Jasanský aneb retrospektiva, která ukazuje nejrůznější aspekty bohaté umělecké tvorby jednoho z našich ikonických fotografů
Pavel Jasanský
6. 5. 2025 – 31. 8. 2025
Kurátor: Pavel Vančát
Galerie hlavního města Prahy
Dům fotografie
„Pavel Jasanský patří k autorům, kteří dokázali posouvat hranice média fotografie směrem k intermediálním experimentům a obrazovému myšlení.
Jeho práce je dnes inspirativní právě v tom, jak svobodně a s nadhledem
propojoval různé formy vizuálního vyjádření.
Jeho tvorba zůstává překvapivě aktuální – svým
humorem, obrazovou přemýšlivostí i skepsí vůči mediální zahlcenosti.
Jasanského dílo mluví k různým generacím a nabízí možnost
nového čtení nejen v kontextu dějin fotografie, ale i vizuální kultury obecně.
Výstava navazuje na dlouhodobý profil GHMP, který dává prostor
komplexním osobnostem českého umění, jež často
působily mimo hlavní proud, ale zásadně ovlivnily jeho vývoj.“
Helena Musilová, šéfkurátorka GHMP
„Z dělníka časopisů, gramodesek a výstav,
sám sebe povýšil na zcela svrchovaného tvůrce obrazů,
které paradoxně, a přitom logicky popírají vlastní existenci.
Ať už v rozmáchlém žánru negativního malířského gesta, nebo
v případě jeho klíčového cyklu Nová krajina, noví obyvatelé skrze
úplné odpoutání se od svých tvůrců i adresátů.
Tento Jasanského svět, prezentovaný jako nekonečné, bezúčelné a přehlcené
bludiště samoúčelných obrazů, které přitom my sami
můžeme zkoumat se zájmem, rozmyslem i s pobavením,
je zcela aktuální i dnes.“
kurátor Pavel Vančát
(Pavel Vančát a Lukáš Jasanský)
Začalo to ještě s autorem, ale osud byl bohužel rychlejší…
Když se začalo uvažovat o retrospektivní výstavě Pavla Jasanského byl autor ještě mezi námi. Domluva, že se mu uspořádá velká výstava, se setkala s jeho souhlasem. Příprav výstavy a uspořádání archivu se už ale zúčastnit nestačil. Pro tým, který si předsevzal předjednanou výstavu připravit i bez pomoci autora, to pak stálo dva roky bádání a reorganizování autorovy pozůstalosti. Na vzniku výstavy se kromě kurátora, Pavla Vančáta podíleli ještě Jan Kuntoš, Bára Špičáková a Lukáš Jasanský, architektonického řešení se ujal Zbyněk Baladrán a grafické stránky Vojtěch Jasanský. Snahou všech bylo zachytit linku tvorby Pavla Jasanského, ale situaci komplikovaly nesčetné Jasanského úkroky k jiným způsobům vyjádření, jiným tématům či pojetím vlastních fotografií. Výstava ale usiluje i o zachycení těchto odboček. Tím nastal spíše než věcný, tak prostorový problém jak a co vybírat, aby na výstavě bylo zastoupeno od všeho něco. K tomuto problému podotkla při tiskové konferenci uspořádané pro novináře i sama paní ředitelka GHMP PhDr. Magdalena Juříková, že dílo Pavla Jasanského zdaleka přesáhlo možnosti galerie, že fotograf a aktivní a osobitý výtvarník, vytvořil až neuvěřitelně rozsáhlé dílo a kromě jeho všeobecně známé role, se ukázalo, že jeho vysoce plodná tvorba obsahuje i mnohé další a nepříliš známé kapitoly.
Podle slov kurátora výstavy, Pavla Vančáta, bylo třeba věnovat mimořádnou pozornost popiskům, které pomohou návštěvníkům orientovat se v celém kontextu výstavy.
Celoživotní přerod Pavla Jasanského z „obyčejného“ fotografa na další významné tvůrčí role je doslova pozoruhodný. Autoři výstavy se proto snažili, aby nešlo jen o přehled jednotlivých tvůrčích kapitol, ale o vznik živé výstavy, která ty kapitoly uvede do vzájemných souvislostí.
