Jiří Kolář: Úšklebek století aneb když zemře mladý malíř, obrazy v galeriích se otřesou…
Palác Kinských - Národní galerie v Praze
16. 5. - 2. 9. 2018
Tiskovou konferenci k nové výstavě, kterou připravila Národní galerie u příležitosti 50. výročí sovětské okupace Československa v srpnu 1968, rozsáhlé výstavy Jiří Kolář: Úšklebek století, zahájil generální ředitel NG Jiří Fajt, poté Milena Kalinovská, kurátorka výstavy, nám sdělila zajímavou myšlenku, že dílo Jiřího Koláře se týká nás všech, občanů České republiky i celého světa. A že Jiří Kolář předstihl svou dobu, protože jako první začal myslet i konceptuálně. A také, že výstava Jiří Kolář: Úšklebek století, které dala název stejnojmenná koláž z roku 1961, je svědectvím jak o uměleckém vývoji, tak historii 20. století.
„Kolářovo dílo hovoří o hrozivém experimentu s lidským duchem během válek, diktatur,
likvidaci lidských bytostí, jejich důstojnosti i touhy žít,“
dodala Milena Kalinovská, ředitelka Sbírky moderního a současného umění NG
a druhá z kurátorek výstavy.
Vše se na tiskové konferenci odehrávalo před, ve smyčce promítaným,
krátkým filmem
Život básníka a výtvarníka/ Jiří Kolář,
(přičemž snímek pochází z roku 1996 z produkce ČT/Febio ve spolupráci Dnes),
takže jsme mohli mít pocit, že je tu Jiří Kolář s námi stále,
že nám naslouchá a že nám má stále co říct,
(taková menší Laterna Magika)
dokonce nám tak vytvořil další koláže tváří,
a to nejen Terezy Ježkové, mluvčí NG Praha,
což ve světle videa z jejich líbezností však pranic neubralo.
V expozici, rozdělené na 8 kapitol, (tlumeně osvětlené z důvodu ochrany Kolářových děl) můžeme zhlédnout nejen soubor 66 koláží, které mapují dramatické srpnové události (Týdeník 1968 Jiřího Koláře), ale i řadu méně známých Kolářových prací.
„Výstava si dala za úkol představit Koláře jako silnou osobnost břitce komentující svoji dobu.
V rámci 8 kapitol dává možnost porozumět otevřenosti a radikálnosti jeho tvorby,
v níž se mísí syrové svědectví o krizi hodnot s experimentálním dědictvím avantgardy,“
uvedla historička umění Marie Klimešová, jedna z kurátorek výstavy.
Básně, koláže, deníky
Kolář se nejprve prosadil jako básník. V roce 1950, v době krutého politického teroru, napsal sbírku Prometheova játra, jež mu později vynesla devítiměsíční věznění. Jeho básně, divadelní hry i další texty začaly být publikovány teprve v politicky uvolněnějších 60. letech, kdy mohl také vystavovat svoji výtvarnou tvorbu.
Když se Kolář začal na sklonku 50. let systematicky zabývat koláží, čerpal materiál často z publikací, reprodukujících díla ze sbírek Národní galerie. Hodnoty ‚národního pokladu‘ podroboval výtvarné revizi, která byla ale tehdy pro českou veřejnost málo pochopitelná.
„Pro výtvarného autodidakta byla práce s fotografiemi,
respektive reprodukcemi, přirozenou volbou,“
vysvětlila Marie Klimešová
Integrální součástí Kolářovy celoživotní tvorby pak byla její deníková forma. Četné koláže mají přesně uvedený čas vzniku a zvláště výrazné místo z tohoto hlediska zaujímají rozsáhlé kolážové Týdeníky z let 1967, 1968 a 1970. V době, kdy Jiří Kolář vytvářel svůj Týdeník 1968, se ho bytostně dotýkaly dramatické události otřásající Československem.
„V průběhu tohoto roku zpracovával množství materiálu,
ať už šlo o novinové články, oznámení, díla starých mistrů i současných umělců, upomínky či pozvánky,
nebo jeho vlastní texty a další nalezené písemnosti.
Cyklus každotýdenních koláží sestává ze 66
samostatně existujících a prezentovaných stran.
Mnohé se skládají z několika vrstev, svědčících o síle událostí v daném týdnu či konkrétním dni,“
dodala Milena Kalinovská.
Výstava v paláci Kinských představuje více než 220 Kolářových prací z umělcovy pozůstalosti, tuzemských i zahraničních sbírek včetně norimberského Neues Museum, odkud byl zapůjčen i Týdeník 1968. Máme tak unikátní možnost seznámit se s celým spektrem umělcových koláží, včetně prostorové koláže Na začátku bylo slovo (1969), vytvořené technikou tzv. chiasmáže.
