Ing. Václav Veselý: Výstava perokreseb aneb když my Parkinsonici s nemocí bojujeme!

15.01.2014 10:10

Chodovská tvrz – Praha

Malá galerie

14. 01.  - 01. 03. 2014

Na vernisáž v Malé galerii Chodovské tvrze k výstavě perokreseb ing. Václav Veselého  jsme byli nejdříve přivítáni galeristou ak. sochařem Milanem Martiníkem. Zhodnotil perokresby Václava Veselého, který je postižen Parkinsovou nemocí, že sice perspektiva na jeho obrázcích není úplně dokonalá, ale že musíme uznat, že jeho obrázkům, především z pražského prostředí,  jistá  půvabnost nechybí.  

 

Poté uvedl stále půvabnou  a milou herečku Gabrielu Vránovou,

patronku, jež nám ostýchavě přečetla básničku o lásce dvou lidí, kteří již na zápraží usedají a jen vzpomínají na svůj život, ale i když zestárli a ochořeli, stále jsou si navzájem oporou.  A poté nám byl představen sám autor, usměvavý Václav Veselý, hoden svého jména. Pak nám na housle zahrál malý 11letý chlapec Jun Škrkal. Poslední slovo dostala Společnost Parkinsona, o.s., jež vznikla již před 20 lety, včetně denního stacionáře. Dozvěděli jsme se, jakkoli postižení lidé, i Parkinsonovci,  nemají soucit rádi, že nechtějí být litováni, že to tak vůbec  nechtějí.  Poté následoval rautík a obhlídka výstavní síně…

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

Co o autorovi nevíme? Prosím,  pane ing. Václav Veselý, máte slovo!

  • Narodil jsme se na svatého Václava 28. 9. 1957 v Praze. Na základní školu jsme chodil v Dubči, po jejím ukončení jsme složil přijímací zkoušky na Střední průmyslovou školu elektrotechnickou.
  • Po maturitě v roce 1976  jsem začal studovat na ČVUT fakultě strojní. Studium jsem dokončil v roce 1981.
  • V roce 1999 byla u mě diagnostikována Parkinsonova nemoc.
  • V roce 2006  jsem dostal nabídku pracovat na zkrácený pracovní poměr v Domově pro seniory jako správce objektu. Nabídku jsem přijal a do dnešního dne zde pracuji. Život byl opět veselejší.
  •  Na podzim roku 2008 mě  požádala předsedkyně Společnosti Parkinson, zda bych byl ochoten pracovat v novém výboru. Ta možnost se mi velice zalíbila a vzhledem k tomu, že zaměstnavatel neměl k tomuto kroku výhrady, kandidaturu do výboru jsem přijal. Nakonec se jsem stal i jejím předsedou.
  • V tomto složitém období  kromě blízkých mně pomáhalo i kreslení obrázků. Bylo uklidňující sednout si a nakreslit kostel, roubenou chaloupku nebo zámek. Začal jsem kombinovat kreslení s fotografováním, a to zejména proto, abych  doma mohl dokreslit to, co jsem v terénu nestihl. Zpočátku jsem kreslil jen pro své potěšení, až jsem se jednou  o svém koníčku pochlubil paní ing. Aleně Šťastné. Jí se výtvory tak zalíbily, že se staly námětem pozvánek a pamětních listů. Vydali jsme kalendář s mými  kresbami a uspořádali  výstavu v Domově pro seniory, kde pracuji pořád.

 

Chodovská tvrz

149 00 Praha 4

Ledvinova 9

tel. : pokladna: 267 914 831

tel.: kancelář: 267 915 444

info@chodovskatvrz.cz

 

Vstupné: 50 Kč (raději si předem ověříme, kdy mají otevřeno)

www.chodovskatvrz.cz

 

Hodnocení:  85 %

Ing. Olga Koníčková

Foto: autorka

 

Parkinsonova nemoc – Z Wikipedie

Ilustrace Parkinsonovy choroby z knihy „A Manual of Diseases of the Nervous System“ z roku 1886 od Sira Williama Richarda Gowerse.

  •  
  • Parkinsonova choroba je známá již od starověku.
  • Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance). Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony). Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.
  • Větší riziko výskytu Parkinsonovy choroby se vyskytuje u mužů a žen nad 50 let. Budoucí výskyt Parkinsonovy choroby však nelze předpovědět. Dosud neexistují důkazy, které by vysvětlovaly výskyt tohoto onemocnění. Vědci se však kloní k teorii, že nemoc může být důsledkem genetických predispozic a vlivu vnějšího prostředí. Existují ovšem i případy, kdy se Parkinsonova choroba vyskytla i u lidí kolem 40. roku (např. herec Michael J. Fox) ve výjimečných případech i u mladších lidí.
  • Touto nemocí dnes u nás trpí přibližně 10 000 – 15 000 lidí. Pacienti mohou několikrát denně budit dojem téměř zdravých lidí a na druhé straně s vypětím sil jenom ztuhle sedět či naopak trpět mimovolními pohyby. Častým projevem je třes. Stavy pomalosti a ztuhlosti, či samovolné pohyby některým pacientům značně ztěžují běžné životní situace, např. neobratnost u pokladny v samoobsluze, stavy OFF, při kterých se nelze rozejít, situace v restauraci, kině, divadle apod. Pacienti často mají problémy s komunikací, obtížnou artikulací, špatným psaním. Často bezvýrazný obličej a podivné pohyby budí zvláštní dojem, za "maskou" se však skrývá inteligentní člověk. Pacientovým souputníkem může být deprese, ve stáří se přidávají další psychické potíže. Choroba zásadním způsobem ovlivňuje nejenom život postiženého, nýbrž i celé jeho rodiny, přátel, kolegů atd.
  • Chceme-li se vcítit do pocitů parkinsonika, lze uvést příměr s procházkou po písčitém pobřeží. Zatímco  kráčíme po pevném mokrém písku, parkinsonik se brodí po pás vodou. Nejprve nám tedy v tempu stačí, jeho únava ale samozřejmě rychle vzrůstá, brodění je čím dál obtížnější a namáhavější.
  • Léčba Parkinsonovy choroby není ani v současné době. Existují pouze prostředky, které umožňují mírnit průběh nemoci.
  • Mezi slavné osobnosti trpící Parkinsonovou chorobou patřil například papež Jan Pavel II., dramatik Eugene O'Neill, umělec Salvador Dalí, evangelikál Billy Graham, bývalá nejvyšší státní zástupkyně USA Janet Reno, boxer Muhammad Ali, Francisco Franco, Teng Siao-pching a Mao Ce-tung a nacistický vůdce Adolf Hitler, bývalý ministerský předseda Kanady Pierre Trudeau, a mnoho herců jako například Michael J. Fox, Terry-Thomas, Deborah Kerr, Kenneth More, Vincent Price, Michael Redgrave.