Dobrá věc se podařila a není to jen formální pomník
Galerie hlavního města Prahy i přes nepřízeň osudu vůči Pavlu Jasanskému, díky kolektivní snaze kurátora, týmu a především obětavým potomkům autora, se nakonec podařilo připravit rozsáhlou, obsažnou a ilustrující retrospektivu fotografa, grafika a výtvarníka vůbec, Pavla Jasanského. Až do konce srpna 2025 představuje výstava v Domě fotografie opravdu ucelený pohled na bohaté a mnohostranné Jasanského celoživotní dílo.
Dílo novátorské, klenoucí se mezi vrcholy několika žánrů. Fotografií, malbou, sochařstvím a dokonce už i videem. Výstava pro běžného diváka – byť vnímajícího autorství viděných a případně obdivovaných snímků - byl Pavel Jasanský přece jen v mysli zatříděn jako „ten co fotí a vytváří design nečetných gramodesek a plakátů či různých multimediálních produkcí“. Jenže výstava, stejně jako rozsáhlá knižní monografie z pera kurátora výstavy Pavla Vančáta pro nás objevují především to, co povětšině neznáme, ba většina z nás ani netušíme, autorovu volnou dokumentární a multimediální tvorbu.
Fotograf, který přesahoval žánry
Však také Pavel Vančát ve své kurátorské zprávě, nazvané Fotograf, který přesahoval žánry,
uvádí:
„Umělecká kariéra promovaného geologa Pavla Jasanského (1938–2021) začíná v bohémském podhoubí šedesátých let, kdy fotografoval tehdy nastupující hudebníky a byl také autorem fotografií pro Poetickou vinárnu Viola či grafické úpravy pro časopis Divoké víno. Od konce šedesátých let následovaly spolupráce na fotografiích a designu mnoha gramodesek, plakátů i výstavnických produkcí, od nichž se ale Jasanský v osmdesátých letech odklonil a profiloval se jako jeden z klíčových autorů české fotografie, jehož tvůrčí odvaha ho zařadila k průkopníkům „intermediálního“ umění.
Jasanského stěžejní dílo cyklus Nová krajina, noví obyvatelé (1985–1990) v obecném významu ukazuje pocity senzitivního jedince na vrcholu moderní doby, zahlceného obrazovými informacemi. V závěru první dekády kapitalismu se Jasanský pouští do cyklu Botič (1998–2001). Na prahu digitální doby zvolil překvapivě velký panoramatický formát černobílého negativu, aby vytvořil obrazové vzpomínání na místa svého dětství, kde pořídil první fotografie a která se proměnila ve dvou režimech.“
Cestopisné fotky? Ale kdež, duch doby z ulic Paříže
Výstava v GHMP Domě fotografie představí mimo jiné také cyklus Paristory (1967–1976) z cest Jasanského do Paříže, který mu přinesl umělecké uznání a v němž se projevil jako fotograf s výjimečnou empatií a postřehem. Ten také uplatnil v zobrazování emotivně vypjatých mikrosvětů ústavů, nemocnic či hřbitovů.
Závěrečnou kapitolou Jasanského díla je projekt nazvaný Podepsané fotky (1965–2015). V obsáhlém albu tu soustředil podepsané portréty svých příbuzných, přátel, kolegů i mezinárodních celebrit, pořizované od šedesátých let do přelomu milénia. Soubor tak představuje jakousi kroniku autorova vlastního života, vtělenou do těch druhých.
„Jsem za celou rodinu rád, že výstava v GHMP Domě fotografie završuje téměř dva roky práce na uspořádání otcova bohatého archivu. Už loni na podzim jsme představili výběr jeho propagační tvorby v divadle Dobeška a před pár dny jsme zahájili výstavu jeho fotografií výtvarníků v prostorech Archivu výtvarného umění v DOXu. Plníme tím vším slib, který jsme mu dali ještě za jeho života. Myslím, že ‚fotr‘ by z toho všeho měl velkou radost,“
Lukáš Jasanský
Pavel Jasanský - multimediální
Opakem dokumentárních fotografií zafixovaných do tvorby Pavla Jasanského, existuje ještě jiná autorova vyjadřovací platforma - multimediální díla. Začalo to Mostem.
Pod lopatkami kráčejících obřích rypadel, v letech 1981 – 1982 mizející Most, podnítil Pavla Jasanského zaměřit se na to, co ještě zbývá, zachytit tu smutnou, tajemnou ale i krutou a depresivní atmosféru mizejícího města s historií. Pavel Jasanský inspirován zanikajícím městem a jeho apokalypsou, vyjádřil své pocity nejen sugestivními fotkami, ale také svými sochařskými a environmentálními intervencemi genia loci do právě ničeného historického centra, propadajícího se do nicoty, neexistence a osudu daného městu na uhlí stojícímu.
