Jiří David: Křik paviánů aneb když dítě silně plakalo (Baboon shriek)

29.05.2013 09:33

Jiří David: Křik paviánů aneb když dítě silně plakalo  (Baboon shriek)

 

25. 5. – 8. 9. 2013

Praha - Colloredo-Mansfeldský palác, 4. patro

 

Beton: „Během hydratace a tvrdnutí probíhají v betonu fyzikální a chemické procesy (provázené  uvolňováním tepla), při kterých beton  získává  mechanickou pevnost a odolnost a vytváří se chemická stabilita v materiálu.“

 

Byli jsme pozváni na zahájení výstavy Jiřího Davida s mnohoznačným názvem ´Křik paviánů´ do nově převzatého GHMP  Colloredo – Mansfeldského paláce. Byli jsme zvědaví, když se nám podařilo dojít až do 4. patra paláce,  co pro nás  zase umělec Jiří David nachystal ve  třech rekonstruovaných     místnostech Colloredo-Mansfeldského paláce. A zírali jsme. Beton a spousta autorem nalezených věcí (mušle, mýdlo Oriflame)  na plátnech připevněných betonem, a že je těžký !! víme, ne?!…

 

Průřez prací J.D.  za léta 2011–2013

Na výstavě zahrnujeme obrazy a plastiky, jejichž spojujícím rysem je autorův zájem o beton jako tvárlivou látku, prostupující dnešní svět, charakterizovanou šedavou barvou, umožňující fixovat předměty, jakoby šlo o sopečnou lávu.  Své první betonové obrazy, tedy reálný beton nanášený prostou zednickou technikou na nenašepsovaném, bavlněném malířském plátně, Jiří David  uskutečnil již v roce 1994. V každé své samostatné výstavě se snaží uchopit daný prostor s intuitivní přesností. Tuto přesnost se pokusil, v rámci autorových společných debat s Karlem  Srpem  charakterizovat takto, J. D. cituje  podle Karla Srpa:

 

“Výstava je pojatá jako živoucí, volně se rozvíjející organismus, který se po zásahu autora proměnil v rozlévající se tkáň, obsahující nejen vnitřní prostor místností, ale i pohled z okna, jenž se stal rovněž její součástí. Expozice má své východisko, zmenšený půdorys výstavní síně, zavěšený horizontálně nad hlavami diváka, zatímco kolem nich se rozlévá moře drobných objektů, uvádějících do dlouhodobého Davidova uvažování o charakteru uměleckého díla, zejména v plastikách umístěných na stole, souhrnně pojmenovaných Morandiho polibek. Svým pátráním po smyslu uměleckého díla Jiří David znejišťuje diváka. Beton pohlcuje nejen předměty, ke kterým měl osobní vztah, jež dlouhodobě procházely jeho životem nebo odkazovaly k jeho dětství, ale často se přidržuje i lineární kovové konstrukce, odrážející nejrůznější podoby nadosobního řádu, vyjadřujícího jak kosmos, tak i opisující ho půdorys budovy koncentračního tábora.“

 

 

Že se Jiří David vrátí  k betonu, to bylo na beton

V roce 2011–2013  se Jiří David k tématu  betonu na  holém malířském plátně, a pak následně i v realizaci objektů, vědomě navrátil. Rozměry obrazů se zvětšily. Beton se mu  tak opět stal „nevhodným“ obrazovým materiálem, ovšem už s jednoznačněji reflektovaným obsahem. Obsahem i kryptou, v prostoru mezi metaforou a synekdochou, který pohlcuje zapomenuté, odkládané věci i chvíle. Rovněž i pastí i rizikem pro svou vlastní tíhu, jež pohlcuje, skrývá tíhy jevů, vztahů, které si často už jen bolestivě vybavuji. V každé etapě mých prací se snaží hledat polemická východiska vůči své předchozí práci. Snad ze strachu před stereotypem opakování, v obavě před jistotou sebepoznání, nebo před pouhým formálním rukopisem.

 

Citujeme Karla Srpa: „Jiří David se více obrátil do sebe, soustředil se ke svým základním, znovu si kladeným otázkám o smyslu umělecké činnosti, jejž z různých úhlů znovu proniká“

(zpracováno podle tiskové zprávy GHMP)                                                                          

 

Názvy některých děl: ´Leknín a kapesníky Varšavské smlouvy´, ´Smrt jako hovno´, ´Kov, beton, náboj do samopalu, lepicí páska a plast´,´ Táto nekurvuj, opakuje mi žena´…

 

Koncepce výstavy: Jiří David a Karel Srp

Koordinátor výstavy za GHMP: Olga Malá

Grafické řešení: Michaela Maupicová

Redakce textů: Marta Nožková, Stephan von Pohl

Oddělení instalace a produkce výstav: Diana Brabcová, Radka Lhotáková, Kateřina Adamová, Jan Pavelka, Jiří Stáhlík, Petr Linhart, Martin Krsek, Marek Fryš, Petr Tlučhoř

Oddělení propagace výstav: Miroslav Koláček, Michaela Moučková, Alice Lenská

Edukace: Lucie Haškovcová, Iveta Šárníková

Pořadatelé: Hl. m. Praha, Galerie hlavního města Prahy

Publikaci (84 stran) k výstavě vydalo: KANT

Mediální partneři: Radio 1, ArtMix, ArtMap, A2, Vltava ČRo, Ateliér, Art and Antiques, Metropolis, Pražský deník, Rádio Classic, Literární noviny, Kulturní pecka, Hyperinzerce

 

                                        Doprovodný program

Autorská prohlídka s Jiřím Davidem: středa  12. 6. , čtvrtek  5. 9. v 17.00 hodin

Lektorské prohlídky:  úterý  4. 6., 11. 6., 16. 7. a 13. 8. v 16.30 hodin

 

Interaktivní prohlídky pro školy

Máme možnost zúčastnit se  interaktivních prohlídek spojených s experimentální výtvarnou reakcí na výstavu, vhodné pro všechny typy škol.

Rezervujme se na e-mailu: lucie.haskovcova@ghmp.cz, +420 608 216 418, +420 606 612 987

 

Tvořivé dialogy s uměním

Nejen pro děti, ale i pro všechny další věkové kategorie jsme připravili výtvarné dílny s lektorkou Lucií Haškovcovou přímo v expozici nebo ve výtvarném ateliéru – animační program se speciálními doprovodnými materiály, připravený a realizovaný edukačním oddělením. Po interaktivních prohlídkách výstav následuje výtvarná reakce – vlastní tvorba návštěvníků. Můžeme se seznámit s tradičními i netradičními technikami z oblasti kresby, malby, experimentální fotografie i prostorové, intermediální, akční a konceptuální tvorby.

Rezervujme se do 16.00  hodin předchozího dne na e-mailu:  lucie.haskovcova@ghmp.cz, +420 608 216 418, +420 606 612 987

 

Sobota 29. 6., 13:00 - 18:00 hodin, Colloredo-Mansfeldský palác, "Překračování hranic malby"

Sobota  7.  9., 13:00 - 18:00 hodin, Colloredo-Mansfeldský palác,"Malba betonem"

 

Součástí výtvarných reakcí na výstavu bude testování "hranic" malby. Například na textil s hrubou strukturou a na papíry drsných povrchů v různých odstínech šedi budeme vytvářet zajímavé kompozice z "nalezených" předmětů a fixovat je na tyto plochy speciální modelovací tvrdnoucí hmotou, která bude formální paralelou k betonu, který Jiří David v prezentovaném cyklu využívá. Budeme si hrát i s významovou stránkou zde přítomných děl a pokusíme se vytvářet parafráze na názvy zde přítomných obrazů. Do výtvorů zapojíme po vzoru Jiřího Davida i slova a texty formou lepení písmových šablon.

 

 

Otevřeno: úterý  – neděle  10.00 – 18.00 hodin

Colloredo-Mansfeldský palác, 4. patro

Karlova ulice 189/2

110 00 Praha 1

Vstupné: 60,- Kč / 30,- Kč

 

www.ghmp.cz

Vysv.:  synekdocha

Celek pojmenujeme označením jeho části (souhrn označením jednotlivce), nebo naopak část pojmenujeme označením celku (např. otcovská střecha – rodný dům, vyslýchalo  gestapo – členové gestapa)

  

Hodnocení: 70 %

Ing. Olga Koníčková

----------------------------------------------------------

Pro fajnšmekry:

 

Co nám řekla ředitelka GHMP Magdalena Juříková na tiskové konferenci 24. 5. 2013?    Galerie hlavního města Prahy, od 1. 7. 2013 opouští výstavní prostor v budově Staroměstské radnice 

  • Budoucnost Colloredo-Mansfeldského paláce je taková, že výstava ´Křik paviánů´ je první, v prvních dosud upravených prostorách. Do jisté míry je předčasná, protože autor i vedení Galerie chtělo zpřístupnit alespoň malou část objektu už před prázdninami, tedy na počátku turistické sezony 2013.
  • V nejbližší době pak budou zpřístupněny veřejnosti taneční a přiléhající sál. Považuje to za celkem reálně možné, neboť obě prostory jsou nejvíce zachovány a nejméně poškozeny. Bude zde expozice o rekonstrukci paláce a výstavních prostor, o jeho staré i nové historii,, bude to výstava víceméně studijní sestavená z dokumentů a výzkumu.
  • Připravuje se otevření kavárny a úprava a zpřístupnění nádvoří tak, aby kolemjdoucí davy turistů mířících na Karlův most měly důvod zastavit a vzít na vědomí, že tu je tento objekt.
  • Vše závisí na rychlosti a rozsahu rekonstrukčních prací nutných i vyžádaných.
  • Prostor paláce by měl odlehčit přetíženým natěsnaným prostorám galerie ´Dům u U Zlatého prstenu, odkud se bude část náplně přesouvat právě sem.
  • Momentálně probíhá soutěž a výběrové řízení na stavební úpravy Colloredo-Mansfeldského paláce.   
  • V plánu je samozřejmě i výtah do pater. Zatím platí, že kdo dojde po schodech až nahoru, je dobrej.

