynikne jen ve srovnání s pevným. A toho pevného je dnes kolem opravdu jen pramálo.
Sám Kafka se stal kultovním artefaktem, komerčním zbožím určeným pro ty, co ho nečetli a nečtou.
A to je jedna z absurdit.
Jiří Slíva k tomu jasně promlouvá svými pracemi.
A já jsem přesvědčen, že sám Kafka by právě touto výstavou zklamán rozhodně nebyl. “
Jiří Slíva (* 1947 v Plzni) k tomu dodal:
„Já mohu říci k výstavě, že když jsme o ní hovořili, tak jsem nabídku přijal rád.
Už skoro bez obav.
Ale musím dodat, co tomu předcházelo a co mě těch obav zbavilo.
Asi před 15 lety mě oslovila překladatelka, novinářka a spisovatelka Ruth Bondyová,
která žila v Izraeli
a bohužel nás v úctyhodném věku 94 let koncem loňského roku opustila,
abych ilustroval knížku jejích vzpomínek.
Nepřišlo mi to jako dobrý nápad.
Ale současně mě to lákalo.
Obával jsem se,
aby mé kresby – protože jsem, jaký jsem -
nějak neurážely židovství a duše těch, co to budou prohlížet.
Připravil jsem tedy pár kreseb a poslal jí je s rozpaky a poznámkou,
aby ona sama posoudila, zda je to tak dobře a zda to někomu neublíží.
Její reakce mě potěšila a překvapila.
Byla nadšená, a žádala, abych tak kreslil dál a bez obav, že to je přesně to, co si přála.
Tak jsme knížku dokončili.
A pak následovaly další a další. Dokonce jsem si pak troufl i na jednu Kafkovou povídku.
Nakonec vyšel souborně i výběr z toho všeho.
Proto jsem si troufl i na tuto výstavu a nabídku na její upořádání přijal.
Jen bych dodal, že to ale není výstava pouze o Kafkovi,
ale také o Freudovi, Einsteinovi, Mahlerovi a také o různých symbolech.
Je to takový můj - Slívův - pohled na židovskou tématiku.
A k tomu ještě malou glosu.
PhDr. Leo Pavlát mě označil
za židovského kreslíře.
To mě připomnělo jiné podobné označení.
Ve své době, už je to dlouho, jsem byl osloven, abych namaloval pár kreseb na téma zednářství.
Nastudoval jsem příslušné materiály, literaturu a kresby vytvořil.
Jak už jsem řekl, jsem ale jaký jsem.
Vždy.
Přesto z toho nakonec vznikla kniha,
vyšla v Německu, která pak dokonce putovala po jednotlivých zednářských ložích a vždy se setkala s vřelým přijetím.
No a nakonec se mi dokonce dostala do ruky nějaká publikace,
kde jsem uveden jako jeden z pěti zednářských malířů.
Spolu se Chagallem například.
Mohu vás ujistit, nejsem ani Žid, ani zednář. Jen vidím věci z odstupu a jsem, jaký jsem. “
Pak nám Jiří Slíva v duchu celé výstavy, přednesl svoji vtipnou – jak jinak – báseň Pán z Omahy a PhDr. Leo Pavlát přečetl další, neméně vtipnou báseň Jiřího Slívy na stejné téma. Namísto květin Jiří Slíva dostal stylově láhev sli(í)vovice, a to dokonce speciální košer edici. Pak už jen PhDr. Leo Pavlát uvítal vzácné hosty, kteří neokázale přišli mezi nás - velvyslance Izraele a velvyslance Jižní Koreje.
„Touha bavit se,
být mezi lidmi,
rozdávat nápady z čiré radosti ze života a jeho kotrmelců
patří ke znakům Slívova humoru.
Tato klauniáda je živlem přirozenosti,
přirozenou tvorbou humoru z bytostné potřeby šaškování.
Nos na gumičku nasazený v pravou chvíli mění lidské konflikty v cirkusový gag.
Slívův humor je sice iracionální, ale ne mystický.
Dobře mu rozumíme.
Je to humor humánní a humanistický zároveň, nejnovější Chvála bláznovství.“
řekl esejista, historik umění a spisovatel Josef Kroutvor
Výstava grafika a ilustrátora Jiřího Slívy,
kterou Židovské muzeum v Praze uspořádalo k umělcovým 71. narozeninám,
představuje kresby, barevné litografie, lepty, pastely a několik olejomaleb na Slívova oblíbená témata
– Franz Kafka, Sigmund Freud, Golem -
židovské zvyky a symboly, biblické motivy, jakož i další práce,
které byly inspirovány díly židovských spisovatelů.
Jiří Slíva se po léta zabývá židovským humorem a ilustrováním děl Franze Kafky.
Koncem roku 2017 vyšla v Nakladatelství Franze Kafky autorská kniha,
zahrnující Slívovy hlavní výtvarné práce inspirované osobností Franze Kafky,
nazvaná ´My Cup of Kafka´ (Můj šálek Kafky),
jejichž výběr je zastoupen na výstavě.
Výstava dále představuje výběr ilustrací z knih česko-izraelské spisovatelky Ruth Bondyové,
které jsou věnovány jazyku, jménům a zvláštním výrazům českých Židů.
Dalšími oblíbenými tématy Jiřího Slívy jsou variace na prostředí kaváren a každodenního života,
které jsou výrazně ovlivněny absurdním humorem, jeho láskou k jazzu, vínu a tanci.
(oficiální text)
Nás na www.www-kulturaok-eu.cz kromě velmi zábavných děl Jiřího Slívy
upoutala Slívova hra se slovíčky – zejména s kmenovým slovem Kafka...
vznikají tak záhadná slovíčka (těžko vyslovitelná, snad se dá na nich jen jazyk překousnout)
jako
Mc Kafka
Kafkaktus
Kafkabarett
aneb
Praha – Kafka měst (kresba uhlem na plátně!)
a další…
No, stojí to za to, si to pěkně všechno prohlédnout.
A musíme říci, že je toho dost, jeho expozice čítá přes stovku děl…
Kurátoři výstavy: Jiří Slíva a Arno Pařík (ŽMP)
110 00 Praha 1 - Staré Město
U Staré školy 3
Máme otevřeno denně:
- v zimním čase 9.00 – 16.30 hodin kromě sobot a dalších židovských svátků
- v letním čase 9.00 –18.00 hodin kromě sobot a dalších židovských svátků
Vstupné: základní 40 Kč, snížené 20 Kč, děti do 6 let zdarma
Hodnocení: 100 %
Zapsal Richard Koníček
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková, © Richard Koníček
Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jiri-sliva-stop-time-aneb-chaplin-s-monou-lisou/
Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/ctvrt-kila-cuk-aneb-kdyz-porozumime-i-beze-slov/