Jiří Petrbok: Hořící srdce aneb vzpomínky na dobu plnou úzkosti a strachu či vlajková ...

23.08.2018 14:29

Veletržní palác /ochoz mezzaninu - Národní galerie

22. 8. - 2. 12. 2018

 

Tisková konference Národní galerie při příležitosti zahájení trojice nových výstavě ve Veletržním paláci se konala za účasti Jiřího Fajta, generálního ředitele NGP, Josefa Koudelky, fotografa, Otto M. Urbana, kurátora, Jiřího Petrboka, umělce, Zdenky Klimtové, kurátorky a dalších.

 

 

Současný a mnohdy ironizující pohled na českou historii nabízí

 výstava Jiřího Petrboka Hořící srdce.

Malíř, vedoucí ateliéru kresby na AVU

nikdy nebyl členem žádného uměleckého ani generačního uskupení

a vždy stál jakoby stranou.

Jeho výstavu nejnovějších prací tvoří 4 základní témata

spojená s domovem /Sladký domov - Ikony zmaru - Hořím! - Odkazy I/.

Jde o obrazy, které odrážejí zkušenost se světem,

který nás obklopuje,

se světem nesmírného strachu i hluboké lásky.

 

 

Tiskovou konferenci k zahájení trojvýstavy Národní galerie ve Veletržním paláci

konferovala Mgr. Tereza Ježková, Ph. D.,

tisková mluvčí NG.

Na vstup generálního ředitele NGP, Jiřího Fajta navázal Otto M. Urban,

kurátor výstavy Hořící srdce, jejímž autorem je Jiří Petrbok.

 

Otto M. Urban nás především informoval,

že výstava Jiřího Petrboka vznikala rok a půl a představuje autorovy obrazy

vzniklé v posledních 3 letech.

Délka příprav byla podle kurátora výstavy mimořádně přínosná,

protože byl čas na diskuse a rozhodování o obsahu i vyznění celé expozice.

Od počátku bylo oběma autorovi i kurátorovi jasné,

že nesmí jít o nějakou retrospektivu,

ale o práce současné a nové.

Hlavním tématem všech obrazů je téma

Domov.

A jednotlivé cykly tento pojem vykládají jinak.

Domov jako intimní soukromé téma.

Domov jako téma společenské.

Domov v kontextu s invazí do naší vlasti, se vznikem totality,

 a to nejen té po roce 1968,

ale obecně.

Expozice představuje typické pro Petrboka malby ironické,

až sarkastické.

 Ale při delším vnímání se jeví stále méně veselé, bláznivé a hravé,

protože divák postupně odhaluje jednotlivé vrstvy těchto vrstevnatých maleb

a objevuje další témata, daleko závažnější.

A čím víc se probírá viděnými obrazy,

tím jsou jejich výpovědi vážnější a vážnější.

 

Otto M. Urban nás také upozornil na katalog vydaný k této výstavě.

Jde o opravdu o čistý katalog,

 ne o publikaci ani monografii,

který je doplněn o rozsáhlý rozhovor vedený s autorem přímo Otto M. Urbanem.

Celek pak doplňuje ještě kratší text historika umění M. Šulce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na slova kurátora Otto M. Urbana navázal sám autor výstavy Jiří Petrbok.

Ten nám sdělil, že v roce 1968 mu bylo šest let.

Tudíž okupaci nevnímal,

jak by měl a nemůže na ni přímo a konkrétně osobně reagovat.

 Ale na okupaci navazovala normalizace.

A tu už prožíval s otevřenýma očima během svého dospívání.

A ta doba utvářela jeho pohled na totalitu.

V jeho vnímání ale zdaleka ne jen tu naši po roce 1968,

ale totalitu kdekoli a jako takovou.

A k tomu se snaží vyjádřit svými vystavenými díly.

Víc k obrazům sdělovat na tiskové konferenci nemínil.

Doporučil nám jít s ním do expozice a tam se bavit o konkrétních obrazech.

Protože, jak dodal: maluje obrazy proto, aby nemusel nic říkat.

Richard Koníček

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V roce 2014 začal Petrbok tvořit první malby z cyklu Žrádlo pro kočky

 

 

 

 

 

 

a o rok později namaloval první práce z cyklu Vlajková.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Při návštěvách v ateliéru jsem viděl oba cykly promíchané v tvůrčím chaosu a zmatku a od počátku mě zajímalo, jaký je mezi těmito sériemi vztah. Ukázalo se, že obě pracují s motivem domova. V cyklu Žrádlo pro kočky jsou z lidských srdcí zformovány interiéry autorových vzpomínek domova včetně samotné bytovky, kde prožil dětství. Právě v tomto období vnímáme domov nejintenzivněji, na jedné straně jako místo bezpečí, na straně druhé jako vězení bránící našim svobodným rozhodnutím. Cyklus Vlajková naproti tomu ukazuje domov, který je velký, ale kvůli tomu i zatížený tragediemi a prohrami vlastní historie. Je to domov symbolizovaný v cyklu státní vlajkou.