 

Co jsme se dozvěděli od kurátora Karla Srpa?

  • Námět výstavy vznikl asi před dvěma lety v jeho hlavě. Karel Srp oslovil umělce Jiřího Davida s jiným cílem a jel se za ním podívat do ateliéru na Zbraslavi. Tam ale objevil jeho betonové artefakty a byl uchvácen. Kombinace betonu a plátna ho nadchla. Jedná se o zdánlivě naprosto cizorodé prvky, a v okamžiku zrání betonu to ještě celé moc nevypadalo. Ale s postupem procesu začaly vystupovat předměty. Do toho všeho jsou zakomponovány další předměty pocházející především z bleších trhů, kam autor záměrně chodí. Dalším prvkem je pak železo. Celek nakonec tvoří překvapivě živý organismus, který žije svým životem. Lze ho vnímat jako s**ynekdochu (mimochodem jedno z vystavených děl se tak přímo jmenuje). Autor pracuje s mnoha významy děl.
  • Výstava představuje díla z posledních tří let autorovy tvorby, dosud nevystavovaná. Výjimkou jsou jen dvě díla staršího data, která už vystavována byla.
  • Díla jsou nesporně velmi zajímavým předmětem zkoumání pro studenty výtvarných škol, kteří se zabývají strukturalismem.

 

Co jsme se dozvěděli od umělce Jiřího Davida?

  • Kurátor Karel Srp za ním přišel před pár lety s tím, že uspořádají výstavu kreseb. Jenže v ateliéru na Zbraslavi právě vznikaly betonové objekty a ty ho zaujaly tak, že se rozhodl pro uspořádání jejich výstavy. Další moment, který napomohl vzniku téhle betonové výstavy nazvané ´Křik paviánů´, byl fakt, že došlo z vedení GHMP k uzavření galerie ve Staroměstské radnici, 2. patro a k realizaci výstavy byl ředitelkou GMPH nabídnut tento syrový prostor v paláci Colloredo-Mansfeldů. A právě zde, v dosud nedoupravených prostorách paláce dostává výstava daleko lepší vyznění svého smyslu. I když je prostorově zatím omezenější oproti původní představě.
  • Dvě díla z období před rokem 2011 až 2013 jsou dvě ze tří věcí, které přešla velká vltavská povodeň z roku 2002, jež zasáhla i Zbraslav a Davidův ateliér. Obě díla autor zrekonstruoval a vdechl  jim i něco nového, zmodernizoval je.  Jsou tedy jakýmsi mostem mezi autorovou někdejší výstavou, kde byla už vystavena a výstavou současnou. V úvaze byla z tehdejší výstavy ještě i věc třetí, ale tu už znovudokončit do termínu současné výstavy nestihl.
  • Podle slov autora mají procesuální věci právo na procesuální výstavu. To znamená, že autor nevylučuje, ba přímo předpokládá, že bude objekty na výstavě po dobu jejího konání doplňovat či naopak ubírat.
  • Pokud jde o výstavu jako takovou, autorova představa je, že polovina emocí, vjemů, pocitů, prožitků je na diváku samotném, druhá polovina je věcí tvůrce. Autor vyslovil víru, že ti citlivější z diváků nad jeho vystavenými díly něco prožijí.
  • „Moderní umění má tu výhodu, že si ho vnímatel, tedy divák, může sám přetransformovat do své mysli.“
  • Pro autora jsou zajímavé ty věci, které se dostavují mimo jeho mysl. Vždy se snaží vytvářet prostor k polemice. Brání se tak sebevykrádání, které mu v jeho bezmála šedesáti letech samozřejmě hrozí.

Na dotaz jedné paní novinářky, zda měl na zpracování betonu míchačku, jsme se konečně  zasmáli a uvolnili se z toho množství zabetonovaných artefaktů, které na nás pohrdavě zhlížely ze zdí  a dostalo se nám bryskní odpovědi Jiřího Davida, že míchačku na beton sice nemá, míchá si ho sám a díky tomu zesílil a je trénovaný. Občas by ale míchačku potřeboval,  protože jen na tato výstavu spotřeboval skoro půl tuny betonu.

  •  Postkonceptuální umění je umění, které rezignovalo na volbu materiálu. I sádra je už pro jeho účely moc kultivovaná, i když s ní Kolíbal či Demartini v 60. letech dokázali skvělé  věci.
  • Beton považuje Jiří David za e správně brutálně syrový, a tak skutečnost, aby myšlenka a sdělení bylo to primární, čím se prezentuje dílo, plně splňuje.   

 

Ze slov autora katalogu:

 

  • Katalog byl náročný. Autor Jiří David se totiž snažil neustále měnit obrázky i texty, a to až do posledních minut před odevzdáním do tisku.
  • Fotografie jsou od  Martina Poláka a jsou tedy plně autentické ke dni předání do tiskárny.
  • Text katalogu napsal Karel Srp.
  • Katalog bude v prodeji v prodejních místech GHMP.

 

Zapsal: Richard Koníček

Foto: GHMP – Martin Polák