Jana Budíková: Paralely aneb když spojujeme nesouvislé barevné prvky do souvislostí
Galerie HOLLAR – Praha
6. – 30. 8. 2015
„..Jsme stvořeni ze stejné látky jako vesmír…“
Na vernisáži nové prodejní výstavy z prací grafiků, tentokrát 96 grafik Jany Budíkové, kterou zahájil ak. malíř, knižní a barokní grafik Jan Kavan, byla usměvavá, skromně vyhlížející, autorka Jana Budíková osobně přítomna (na foto vlevo). Jan Kavan se pochlubil faktem, že zná Janu Budíkovou již 55 let, že se poznali v Říčkách v Orlických horách, kde se scházeli mnozí umělci.
Úvodní slovo pronesl kurátor výstavy Jiří Hůla...
...“Nikdy si nemůžeme být jisti, že to, co 
vidíme, byl ještě malířčin záměr, anebo už naše probuzená fantazie. Jasné už není skoro nic, ani dole ani nahoře, uvnitř nebo vně, všechno je najednou. Jana Budíková toho hodně skrývá a mnoho odhaluje. V místech spojů a překřížení lze z jedné vrstvy kresby či malby přestoupit do jiné významové r viny, měnit směr, vytvářet si tak osobní spojení, postupně zhmotňovat své vlastní představy. V bohaté sítině je totiž, stejně jako v kresbě větví a větviček, potencionálně přítomné cokoli. Obrazy a kresby Jany Budíkové jsou přátelsky pootevřené, plné všemožných významů. Stačí rozpoznat jeden, další se začnou samy vynořovat.“ Jiří Hůla
Jak pravil a napsal Richard Drury, rodilý Angličan…
„Oproti ironické, až útočné existenciální figuraci, tak příznačné pro jeden z nejvýraznějších proudů, se autorčino dílo postupně vyvíjelo v rámci zcela jiné linie českého výtvarného projevu, o nic méně výrazné, ale snad kvůli její neokázalé povaze nedostatečně vnímané v dobových i dnešních souvislostech. Můžeme tu mluvit o niternějším pojednávání světa, člověka a přírody, kde se reflexe stavů života v osobní i nadosobní rovině promítají do procesů, rytmů, pohybů, často v podobě náznaku, pohybujícím se na pomezí abstrakce. V této poloze hraje významnou úlohu jakýsi zvláštní protimluv organické geometričnosti, zdůrazňující strukturu a nečekané proměny našeho bytí, a to jazykem střídmé, meditativní a zcela nepatetické poetičnosti. Tyto specifické rysy najdeme i v tvorbě Jany Budíkové, která přes zdánlivou nepředmětnost vychází z konkrétních podnětů. Ve svých obrazech pozvolna vrství dynamické barevné znaky, až vzniká živá, pestrá orchestrace barev a gest. Z nekonečné souhry jednotlivých doteků, z nichž je především cítit vědomí o hodnotě tvořivé lidské ruky, se 
zhmotňuje pečlivě koordinovaná stavba obrazové představy. Tato stavba se objevuje před našima očima trochu jako zjevení, vynořující se a znovu se vytrácející v uhrančivé síti rozechvělých čar a plošek. Tato síť jako by obsahovala snad všechny smysly, kterými se orientujeme na naší cestě nejistým bludištěm života... Tkáň jejích prací jako by zároveň zviditelňovala jevy, které někdy dramaticky, jindy téměř skrytě, určují samotný běh naší existence. Podél osy plynoucího času, zde znázorněném ve vymezeném, nikoliv však omezeném prostoru obrazové plochy, se rýsují otázky o přítomnosti a nepřítomnosti, o příchodu a odchodu, o nalézání a ztrácení. Příběh jednotlivého lidského života, úzce spjatý s tématem totožnosti a hodnotami, k nám zároveň promlouvá o smyslu lidskosti obecně... Fragment zde není významově osamocený, je naopak zlomkem celku, o kterém podává nejpůsobivější svědectví…“ (Richard Drury).
Jana Budíková
- studovala na VŠUP a ve škole prof. F. Tröstera, absolvovala v roce 1971
- celý profesní život se zabývá malbou, kresbou a grafikou
- učila na Grafické škole /1996–2013/
- zúčastnila se mnoha výstav, i v zahraničí
- v současnosti je členkou Hollaru a Umělecké besedy
Doprovodný program: ve středu
19. 8. A 26. 8. 2015 od 16.00 hodin, setkání s autorkou a její komentář k výstavě
Jiří Hůla (* 7. června 1944 v Praze) je český výtvarník, grafik, publicista, teoretik výtvarného umění a autor vizuální poezie. Absolvoval v letech 1961 – 1966 Univerzitu Palackého v Olomouci. V roce 1983 otevřel se svým bratrem Zdenkem Hůlou v rodinném domě v Kostelci nad Černými lesy Galerii H. V roce 1984 založil Studijní archiv GH, dnes zřejmě největší specializovanou sbírku materiálů o současném českém a slovenském výtvarném umění. Nyní se věnuje zejména práci na informačním systému abART, který byl vyvinut na zpracování dokumentů uložených ve Studijním archivu.
Máme otevřeno denně mimo pondělí: 10.00 – 12.00 /13.00 –18.00 hodin
110 00 Praha 1
Smetanovo nábřeží 6
Máme otevřeno denně mimo pondělí: 10.00 – 12.00 /13.00 –18.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 60 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva, wikipedia)
Foto: © Ing. Olga Koníčková