„ O práci mluví nejvíc lenoch…“,
Jiří Kolář
Úšklebek století
K výstavě vydává Národní galerie stejnojmennou publikaci. Jejím záměrem je především poukázat na naléhavost přístupu Jiřího Koláře ke světu, který prožíval, a k umění, kterého si vážil. Vedle textů Marie Klimešové a Mileny Kalinovské obsahuje více než 100 reprodukcí málo známých či zcela neznámých prací různých tvůrčích období a výtvarných postupů, rozdělených do 8 kapitol včetně ukázek z proslulého cyklu Týdeník 1968.
Kurátorky: Milena Kalinovská a Marie Klimešová
Architekti výstavy: Josef Pleskot a Norbert Schmidt
Grafici výstavy: Robert Jansa a Petr Bosák
Jiří Kolář (* 24. 9. 1914 v Protivíně) - výběr ze životopisu
- syn pekaře a švadleny
- 1929 -1942: po dokončení měšťanské školy se chce vyučit sazečem
- kvůli hospodářské krizi a nedostatku pracovních míst v tiskárně však nastupuje do učení jako truhlář
- po vyučení je nezaměstnaný a živí se pouze příležitostnými pracemi
- 1934: ve svých 16 letech po seznámení s básnickou tvorbou Marinettiho a jeho Osvobozenými slovy se začíná zajímat o českou a světovou literaturu
- pod vlivem futurismu a později surrealismu vytváří první básně a koláže
- 1937: v pražském avantgardním divadle E. F. Buriana vystavil 12 koláží v rámci 1. Salónu
- 1941: vychází sbírka Křestný list, začíná psát Ódy a variace, které budou publikovány až v roce 1946
- 1942: s výtvarníky, teoretiky a básníky spoluzakládá surrealismem ovlivněnou Skupinu 42
- za války je poslán okupačním úřadem na těžkou práci na stavbě železniční vlečky, ze které se mu podaří vyvázat až podplacením vedoucího pracovního úřadu souborem obrazů, shromážděným členy Skupiny 42
- 1944: píše a v roce 1945 vydává sbírku Limb a jiné básně
- 1945: po válce odchází z Kladna do Prahy, v reakci na válečné události píše Sedm kantát. Stává se redaktorem v nakladatelství Družstvo Dílo a řídí týdeník Lidová kultura Vstupuje do komunistické strany, ze které ještě téhož roku zase vystupuje
- 1946 - 1947: Cestou do Paříže projíždí zničeným Německem. Dává si za cíl napsat každý den jednu báseň a jeden prozaický text. Výsledkem jsou knihy Dny v roce vydané 1947 a nevytištěné Roky v dnech.
- 1948: rozpuštěna Skupina 42. Cesta do Anglie
- 1949: oženil se s umělkyní Bělou Kolářovou (roz. Helclovou), píše deníkovou knihu Očitý svědek.
- 1950 -1952: přichází o místo redaktora, pokračuje v deníkových zápiscích, které společně s básnickými skladbami publikuje v Prometheových játrech. Navrací se k tvorbě koláží.
- 1953: Na základě nalezených průklepů části Prometheových jater při domovní prohlídce významného literárního historika, profesora Václava Černého je Kolář zatčen za protistátní činnost. Ve vyšetřovací vazbě tráví 9 měsíců
- 1958 -1961: píše poslední 2 slovesná díla, divadelní hry Chléb náš vezdejší a Mor v Athénách. Opouští verbální poezii a začíná se věnovat kompozicím na pomezí výtvarného umění, které nazývá básně ticha, bezobsažné básně či evidentní poezie
- 1960 -1962: objevuje možnosti techniky koláže (roláž, chiasmáž, proláž, ventiláž, muchláž…)
- 1963: s Jiřím Padrtou, Bělou Kolářovou, Vladislavem Mirvaldem, Karlem Malichem či Zdeňkem Sýkorou iniciuje vznik skupiny Křižovatka. Je v kontaktu s představiteli amerického hnutí Fluxus
- 1967: vytváří první kolážový týdeník
- 1968 : vystavuje v Praze, v norimberském Institut für moderne Kunst a na významné mezinárodní kasselské výstavě documenta IV, vytváří Týdeník 1968
- 1970: vytváří Týdeník 1970, cestuje do Kanady, USA a Japonska na Expo Osaka, kde se podílí na výtvarné podobě československého pavilonu. 2. 11. 1970 je raněn mrtvicí
- 1977: podepsal Chartu 77
- 1981: zakládá exilovou Revui K. Počátek trvalé spolupráce s pařížskou Galerie Maeght (později Maeght Lelong, nyní Galerie Lelong& co.)
- 1982: žádost o prodloužení pobytu ve Francii je zamítnuta. V nepřítomnosti je v ČSSR odsouzen k roku vězení a ke ztrátě majetku
- 1984: získává francouzské občanství1987 Retrospektivní výstava (1952–1982) v Albermarle Gallery v Londýně.
- 1990: cesta do Prahy, získává čestné občanství hl. m. Prahy. Společně s Václavem Havlem a Theodorem Pištěkem zakládá Cenu Jindřicha Chalupeckého na podporu mladých umělců do 35 let. Na bienále v Benátkách reprezentuje Československo.
- 1991:získává Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva od prezidenta republiky Václava Havla. Stává se také nositelem Ceny Jaroslava Seiferta za básnickou sbírku Prometheova játra
- 1993: Národní galerie v Praze vystavuje Kolářovu tvorbu v paláci Kinských
- 1999: po 2. mozkové příhodě se vrací natrvalo do Prahy. Národní galerie v Praze pořádá ve Veletržním paláci rozsáhlou umělcovu monografickou retrospektivu Příběhy Jiřího Koláře. Básníkovy výtvarné proměny.
- 2002: Musée des beauxarts v Dijonu pořádá výstavu Jiřího Koláře v rámci Roku české kultury ve Francii.
- 11. 8. 2002: Jiří Kolář umírá u sebe doma v Praze
- 2012 -2013: Národní galerie v Praze uspořádala výstavu Jiří Kolář &BéatriceBizot - Korespondáž, která představila dosud nevystavené koláže z let 1986 a 1987
- 2014: 100. výročí narození Jiřího Koláře připomněla v Praze monografická výstava v Museu Kampa - Nadaci Jana a Medy Mládkových a v Galerii Smečky výstava Tanec v ruinách. Nálezy Jiřího Koláře, soustředěná na nově objevené práce z 50. a 60. let
„Zdá se, že experiment a odvaha v umění
je pro falešně myslící lidi mnohem nebezpečnější než cokoli jiného.
Začni přemýšlet po svém a jsi nebezpečnější než cokoli, co lze vyrobit. “
Jiří Kolář, 1984
Doprovodné programy v paláci Kinských
Komentované prohlídky
- neděle 3. 6. 2018 / neděle 22. 7. 2018/ neděle 2. 9. 2018 od 15.00 hodin s historičkou umění Annou Smékalovou
- neděle 5. 8. 2018 d 15.00 hodin s galerijní pedagožkou Markétou Čejkovou
- středa 8. 8. 2018 od 16.30 hodin s asistentkou kurátorek Adélou Procházkovou v anglickém jazyce
- středa 6. 6. 2018 od 18.00 hodin s kurátorkou Milenou Kalinovskou a architektem výstavy Josefem Pleskotem
- středa 13. 6. 2018 od 18.00 hodin s historičkou umění a kurátorkou výstavy Marií Klimešovou
- středa 20. 6. 2018 od 18.00 hodin s kurátorem a historikem umění Vítem Havránkem
vstup zdarma k platné vstupence / místo setkání 2. patro před vstupem
rezervace na vzdelavani@ngprague.cz
Přednášky specialistů
- středa 23. 5. 2018 - 17.00 hodin/ Daniel Uher - Týdeník 1968. Jiří Kolář a Pražské jaro
Týdeník 1968 Jiřího Koláře zrcadlí nejen denní události, nýbrž částečně i politické a kulturní dějiny Československa. Jeho koláže jsou jedinečné dokumenty historického významu. Týdeník 1968 není vědecky podloženou kronikou, je výsledkem subjektivního pohledu umělce na dění roku 1968, pohledu umělce, který měl neobvyklý přehled o důležitých uměleckých tendencích, diskutovaných v 60. letech.
Kolářovy umělecké postupy jsou podobné proudům jeho mezinárodně známých kolegů. Kolářovy intence jsou ale zaměřeny jinak. Také proto, že rok 1968 probíhal v Československu jinak než v USA, Francii, nebo v západním Německu. Uprostřed mnohavrstevné a produktivní československé moderny 20. století patří Týdeník 1968 k jednomu z nejdůležitějších děl, zabývajících se Pražským jarem. Je to možná nejvíce konsekventní reakce umělce na kvašení a změny ve společnosti Československa roku 1968.
- středa 27. 6. 2018 - 17.00 hodin/ Josef Hrdlička - Kolářovo loučení s poezií
Jiří Kolář od začátku vystupoval jako básník i výtvarný umělec, třebaže poezie v 1. obdobích jeho díla převažovala. Od 50. let se ale vztah obou složek proměňuje a později Jiří Kolář poezii prakticky opouští. V přednášce se zaměříme na styčné body různých poloh Kolářova díla a na otázku proč a jak v něm poezie později ustupuje do pozadí.