Vrcholem Jasanského projevu z oblasti tzv. intermediálních snah se stala jeho „videosocha“, kterou odborníci považují na vůbec úplně první takovou u nás v Čechách.
„Monstrózní instalace Divák (1989) kombinuje existenciálně pojatá fotoplátna s tušovou domalbou se sochou sedící postavy, která má místo hlavy televizní obrazovku. Dodnes je působivým obrazem abrazivního mediálního podvědomí konce osmdesátých let.“ Jak sochu ji definuje kurátor výstavy Pavel Vančát.
Malý VELKÝ experimentátor
Pavel Jasanský vůbec rád a úspěšně umělecky ve své tvorbě experimentoval. I o tom se zmiňuje ve své tiskové zprávě kurátor výstavy Pavel Vančát.
„ Koncem 70 let se Pavel Na výstavě bude k vidění také doklad výtvarných experimentů, do nichž se Pavel Jasanský začal pouštět od konce sedmdesátých let: jde o Hlavy a Otisky nebo o projekt Těla vzniklý ve spolupráci s tanečníky Evou Černou a Karlem Vaňkem.
Ve své volné tvorbě se Pavel Jasanský již od cyklu Paristory (1967–1976) profiloval jako fotograf s výjimečnou empatií a postřehem. Ten uplatnil i ve volné dokumentární fotografii, dlouhodobě zobrazující emotivně vypjaté mikrosvěty ústavů a nemocnic, hřbitovů i masopustů. Svou dokumentárně orientovanou tvorbu pak zúročil v knize Město, kterou původně koncipoval spolu s Vladimírem Birgusem a básníky Petrem Cincibuchem, Jaromírem Pelcem a Josefem Šimonem. Původní verze, zachycující pocity obyvatele moderního velkoměsta, byla kvůli nedostatečně optimistickému vyznění před tiskem přepracována a doplněna fotografiemi Miroslava Hucka.“
Fotografem se člověk rodí? Jasanský ano.
Prapůvodně - promovaný geolog - Pavel Jasanský (1938–2021) fotil už při studiu, tedy v 50. a 60. letech. Především „na zakázku“ pro spřátelené či doporučené, tehdy povětšině ještě neznáme, neboť teprve nastupující, hudebníky. Vytvářel jim různé propagační fotografie na přebaly desek a plakáty. Jeho schopnosti a všeobecné povědomí o jeho tvorbě, už ale našlo odezvu a Pavel Jasanský se stal autorem grafické úpravy svatostánku vyššího umění, Poetické vinárny Viola, tvořil i pro Balet Praha, nebo divadla Za branou a Na zábradlí, případně pro značně artový časopis Divoké víno. Postupně s tím, jak se zprofesionalizovával Pavel Jasanský, zprofesionalisovali se i oni dříve neznámí zpěváci, herci a kapely. A tak se dál protínali jejich kontakty i při tvorbě fotografií a design, teď už plně profesionálních desek, plakátů i různých multimediálních produkcí.
Nová krajina, noví obyvatelé objektivem Mistra
Dokumentární tvorba Pavla Jasanského vrcholí – podle slov kurátora výstavy Pavla Vančáta – cyklem Nová krajina, noví obyvatelé. Ve své tiskové zprávě o tom píše:
„Všechny výše zmíněné okolnosti umožnily Jasanskému završit svou dokumentární tvorbu rozsáhlým cyklem Nová krajina, noví obyvatelé (1985–1990), který bychom mohli označit jako „subjektivní dokument“, ukazující mimoděk stadium „zahnívajícího socialismu”, často pomocí citací absurdních civilizačních a mediálních přízraků. Vycvičené oko fotografa a grafika tu pracuje s realitou jako s koláží fragmentů a výjevů. Absence živých osob a neurčitost lokalit (mnohé pocházejí i ze západní Evropy) však dávají cyklu mnohem obecnější význam, ukazující pocity senzitivního jedince na vrcholu moderní doby, zahlceného obrazovými informacemi, které se větví a překrývají do takřka halucinogenních spojení. Obrazy obrazů, plakátů, neónů, televizí i atrap všeho druhu vytvářejí paralelní vesmír 80. let, v němž informace a předměty vstupují do nových, absurdních vztahů. Je to uhrančivá vize společnosti na vrcholu i na počátku pádu, civilizace bez lidí, jen s jejich obrazy a otisky, je to svět jako vzpomínka na civilizaci, jež ztratila svůj vlastní pevný referenční rámec a která opustila samu sebe ve prospěch spektáklu a iluze.
