Úvod > Jindra Husáriková a Šárka Mrázová Cagliero: ´Matka a dcera – obrazy´ aneb jak vypadá Kůň osudu ?!

Jindra Husáriková a Šárka Mrázová Cagliero: ´Matka a dcera – obrazy´ aneb jak vypadá Kůň osudu ?!

29.06.2017 11:51

Galerie Nová síň – Praha

28. 6. – 30. 7. 2017

Zahájení prodejní výstavy ´Matka a dcera – obrazy´, výstavy kolem tří desítek obrazů autorek Jindry Husárikové (akryly na plátně) a Šárky Mrázové Cagliero (oleje na plátně), která se akce osobně zúčastnila, se nejprve zhostila manažerka galerie Markéta Poláková konstatováním, že tato výstava je jasným důkazem, že jablko nepadá daleko od stromu. Zatímco výstava matky je retrospektivní, takže je uspořádána z pozůstalosti, protože nás v roce 2016 opustila, vystavené obrazy dcery jsou naopak obrazy převážně nové, dosud nevystavené. Jako je zřetelné z pozvánky, v levé části galerie zhlédneme obrazy Jindry Husárikové, v pravé části obrazy Šárky Mrázové Cagliero.

Poté se ujal slova Mgr. Jaroslav Mráz, že umění je od slova uměti. A že není pravda, že tvořit může každý. „Ano, současné umění tu možnost dává, ale současné umění je proto také převážně uměním bez umění, zručnosti a talentu. Plné nihilismu, který je i znakem současnosti. Výstava představuje dva soubory obrazů, v obou výběrech jsou i obrazy dosud nevystavované. A oba dokazují, že opravdové umění život naplňuje.

Jindra Husáriková, matka Šárky Mrázové Cagliero, měla nadání tvořit niterné obrazy, zasvěcené kráse a věčnosti. A odcitoval nám část kritiky, kterou před 50 lety Arzén Pohrybný napsal o obrazech matky u příležitosti jedné z jejích tehdejších výstav.

Zatímco Šárka Mrázová Cagliero, dcera Jindry Husárikové uplatňuje ve svých obrazech svůj osobitý způsob hledání ladnosti a krásy. V obrazech dcery jsou notné dávky barvitého života, který představuje důrazem na dominanci barev

A Mgr. Jaroslav Mráz nám ještě na závěr odcitoval český překlad italské kritičky umění, napsaný k tamní nedávné výstavě dcery.

Italská kritička Giovanna Arancio zdůraznila, že

“ Šárka Mrázová Cagliero je obdařena cennou výbavou z umělecké rodiny a kulturního prostředí štědrého na umělecké podněty. Paměť vrství na tyto první prožitky nové krajiny, cesty, vzpomínky každodennosti vnímané citově jemnou emotivní inteligencí a vstřebanou řemeslností. Z toho se rodí podzemní, jasnovidný a skutečný důl – naleziště, teplé tonální magma, bohaté na básnické obrazy. Středoevropská matrice zahrnuje atavický symbolismus, přepracovaný mezi svírajícími hořkými i zlatými ústupky v nádheře soumraku secesního umění; Šárčino umění přejímá dědictví evropské křižovatky…….“

Poté se ujal slova herec Jiří Schwarz a zarecitoval nám několik krátkých básní od různých básníků. Všechny měly co říci umění vůbec a výtvarnému zejména (Dobrý obraz, Výprodej snů, Toskánská, Návraty, Ještě dnes, Šťastný den, Pozdní hodina).

Celý program byl proložen třemi virtuózními skladbami pro housle, které předvedla vynikající česká houslistka žijící ve Švýcarsku, Monika Cimprich, s přímo dynamickým projevem, připomínajícím ohnivé skladby samého Pabla Sarasateho. První dvě skladby byly navíc její vlastní.

Jindra Husáriková

se narodila 14. 4. 1931 v Ústí nad Labem – Trmicích
zemřela 16. 4. 2016 v Praze

„Obrazy Jindry Husárikové jsou plné poezie, jako zvláštní kondenzace krásy, kde se snoubí sny, mystické představy a cirkusová magie s hlubším filozofickým poselstvím. Síla její malby tkví v resonanci současných myšlenek, nálad a pocitů, aniž by se zříkala dosavadní tisícileté kulturní zkušenosti.

Vybavena nevšedním talentem, silnou citovostí, pevnou vůlí a nezměrnou pracovitostí vytvářela z podvědomého zdroje tvůrčí inspirace stále nové a nové obrazy, které nás okouzlují svou uměleckou naléhavostí, novou nevšední krásou, poselstvím poezie a harmonie. Malířčina malba je jemná, elegická, jindy přesvědčivě vzrušená, jásavá, expresivní s ohromující suverénní b a r e v n o s t í.“

Malířčina tvořivá schopnost projevu nám kultivuje naše estetické vnímání

a naplňuje odvěký ideál zralého lidství