Úvod > Jindra Viková v Moderně aneb jemné a obdivné připomenutí životního jubilea legendy naší keramiky v jedné z nejsofistikovanějších pražských galerií

Jindra Viková v Moderně aneb jemné a obdivné připomenutí životního jubilea legendy naší keramiky v jedné z nejsofistikovanějších pražských galerií

28.08.2026 12:15

Jindra Viková

Tady a Nikde

6. 8. – 12. 9. 2026

Galerie Moderna

„Protože jsem navštívila se svou výstavou Prahu, mohu s vámi -

Tady, v Bulharském kulturním institutu -

konečně napřímo sdílet své nadšení z českých keramiků.

Jejich práce mě inspirovaly už dávno a to prostřednictvím časopisu Sklo-revue, který

u nás v Bulharsku vycházel až do roku 1990.

Jindra Viková a Pavel Knapek, byli a jsou autoři, které jsem obdivovala a

kteří mě vždy provokovali zcela novými realizacemi v oblasti keramiky.

Sama keramika je sice nekonečným pramenem inspirace, ale

na té od Jindry Vikové, jsem se vyučila.“

Přední bulharská keramička, Rosica Trendafilová,

při zahájení své výstavy v BKI Praha, v roce 2014

„Jindra Viková /1946/ je mezinárodně uznávaná česká multimediální výtvarnice a sochařka. Výstava Tady a nikde v GALERII MODERNA představuje

kameninové plastiky z cyklů Rozhovory a Nejasné podoby, Porcelánové tváře i starší kresby. Její díla se pohybují na hranici reality a imaginace a

spojují křehkost, jemný humor, napětí i tajemství…“

Mgr. Martin Zeman, Galerie Moderna

Proč Jindra Viková v Galerii Moderna?

Podle Martina Zemana, galeristy:

· Protože Jindra Viková je mezinárodně uznávaná česká multimediální výtvarnice a sochařka.

· Protože její díla byla představena na výstavách po celém světě a jsou zastoupena v řadě významných muzejních i soukromých sbírek v Evropě, Americe a Asii.

· Protože v současné době představuje svou tvorbu na výstavě Madonna mia v Domě U Černé Matky Boží v Praze.

· Protože společně s Pavlem Baňkou má výstavu nazvanou Dialog s časem II. v Polabském muzeu v Poděbradech.

· Protože právě probíhá její výstava v Muzeu keramiky v Koreji.

· Protože … Jindra Viková, * 1946

Multitalentní Jindra Viková

O Jindře Vikové jsme se dozvídali – tak říkajíc mezi řečí - už dávno před vznikem www.www-kulturaok-eu.cz, protože pracovní povinnosti nás sice vedly jinými cestami než přímo galerijním světem, ale to neznamenalo, že bychom se nesnažili stůj co stůj výtvarné umění sledovat. A jméno Jindra Viková, nám nebylo zcela neznámé. Mimochodem i ve spojitosti s výborným magazínem Sklo-revue, o němž je zmínka ve výše uvedené citaci přední bulharské keramičky. To ale nebylo vše…

Před založením našeho webu v roce 2013, jsme se pracovně roky protínali s publicitou týkající se mimo jiné i architektury. A hle, i tam jsme zaslechli jméno Jindry Vikové. V souvislosti s jejími realizacemi do architektury. Naši spolupracovníci architekti, je jmenovali, citovali a uváděli, jako příklady těch nejlepších realizací. Všechny pražské realizace – pokud jsme je objevili – jsme také navštívili a obdivovali. Ať už to byla keramická stěna restaurace „V Jámě“, mozaika na fasádě Staroměstské radnice, Svatý Jan Nepomucký v Loretánské ulici anebo Fontána barokní kaple v Čajkovského ulici na Žižkově neboli v našem oblíbeném žižkovském multikulturním Atriu. Ale kolik jsme toho nemohli vidět. Buď proto, že šlo o nějakou „nedobytnou“ interiérovou realizaci, nebo proto, že byla krapánek z ruky, jako třeba ta zámořská, v Sitka Center for Art and Ecology, kde se skví Bronzová hlava Jindry Vikové přímo na pobřeží v Oregonu. Ale za autorčinou Madonou instalovanou v nice průčelí Chebského domu, zvaného Špalíček jsme si ovšem zajeli. Bylo to přece jen o kousek blíž, než to západní pobřeží USA…