Dojem sarkofágu syrové tělesnosti kombinované s hybridním monstrem, které je samo vysílačem dalších obrazů, je dodnes působivým obrazem abrazivního mediálního podvědomí konce 80. let.“
Od konce 70. let – Hlavy a Otisky
Jistě nepřehlédnutelné a určitě diváky nepřehlédnuty jsou i další autorovy výtvarné experimenty. Zejména ty, do nichž se pouštěl od konce 70. let. Jedná se o Jasanského projekty nazvané Hlavy a Otisky a projekt označovaný autorem Těla, jenž vznikl na základě moderní a nové, spolupráce dvou tanečníků. Tanečnice Evy Černé a tanečníka Karla Vaňka.
Závěrečné tvůrčí vyrovnání ?
Pavel Vančát označil Jasanského projekt s názvem Podepsané fotky za závěrečnou kapitolu tvorby Pavla Jasanského. I když vznikaly řadu let, staly se jakýmsi posledním slovem autora.
Pavel Vančát to vysvětluje následovně:
„Závěrečnou kapitolu Jasanského díla představuje projekt, který završuje jeho celoživotní osobní vazby a spolupráce: Podepsané fotky (1965–2015) jsou obsáhlým albem Jasanského současníků, počínaje rodinou a sousedy přes řady přátel a kolegů až po mezinárodní celebrity. Téměř všechny jsou důsledně opatřeny podpisem portrétovaných, často dokreslujícím jejich vztah k autorovi. Toto defilé osob, které autor fotografoval od 60. let až téměř do současnosti, představuje vlastně kroniku jeho vlastního života, vtělenou do těch druhých, a ukazuje bohatství autorových osobních i profesních spojení.“
Monografie jak má být
Návštěvníci výstavy, kteří chtějí ještě mnohem víc, než viděli na výstavě, mají příležitost seznámit se usilováním Pavla Jasanského v rozsáhlé monografii, nazvané jednoznačně - Pavel Jasanský (1938–2021). Jejím autorem je samozřejmě právě kurátor výstavy, Pavel Vančát. Vyšla již v roce 2024, vydavatelé byli Archiv výtvarného umění společně a GHMP. Monografie přináší precizní a komplexní pohled na všestranné a rozsáhlé celoživotní dílo fotografa, grafika a výtvarníka jménem Pavel Jasanský.
„Tvorba Pavla Jasanského není jen průsečíkem médií, ale také
živoucím dialogem s proměnami společnosti.
Jeho schopnost zachytit napětí mezi osobní pamětí a kolektivní zkušeností ukazuje,
jak umění může být současně kronikou i kritikem doby.
Praha je ideálním místem pro retrospektivu takovéhoto vizionáře,
jehož dílo překračuje generace a nutí nás ptát se,
co dnes znamená být autentický…”
pražský náměstek pro kulturu, cestovní ruch, památkovou péči,
výstavnictví, národnostní menšiny a animal welfare
JUDr. Jiří Pospíšil
Pavel Jasanský (1938 – 2021)
· Umělecká kariéra promovaného geologa Pavla Jasanského začíná v bohémském podhoubí šedesátých let
· Fotografuje nastupující hudebníky
· Je autorem fotografií pro Poetickou vinárnu Viola
· Tvoří grafickou úpravu časopisu Divoké víno.
· Od konce šedesátých let následuje spolupráce na fotografiích a designu gramodesek, plakátů i výstavnických produkcí
· V osmdesátých letech se profiluje jako jeden z klíčových autorů české fotografie,
· Tvůrčí odvaha ho řadí k průkopníkům „intermediálního“ umění.
Text: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
PAVEL JASANSKÝ
6. 5. 2025 – 31. 8. 2025
Kurátor: Pavel Vančát
Spolupráce: Jan Kuntoš, Bára Špičáková, Lukáš Jasanský
Architektonické řešení: Zbyněk Baladrán
Grafické řešení: Vojtěch Jasanský
GHMP Dům fotografie, Revoluční 1006/5, 110 00 Praha 1 – Staré Město
Otevřeno: út–ne 10–18 h, čt 10–20 h
Pro aktuální informace k doprovodným programům, komentovaným prohlídkám a edukačním aktivitám na www.ghmp.cz
Vstupenky v síti GoOut.net nebo na pokladnách GHMP
