Úvod > Jakub Špaňhel: Obrazy 1648 - 2016 aneb své rodné město nezapřeme...

Jakub Špaňhel: Obrazy 1648 - 2016 aneb své rodné město nezapřeme...

29.01.2016 11:53

Galerie Václava Špály – Praha

29. 1. -13. 3. 2016

Na vernisáži nové výstavy v excelentním prostředí Galerie Václava Špály jsme zhlédli z let 2013 – 2016 velkoformátové obrazy Jakuba Špaňhela, jednoho z nejvýraznějších postav současné české výtvarné scény. Autor, který se narodil 7. listopadu 1976 v Karviné, byl akci také přítomen (na foto vlevo dole). Kromě maleb interiérů kostelů a chrámů autor zde vystavil své práce z let 2013 – 2016. V jeho expresivních malbách - akrylech na plátnech - poznáváme Jana Nerudu, Reynka i portrét samotného Jakuba Špaňhela. Nechyběly a nás na www.www-kulturaok-eu.cz v autorově provedení potěšily malby motýlů, jako jsou babočka paví oko, modrásek obecný i bělásek zelný či otakárek fenyklový (na www.www-kulturaok-eu.cz jsme motýly v dětství sbírali, jen mrtvého krtka jsme tehdy na pokoji nechali… ).

Známe ho, Jakub Špaňhel lustry nejen rád maluje, ale také sbírá.

Jak řekl Jiří Přibáň, při prohlídce výstavy v Londýně v říjnu 2015, kdy si Jakub Špaňhel chtěl prohlédnout slavná plátna z Turnerova pozdního období… dokud nedošlo k jiskření v Jakubových očích… se při prohlídce např. Leonardových či Beliiniho děl dlouho nic moc nedělo…ale …

„ situace se začala lepšit teprve v místnosti s Tizianovými velkými plátny, ale to už jsme začínali zrychlovat, abychom si stihli prohlédnout ještě zdejší úctyhodnou sbírku Rembrandtova díla. Tam už to v Jakubových očích doslova zářilo, a když jsme se konečně dostali k Turnerovu obrazu Déšť, pára a rychlost s výjevem vlaku řítícího se mysteriózně prozářenou krajinou přes železniční most, měl jsem dojem, že by do něj Jakub nejraději naskočil a ujížděl do dálky veden odvážnými a na svou dobu zcela revolučními tahy štětce obdivovaného malíře.

V tom okamžiku jsem pochopil, jak hluboký cit váže Jakuba Špaňhela k malířské tradici, ať se jedná o Rembrandta a Turnera nebo Matisse, Hollara či Reyneka. Přesto mu však tento cit nebrání ve velkolepých a radikálních malířských gestech a tradicí se nikdy nenechá esteticky svazovat, ale naopak ji využívá se svrchovanou uměleckou svobodou. Jeho styl je nezaměnitelný a sebevědomý, takže současně dráždí a přitahuje diváky a kritiky doma i v zahraničí. Právě proto také patří mezi nejvýraznější postavy současné české výtvarné scény.

Není náhoda, že Špaňhelova plátna visí v prestižních českých i zahraničních sbírkách. Originálním způsobem totiž rozvíjejí soudobou středoevropskou malbu.

Střední Evropa je typická tím, že se v ní stírá rozdíl mezi periférií a centrem. V bývalém východním Německu se tak rodí světový věhlas Nové lipské školy. Před Neo Rauchem a dalšími představiteli této výtvarné generace ale v Sasku vyrůstal Georg Baselitz, kterého v polovině 50. let v tehdejší komunistické NDR odmítli přijmout ke studiu na drážďanské akademii. A v Horní Lužici prožíval v době nacistického režimu a války své mládí Gerhard Richter.

Podobně i karvinský rodák Jakub Špaňhel odešel nejprve v 90. letech minulého století studovat malbu do Prahy, aby poté strávil delší čas v Berlíně a ze svého „periferního pohledu“ českého umělce osvětlil kosmopolitnímu publiku německé metropole, jaký smysl a formu může mít expresivní malba v dnešní postmoderně digitalizované realitě. Periferní zkušenost je totiž vždy nová a jasnější, a proto proniká ostřeji a razantněji do zdánlivě samozřejmého provozu a zkušeností velkoměst.

Jakub Špaňhel ovšem není výtvarník, který by si liboval v periferních pohledech, z nichž by chtěl vytěžit sílu výtvarné tradice do posledního tahu štětce. Naopak s ní zachází často brutálně a vždy ji převádí do zvláštní metaestetiky, která zobrazuje věci, zvířata i portréty osob na hraně mezi konkrétním zobrazením a abstrakcí a jako zvláštní světelné a barevné stopy kdesi na pomezí kulturního archetypu a akční malby.

Jestliže člověk, slovy německého filosofa Ernsta Cassirera,

je „podivná směs bytí a nebytí“,

Špaňhelovy obrazy jsou vizuálním důkazem takto paradoxně smíchané lidské existence.“

(Jiří Přibáň)

Kurátor výstavy: Jiří Přibáň
Kurátor galerie: Pavel Lagner, PPF Art a.sV - Jakub Špaňhel

Zastoupení děl Jakuba Špaňhela ve sbírkách

Národní galerie v Praze

Východočeská galerie v Pardubicích

Galerie Klatovy / Klenová

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory

Galerie výtvarného umění v Chebu

110 00 Praha 1