Naše Jindra Viková = světová Jindra Viková

Jestliže ovlivnila – na dálku – bulharskou hvězdu keramiky, spočítat kolik osobností ovlivnila na přímo - a nejen keramiků, ale výtvarného umu vůbec – může dnes těžko kdo. Zajímavý je totiž její pozoruhodný průlet pedagogickým působením ve světě. Komenský, coby učitel národů, by z Jindry Vikové měl radost.

Jindra Viková měla své první zahraniční žačky a žáky už v roce 1991, když působila na Michiganské univerzitě. V letech 1992 a 1993 pro změnu působila jako pedagožka v Athénách (kolébce sochařství!)… O deset let později, v roce 2003, už opět přednášela na další americké škole, tentokrát na univerzitě School of Fine Arts v Connecticutu. Ale aby to nevypadalo, že Jitka Viková vychovává nové talenty pouze v zahraničí, to by byl omyl. 22 let

ji s nadšením naslouchaly české talenty ve Studiu Jarmily Tyrnerové ve výtvarnem proslulém Kohoutově.

Stále skromná až nenápadná, byť všemi poctami ceněná Jindra Viková

I když se nikdy zbytečně nechlubí ani si nevnucuje pozornost, což je základní vlastnost těch, kteří opravdu něco dovedou, sbírá mezinárodní ocenění ve velkém. Ale nijak ji to neomámilo, stále zůstává svá a stále tvoří jako by se nic takového nestalo.

Přesto si neodpustíme pár upozornění na pocty z nejvyšších, tedy světových, jež Jindře Vikové právem náleží.

Již v roce 1981 (pro orientaci si připomeňme, že keramiku dostudovala u profesora Otty Eckerta v roce 1970) byla oceněna na mezinárodní úrovni poprvé. Stalo se tak v Itálii a to cenou Premio Acquisto, 30th Premio Faneza. Tři roky po té, v roce 1984, jí – opět v Itálii – udělili Gold Medal, 27th Faenza Prize. Další cenu, opět Gold metal, obdržela ale tentokrát na Biennale internationale de céramique d´art v roce 1986, ve Francouzském Vallauris. Ještě tentýž rok ji poctili také ve Švýcarsku, kde získala cenu Grand Prix, Triennale de la porcelane v Nyonu. V roce 1988 se zúčastnila akce v exotickém Iráku a získala tam First Prize, na Intrnational Art Festivalu konaném v Bagdádu. Zatím poslední zahraniční ocenění, o kterém jsme získali informace, bylo Jindře Vikové uděleno v roce 2001 v Koreji, samozřejmě, že té Jižní, kde byla oceněna cenou poroty na The 1 st World Ceramic Biennale ve městě Icheon.

A kniha Jindry Vikové navrch

Ano, Jindra Viková, ve spolupráci s jinou legendou, tentokrát literárního oboru, paní Michaelou Zindelovou, pro nás sepsala knihu s jednoznačným názvem - KDO JSEM? - a s výmluvným podtitulem - Ohlédnutí za mým životem a dílem…. Kniha spatřila světlo světa v jubilejním roce paní Jindry Vikové, tedy letos.

Troufáme si tvrdit, že Jindra Viková, sochařka, keramička, malířka, kurátorka a pedagožka, již od roku 1983, členka AIC čili Mezinárodní akademie keramiky, sídlící v Ženevě a v letech 2006 – 2012 dokonce oficiální zástupkyně východoevropských zemí na koncilu AIC, je odborníkům i značné části veřejnosti dostatečně známa. Její kniha Kdo jsem? je tedy možná příslovečným nošením dříví do lesa, ale je to rozhodně především výborné čtení, a pro ty, kteří snad opravdu ještě nevědí kdo je Jindra Viková, je její kniha také velice poučným a velmi inspirativní a poučným čtením.

Text a foto: Richard Koníček