Jiří David: Jsem to co vy… aneb zase je ve světě zlost…
Studio Hrdinů - Praha
3. 2. – 5. 3. 2017
Na vernisáži nové výstavy ve Studiu Hrdinů, výstavy Jsem to co vy..., byl autor výstavy veskrze sympatický Jiří David osobně přítomen a velmi živě diskutoval se scénografem a výtvarníkem Michalem Pěchoučkem. David vyprávěl o svých uměleckých začátcích (kulisák v divadle v Ostravě), o starých fotografiích, které k instalaci výstavy použil (přičemž si postěžoval na betonové zdi výstavní chodby, že tam nejde nic přibít), o svých dvou textech (Intimní zpráva z Čech/ 12. 12. 1990, a druhý text s pracovním názvem Zase je …. složen z krátkých vět začínajících zase slovem ´zase´ ….´zase´…atd.).
Nic nemá cenu!/ Nikdo nepomůže nikomu….
Jiří David volně reaguje na uvedenou inscenaci Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny, kterou režírovala Kamila Polívková, kterou nemohl nakonec vidět, a tak reaguje také na samotný divadelní debut Davida Zábranského.
Jiří David se skrze své fotografie pokouší najít prequel moment vzniku této divadelní hry. Hledáním prequelu se můžeme dobrat k podobným tématům…o kterých hovoří David Zábranský (vystudovaný právník, český spisovatel, držitel ceny Magnesia Litera v kategorii Objev roku za svou prvotinu Slabost pro každou jinou pláž. Za svůj poslední román Martin Juhás čili Československo byl nominován na tutéž cenu, avšak v kategorii Kniha roku.).
Hranice společnosti, hranice jedince, možnosti možností, radost a strach, když si je uvědomujeme. Obrazový i textový popis lidskosti, jakoby nastiňuje potřebu vymezit se a současně ukázat to, čím jsme všichni.
Od textu z roku 2016 s pracovním názvem Zase přes nové i recyklované koláže a asambláže dojdeme ke 3 totožným fotografiím s textem z roku 1990, který nastiňuje pohled Jiřího Davida na tehdejší dobu.
Nejde tak o ilustraci děje, ale o jeho mentálně vizuální přesah.
David utváří pro diváky dané inscenace dojem, že se vztahuje k jednomu typu lidí definovaných v textu divadelní inscenace. Považuje se tedy za člověka typu Majer? Možná. Hlavně zkoumá a ve své dosavadní práci stále zakouší možnosti, jak uchopit a definovat podstatu člověka a pozici umělce a umění ve společnosti. Národní umělec, který je aktivní na české scéně dlouho a něco s ní a s samotným češstvím již zažil. Živé diskutování a podílení se na utváření povědomí, jak může umělec působit ve a pro společnost, prožívá s oddaností a vytrvalostí. (Zdroj: T. S. Horáková)
Divadelní inscenace si klade otázky typu:
Co je Česko? Kde Česko začíná a kde končí? Kdo chce v Česku žít? Kdo tady žije, a proč? Kdo nebo co nese vinu za současnou nechuť lidí typu Majer v širším slova smyslu k Česku? Nese vinu za nechuť současný český…?
Divadelní debut Davida Zábranského byl napsán na objednávku Studia Hrdinů, konkrétně režisérky Polívkové a kromě tématu ´domovina´ se zabývá i životním osudem herce a truhláře Stanislava Majera, jakož i příběhem Studia Hrdinů a s ním spojených tvůrců.
kurátorka: Tereza Sochorová Horáková
Studio Hrdinů ve Veletržním paláci v Praze
170 00 Praha 7
vstup E – uprostřed budovy Národní galerie v ulici Dukelských hrdinů 47
Návštěva výstavy je možná vždy před představením a po něm Vstup: volný
Variabilní výstavní prostor ve Studiu Hrdinů
svou kurátorskou koncepcí reaguje na divadelní dramaturgii Studia Hrdinů.
Rytmus jednotlivých výstav
volně navazuje na připravované divadelní premiéry a reflektuje jejich formu a obsah.
Vzniká tak minimálně dvojí umělecká reflexe vybraných témat.
Tento mezioborově ´inverzní´ způsob práce vnímáme především
jako přínos pro nové setkání a asociace.
V rámci slibně se rozrůstající galerijní scény Prahy 7
je prostor Studia Hrdinů obohacením
o nový pohled na možnost syntézy výtvarného umění a divadla.
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková