Interiérové vitráže aneb světlem barevnou skleněnou mozaiku oživíme
Pod pojmem vitráž si představujeme barevná chrámová či kostelní okna a málokdo si představíme i současný interiér. Přitom vitráží zpříjemníme, zútulníme a zaplníme i hluchý prostor.
Vitráž je nejkrásnější v protisvětle, protože barevné sklo potřebuje světlo a sluneční svit dodává vitrážím duši. Vitráž ve formě okna či výplně dveří přivádí do interiéru světlo barevné. Musíme tedy předem pečlivě obhlédnout místo pro vitráž, a teprve pak navrhovat vhodnou variantu barev, aby průnik paprsků interiér nepokazil.
Od byzantské říše...
Vitráž (z franc. vitrail) byla jako dekorativní skleněná plocha ve tvaru okna, zástěny nebo architektonické výplně známa již v říši byzantské. První zmínky o vitráži v Evropě jsou doloženy od 11. století a v Čechách pak od poloviny 14. století. Vitráž je vlastně mozaika 
sestavená z barevných skleněných ploch, malovaného nebo reliéfně vytvarovaného skla. Jednotlivé skleněné části pojí olověné pásky, konstrukce z betonu či umělých hmot. Dnes už můžeme vitráž vložit třeba i do izolačního dvojskla.
... po současnost
Běžná vitráž je vhodná spíše pro výrobu větších celků do interiéru, jako např. oken a dveří, předělových stěn, prosvětlené falešné stropy. Pro něžnější vzhled menších výrobků se používá tzv. tiffany technika. Ve světě se praktikuje už od roku 1850. Barevná sklíčka se spojují místo olovem pomocí měďěné pásky. Tiffany techniku používáme spíše na výrobu menší a komorní záležitosti jako jsou drobné vitrážové závěsy, lampy. Využitím tiffany techniky v kombinaci s klasickou vitráží vznikají dekorativní prvky. Specifickým výrobkem jsou tiffany lampy.
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka (výroba vitráží 1997: manželé Folprechtovi)