- středa 15. 8. 2018- 17.30 hodin/Eva Krátká - Jiří Kolář a okruh umělců vizuální poezie
Pokud vyjdeme z exemplárního příkladu tvorby Jiřího Koláře, způsobil proces zapojení jazyka do výtvarného umění to, že celkové přiblížení se výtvarného umění jazyku a jeho dematerializaci dalo vzniknout dalším formám umění. Jako zásadní se v období 60. letech 20. století, na které bude v souvislosti s domácí uměleckou produkcí v přednášce kladen důraz, projevil předpoklad intermediality a interdisciplinarity, který jako typický prostor pro střet výtvarného umění s dalšími uměleckými obory potvrdil fakt, že vizuální poezie, která není založená výhradně jen na určitých všeobecně známých technikách (jakou je např. strojopis), materiálech (jako jsou slova a grafémy) nebo na určitých formálních a obsahových programech (jakou představuje třeba kombinatorika), ale ani na jednoznačných tradičně oddělovaných uměleckých disciplínách (výtvarné umění x literatura), zůstane jen těžko ohraničitelnou a jednoznačně vymezitelnou výrazovou formou.
místo konání: Konírna paláce Kinských / vstup zdarma (součástí přednášky není vstup do výstavy)
Speciální program pro veřejnost
- středa 30. 5. 2018 - 18.00 hodin/ Projekce filmu Pozor, pane Veronese
- režie: Bohuslav Musil, výtvarná spolupráce: Jiří Kolář
Krátkometrážní film Pozor, pane Veronese pojednává o slavném obraze
italského pozdně renesančního malíře Paola Cagliariho, zvaného Veronese.
Po projekci bude následovat diskuze s kurátorkami výstavy Milenou Kalinovskou a Marií Klimešovou,
historičkou umění Marií Bergmanovou a teoretikem a historikem umění Tomášem Pospiszylem.
místo konání: Klášter sv. Anežky České / vstup zdarma
- neděle 17. 6. 2018 - 16.30 hodin/Polévka s písmenky
- hodinka her se slovy a tóny, s řečí a zpěvem, s poezií a muzikou. Básně, říkadla, popěvky, nápady, recepty, etudy, hříčky a objevy, jak nám je pro radost, úžas a kratochvíli zanechali Eugen Roth, Arthur Rimbaud, Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl, Emil Juliš, Jan Kořínek, Ivan Wernisch, Christian Morgenstern, Josef Hiršal, Bohumila Grögerová, Ladislav Novák, Jiří Kolář, Václav Daněk, Ernst Jandl, Josef Honys, Václav Havel, Erich Fried, když měli zrovna dobrou náladu. Účinkují Přemysl Rut, Markéta Potužáková, Barbora Šupová.
Vstup: zdarma k platné vstupence
- úterý 21. 8. 2018 /Den volného vstupu
- celodenní vstup zdarma na výstavu i doprovodný program
15. 00 hodin/ komentovaná prohlídka pro veřejnost s historičkou umění Annou Smékalovou
místo setkání 2. patro před vstupem do výstavy
rezervace na vzdelavani@ngprague.cz
16.30 hodin/ Já zírám jen a zachovávám klid (ruská okupace v české písni)
Srpen 1968 byl posledním historickým datem, na které česká společnost reagovala písněmi.
Po 50 letech se zdá, že je čas opět si je spolu s dalšími svědectvími osvěžit v paměti.
U klavíru zpívají Barbora Šupová, Markéta Potužáková a Přemysl Rut.
Program pro mládež
- pondělí 20. 8. - pátek 24. 8. 2018
- letní ateliér Galerie jako jeviště
Lektorky: Jana Machalíková, Bára Šupová, Lucie Mecová
Prázdninová dílna je určena mládeži 14 -26 let,
bude založena na hře a experimentu,
hlavním nástrojem budou dramatické aktivity, volně propojené s výtvarnými technikami
Program pro rodiče s dětmi
- neděle 3. 6. 2018: 14.00 -15.15 hodin/ 15.15 hodin - 16.30 hodin
- Víkend Přervaný sen
Víkendová dílna pro rodiče s dětmi 8 - 12 let
80 Kč / osoba / rezervace na vzdelavani@ngprague.cz
Palác Kinských - 2. patro
110 15 Praha 1
Staroměstské náměstí 12
Máme otevřeno: úterý - neděle: 10.00 - 18. 00 hodin
Hodnocení: 89 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
Výstava se koná za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. Je součástí oslav připomenutí významných výročí roku 2018 spojených s naší státností. Přehled všech akcí, které se v rámci oslav konají, najdeme na webových stránkách www.spolecnestoleti.cz.