 

 

 

 

Ve stejném období vznikala ještě další skupina obrazů. Nebyla původně koncipována jako série, ale vyvíjela se postupně a jakoby mimochodem. Dominují jí obludně zvětšené postavičky z dětských animovaných seriálů. Jejich hlavním námětem je dětství, respektive zmutovaná vzpomínka na dobu plnou úzkosti a strachu. Milé tváře pohádkových postaviček se mění na zhýralé obludy a příjemná iluze v béčkový horor.

V některých obrazech dochází dokonce k propojení jednotlivých celků, když na plátně Krteček a kolečko (2015) seriálová postavička, ušpiněná od krve, veze dětské kolečko naplněné hromadou srdcí.

 

 

 

 

 

 

 

 

Poslední, tedy čtvrtou velkou řadou jsou obrazy s motivem ohně a tato řada, jakkoli je formově nejméně kompaktní, má nejdelší historii - sahá až do počátku 90. let, tedy do konce malířova studia na akademii. Po jejím ukončení v roce 1992 Jiří Petrbok většinu svých starších prací zničil. Jedním z mála dochovaných děl z té doby je obraz Oheň (1991-1993), který byl malován podle ohně, v němž Jiří Petrbok rituálně pálil své starší práce."   Otto M. Urban 

 

Jiří Petrbok (* 28. 3. 1962  Kladno)

  • po střední škole v době husákovského bezčasí pracoval jako slévač a zámečník
  • 1981 absolvoval poprvé přijímací zkoušky na AVU v Praze, přijat byl až napotřetí
  • 1984 -1990: studium na AVU u prof. Radomíra Koláře a prof. Jiřího Sopka
  • během studia zažil změny, kterými škola prošla v období po roce 1989
  • 1. výstavy se zúčastnil ještě za studií, v roce 1986 na statku Milana Periče ve Svárově u Kladna (polooficiální výstava v rámci tzv. Konfrontací, které v druhé polovině 80. let spojovaly umělecky různou skupinu mladých umělců - Jiřího Davida, Tomáše Císařovského, Jaroslava Róny, Martina Mainera nebo Vladimíra Skrepla)

 

První léta po ukončení akademie bývají nejtěžší, jsou plná pochybností a zklamání. Svět velkého umění se neotevírá a dřívější sny se stávají nočními můrami. Jiří Petrbok začal po škole pracovat jako prodavač v sexshopu a odešel do jakéhosi vnitřního exilu. 

  • 1995 se na AVU vrátil a stal se odborným asistentem Jitky Svobodové v ateliéru kresby na akademii, kde v současné době působí jako vedoucí pedagog

 

Kurátor: Otto M. Urban

Architekt: Federico Díaz

Grafika: Studio Breisky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentované prohlídky

čt 27. 9. 2018 & 6. 12. 2018/16.30 hodin

st 10. 10. 2018/16.30 hodin

Face to face s umělcem Jiřím Petrbokem a kurátorem výstavy Otto M. Urbanem

 

Zdarma k platné vstupence / 60-90 minut / setkání u pokladen Veletržního paláce

 

Komentované prohlídky na objednávku v českém, anglickém, německém a francouzském jazyce / rezervace dva týdny předem

 

Speciál

čt 29. 11. 2018/16.30 -19.30 hodin

Srdcové menu

Návštěva výstavy s odborným komentářem a happeningová akce

na Akademii výtvarných umění v Ateliéru kresby - škole Jiřího Petrboka

Vstupné: 300 Kč za osobu / 180 minut / setkání u pokladen Veletržního paláce / rezervace nutná

 

Pro mládež

so 10. 11. 2018/10.00 - 17.00 hodin

Brouk Pytlík a kde domov můj - tvůrčí dílna pro mládež 12 - 16 let

výtvarná reflexe výstavy, malba akrylem na větším formátu a práce se šablonou.

300 Kč za osobu / 7 hodin / setkání u pokladen Veletržního paláce / rezervace nutná

 

Pro rodiče s dětmi

Domov…y: herna pro rodiče s dětmi 1.5 -5 let s Michaelou Trpišovskou

st 26. 9. 2018/10.15 -11.30 & 15.30 -16.45 hodin

čt 27. 9. 2018/10.15 -11.30 & 15.30 -16.45 hodin

60 Kč za osobu starší 1.5 roku / 15-75 minut / setkání v korzu Veletržního paláce / bez rezervace

Informace a rezervace na vzdelavani@ngprague.cz / 224 301 003 / změna programu vyhrazena

 

Hodnocení:  89 %

Richard Koníček, tisková zpráva NG

Foto: © Richard Koníček, © Ing. Olga Koníčková

 

 

 

 

wwww.ngprague.cz