Jan Rýz (1946 - 2016): Hravé cykly (částečná retrospektiva) aneb umělecké využití plastů, jež snad prozatím představují civilizační symbol 21. století…
Galerie kritiků/ Palác Adria/1. patro - Praha
25. 9. - 14. 10. 2018
Zahájení výstavy Hravé cykly – Jan Rýz (1946-2016), pořádanou v retrospektivním výběru, se konalo za přítomnosti umělcovy rodiny.
Zhlédli jsme zajímavé asambláže, kombinované koláže se slepotiskem z roku 2008, a také obrazy (i ty se zajímavou perspektivou shora) - akryly na plátně z roku 1984. Akci uvedla paní Vlasta Čiháková Noshiro, kurátorka výstavy, těmito slovy…
„Jan Rýz byl pražský malíř a sochař,
který do svého předčasného úmrtí před 2 lety uspořádal celkem 20 samostatných výstav,
přiměřeně hodnocen je však až v poslední době.
Pro jeho tvorbu měla velký význam samostatná výstava Plastily v Nové síni v roce 2013,
založená na instalaci lehkých plastových konstrukcí a objektů z let 2011 - 2016.
Názvem plastily označoval umělec všechny své práce,
jejichž základním materiálem je plast, ztvárněný buď do podoby hravých prostorových partitur,
složených ze silonových vláken, drátů a drobných umělohmotných prvků anebo živě barevných objektů,
podnětných svou tvaroslovnou skladbou.
Osobité znakové záznamy s vazbou na lineární osnovu
nebo
zakomponované do kubického či rotačního modulu,
působí v instalaci jako sémanticky nový, zajímavý prvek,
vycházející z autorovy grafické kompozice,
převedený za pomoci
umělých vláken, trubiček, hadiček apod.
do trojrozměrných konfigurací,
vymezujících okolní prostor.
Plasty jsou civilizačním symbolem našeho věku.
Vyznačují se vlastnostmi jako
odolnost,
ohebnost,
pružnost,
mezi jejich výhody patří i homogennost
a
snadná zpracovatelnost na základě málo náročných technologií.
Nalezly použití téměř ve všech průmyslových odvětvích a v domácnostech,
avšak velký význam má jejich povýšení na plnohodnotný výtvarný materiál.
Většinu plastových obalů totiž po použití vyhodíme,
takže na celém světě dochází k znečištění, jež se nevyhýbá ani nejodlehlejším oblastem.
Proto je významným počinem recyklace plastů,
v neposlední řadě tvůrčí recyklace,
kde jde o autentickou výzvu umělců,
abychom k plastům přistupovali kulturně v každodenním životě.
Rýzova tvorba se ovšem neomezovala na užívání umělohmotných materiálů,
rozvíjela výrazovou experimentaci i škálou jiných materiálů
jako dřevo, kůže, textil aj.,
v cyklech koláží (2008)
a
asambláží (2008 – 2011).
Asambláže mají závěsnou formu, jsou napůl reliéfními obrazy,
napůl prostorovými objekty.
Autor se jim v poslední době věnoval více než své původní malířské tvorbě.
Jeho malba měla od počátku 80. let 20. století dynamický, pohybový charakter.
Vesměs šlo o náměty z oblasti sportu či sportovních vehiklů.
Asambláže pak znamenaly přechod od plošného vyjádření k reliéfním variantám
bicyklů, motocyklů, karoserií či dílů aut,
jež kulminovaly cyklem prostorových objektů čtyřkolek apod.
Rozvíjely původní
koncepci her a pohybových situací člověka
v olejomalbě a později akrylových obrazech jako stylizovanou figuru,
která vehikl řídí nebo se aktivně pohybuje
-
bruslí, surfuje, lyžuje či tančí.
Její pohybová dynamika je vyjádřena na pomezí figurace a abstrakce
pomocí striktních os, vektorů a siločár, v tvarové redukci formální zkratkou.
Umělec po svém absolutoriu Pedagogické fakulty UK v Hradci Králové
pracoval do roku 1990 ve Středočeské galerii v odboru grafiky,
poté vyučoval na odborných pedagogických školách.
U studentů byl velmi oblíben, nejspíše pro svého sportovního ducha,
spojeného s intelektuální zvídavostí,
kultivovaností a tvůrčí schopností zachycovat pohyb v jeho hravé podstatě.
V tomto duchu se také snažil překračovat formální možnosti vizuálního výrazu. "
(text: Vlasta Čiháková Noshiro, kurátorka výstavy)
Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro Ph.D., kurátorka
110 00 Praha 1
Jungmannova 31
Hodnocení: 89 %
Ing. Olga Koníčková (tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková