Jan Grimm: Retrospektiva aneb buldoček u moře…či nikdy neumořen..
Strahovský klášter/Ambit - Praha
7. 4. - 30. 5. 2018
Na slavnostním zahájení rozsáhlé retrospektivní výstavy Jana Grimma (představitele linie expresivní figurace), která představila soubor bezmála 140 obrazů a kreseb a kterou k nedožitému 75. jubileu Grimmova narození připravila ak. malířka Ivana Grimmová, malířova manželka, ve spolupráci se Strahovským klášterem a Winternitzovou vilou, byla stále usměvavá ak. malířka Ivana Grimmová osobně přítomna.
Ivana Grimmová výstavu svého již zesnulého svého manžela kurátorsky koncipovala jako volný sled životní dráhy Jana Grimma.
K vidění tak byl výjimečný a niterný soubor mnohdy poprvé vystavených děl.
Zahájení výstavy proběhlo právě v době konání mše v kostele Strahovského kláštera. Úvodní slovo měl Václav Dušek, spisovatel - prozaik a scenárista. Mimo jiné zdůraznil, že Jan Grimm byl velkým milencem života, jenž razil tezi, že kumšt je tvoření a používal k tvorbě obrazů svůj vlastní, zcela specifický, způsob nanášení barev na plátno.
Poté Ivana Grimmová zalitovala, že výstava je retrospektivní, neboť Honza už tu mezi námi není. Ale kdyby byl, byl by možností nadšen, ale odmítl by pořádat retrospektivu, raději by naplnil prostory především novými obrazy, vzniklými přímo pro daný výstavní areál.
Pak ještě Václav Dušek přečetl slovo PhDr. Petera Kováče, historika umění, jenž se nemohl zahájení výstavy, na jejímž vzniku se také podílel, zúčastnit, neboť právě byl pracovně na studijní cestě v Remeši.
Z dopisu PhDr. Petera Kováče vyplynulo, především to, že figury Jana Grimma se liší od jiných tím, že nemají pevný obrys, a že jsou pojaty tak, jako kdyby samy do autorových obrazů nezávisle vstupovaly. Další specifikum autora je převažující téma obrazů, inspirované uměleckým prostředím. A do třetice, Jan Grimm maloval vždy výhradně pro publikum.
Jeho specifický styl a rukopis pak plyne z jeho obrovské invence, invence oproštěné od jakýchkoliv pout, bezprostřední a životné.
Výstava je ohlédnutím za Grimmovou tvorbou, za tvorbou jednoho nejvýraznějších expresivně realistických tvůrců, kteří ve své době tvořili celou jednu generaci, generaci, na kterou se dnes už neprávem postupně zapomíná.
Po obou proslovech následoval křest publikace. Křtu výpravné knihy se ujala PhDr. Viktorie Hradská, dramatička, divadelní, filmová teoretička a v současnosti především manažerka. Kromě nesporných kvalit autora i obsahu publikace vyzdvihla také fakt, že dílo dávali dohromady lidé kolem Jana Grimma, lidé, kteří neměli třeba vždy shodný názor, ale vynikali tím, že názor vůbec měli a že se vzájemně i přes rozdílnost názorů dokázali ctít.
Pak už se rozpoutalo nekonečné vzájemné setkávání nesčetných přátel, známých a spolupracovníků Jana Grimma ze všech oblastí jeho působení a zájmů.
My na www.www-kulturaok-eu.cz jsme krátce setrvali s potěšením ve společnosti pražského exprimátora doc. MUDr. Bohuslava Svobody, CSc. I když jsme začali od jeho profese, od gynekologie (operoval totiž ve své době matku šéfredaktorky tohoto webu), skončili jsme u jeho osobních vazeb na Jana Grimma. Ty byly, jak jsme se dozvěděli, celoživotním přátelstvím, jež začalo už v dobách sportovního mládí obou při šermu. I po letech Bohuslav Svoboda ocenil, že Jan Grimm byl velmi dobrým šermířem a že ušlechtilé vlastnosti a postoje, nezbytné pro tuto sportovní disciplínu, Janu Grimmovi zůstaly až do konce života osobního i uměleckého.
Pak už jsme se, jako většina pozvaných přítomných, ale vydali na cestu k Winternitzově vile, kde nás čekala druhá část výstavy obrazů Jana Grimma a také další setkání s touto osobností. Ale o tom ale zase až v našem příštím článku.
Jan Grimm (17. 4. 1943 Praha – 3. 9. 2012 Litoměřice)
Představitel linie expresivní figurace, která pro umělecky silnou generaci 70. let byla kontinuitou s předválečnou českou tradici umění. Tato generace 70. let 20. století se ve svém malířském sdílení vývojově oddělila na expresionistické přijímání světa se silným důrazem na kontrast, grotesknost, až konfliktnost. Druhý názorový okruh, Grimmovi bližší, věnoval více pozornosti uchování řádu klasických hodnot moderního umění, i v hledání témat k vyjádření subjektivních prožitků.
- Jan Grimm měl problémy dostat se vůbec na studia, a to nejprve na střední školu, na základě negativního posudku …kvůli svému StB pronásledovanému otci, který měl mimo jiné bratra Jana Zdeňka Grimma, žijícího v USA již od 30. let 20. století
- 1957: navštěvuje proto večerní kurzy kreslení pro pracující, bere soukromé hodiny a účastní se jednoročního kurzu Školy užitého umění
- 1958: je mu 14 let a pracuje ve Výstavnictví, podniku místního průmyslu v Praze - Libni jako pomocný dělník
- 1962: vojenská služba na Šumavě, Lešanech, v Ostravě a Košicích
- teprve od vojenské divize v Košicích dostává doporučení ke studiu
- 1964 - 1970: absolvování AVU v Praze (prof. Oldřich Oplt, prof. František Jiroudek)
- 1970 svatba s Ivanou Šrůtkovou na Staroměstské radnici (seznámili se na AVU v Praze)
- 1994: Grimmovi kupují v Litoměřicích zanedbaný objekt, původně gotický dům, vzniká hotel a restaurant, výtvarná galerie SALVA GUARDA/Čestná stráž
- 1995: mění svobodné povolání na živnostenské oprávnění kvůli koncesi z pohostinství
- 2010: je iniciátorem realizace identického bronzového dvojčete sochy K. H. Máchy od J. V. Myslbeka (z Petřína) na žulový sokl v půli Mostné hory…
„Kromě děl klasického formátu se Jan Grimm zabýval i monumentálními realizacemi
v architektuře.
Mezi nejznámější práce ve veřejném prostoru patří 17 metrová skleněná mozaika,
umístěná v metru stanice Náměstí Republiky,
další z kamene a cínu, z roku 1991, ve stanici metra Skalka,
sgrafitto v hokejové hale na Výstavišti v Praze,
nástěnné malby monumentálních rozměrů v tehdejším Paláci kultury
a v nemocnici Na Homolce“,
přiblížila umělcovu tvorbu Ivana Grimmová.
Základ vystavené sbírky tvoří malby a kresby, které jsou signifikantní svým dramatickým, vnitřně přesvědčivým výrazem expresivně realistické malby. Mimo obrazů, již dříve prezentovaných na samostatných nebo skupinových výstavách, je prezentována i lyrická, niterná tvorba, která zůstávala ukryta v Grimmově ateliéru. Celek expozice doplňují poprvé vystavené návrhy pro realizace v architektuře, které nastiňují způsob myšlení umělce při zpracování témat ve složitém materiálu.
„Kdyby Jan žil, zajisté bychom tuto výstavu připravovali spolu.
Výzvu jsem byla nucena převzít sama a pojala ji jako poděkování za nevšední život s ním.
Byly to pro mě dva roky plného soustředění a silných prožitků s obrazy,
které stále něco nového sdělují. To je síla Janova umění,“
řekla Ivana Grimmová
V monografii malíře Jana Grimma jsou kromě jiného editovány statě z novinových zpráv, recenzí, katalogů a dokumentů, které tak vytvářejí ucelený sled a objektivní pohled na životní, výtvarné a kulturní aktivity, s akcentem na jeho litoměřické období, kam se v 90. letech z Prahy přestěhoval a kde až do konce svého života působil jako kulturní ikona a organizátor kulturních akcí s přesahem do vysokého umění.
Kurátoři: PhDr. Peter Kováč, Ivana Grimmová
Architektonické řešení: Vladimír Kosík
Produkce výstavy: Lucie Šafaříková
Stavba výstavního fundusu: Truhlářství R. Matuška
Instalace exponátů: ARTELLO - Jiří Leubner
Praha 1 – Hradčany
Strahovské nádvoří 1/132
Máme otevřeno:
po - ne: 9.30 - 11.30 hodin/12.00 - 17.00 hodin
Hodnocení: 100 %
Zapsal Richard Koníček
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková, © Richard Koníček