Hroby barbarů/Barbarian Graves - Svět živých a mrtvých doby stěhování národů aneb proč už se zase stěhujeme?!
Muzeum hlavního města Prahy
27. 5. 2015 – 14. 2. 2016
Na vernisáži nové výstavy v MHMP za neuvěřitelného zájmu návštěvníků jsme si přiblížili dramatické období tzv. doby stěhování národů v Čechách, přičemž ohniskem zájmu jsou zcela unikátní nálezy, učiněné při výzkumu pohřebiště z 5. století n. l., objeveného v Praze-Zličíně. Autorkou výstavy je Miroslava Šmolíková, kteru jsme osobně na vernisáži zahlédli. Doba stěhování národů samozřejmě znamenala velkou proměnu ve způsobu života lidí na téměř celém území Evropy.
Po prohlídce můžeme za www.www-kulturaok-eu.cz říci, že expozice, velice architektonicky zdařilá, naštěstí neobsahuje jenom hroby, ale i zajímavé informace o životě tehdejších národů…. doba stěhování národů totiž samozřejmě znamenala velkou proměnu ve způsobu života lidí na téměř celém území Evropy…
...nechybějí ani vystavené rekonstrukce oděvů obyvatel 5. stol. (made by K. Urbanová).. a děti si v závěru expozice mohou zahrát na archeology…
„pohřbené tělo ať nikdo nepřenáší na jiné místo, …nerozděluje na kousky a nikdo ať jej neprodává…“
Výstava obsahuje různá témata řazená chronologicky, na panelech umístěná (Zločin, nebo rituál, Hroby v Čechách- Zličín...)
- v kmeni Hunů, po dlouhou dobu uzavřeném v nepřístupných horách, se náhle probudila jeho zuřivost. Vyřítil se na Góty, rozptýlenými útoky je vehnal ve zmatek a vyhnal a z jejich prastarých sídel… (panel Mezi antikou a středověkem)
- …Římané všechna etnika za hranicemi říše nazývali barbary (převzali od Řeků, kteří když jazyku nerozuměli, tak příslušníky toho jazyka označili za barbary, posléze se slovo barbar stalo synonymem hrubého, nevzdělaného a krutého člověka (to nyní v současnosti už nám asi nehrozí,že ?!)
Troška z historie stěhování národů neuškodí
- r. 375 - přitáhli ze středoasijských stepí do Evropy Hunové
- daly se do pohybu germánské, sarmatské a další kmeny Evropy
- období válek a přesunů = doba stěhování národů
- 1. uprchlíci byli Gótové (ze severovýchodu do římských provincií na Balkán)
- Evropou procházejí kmeny a skupiny jako Svébové, Frankvoé, Vandalové, Vizigóti, Ostrgóti, Burgundi, Langobardi a…další kmeny
- na území v Čechách - migrace a míšení kulturních prvků
- 400 n. l. v centru a na severu Čech zanikají sídliště a skončila velká žárová pohřebiště, obyvatelé část odešla…Galie, Hispánie, severní Afrika (?)
- v 5. století vznikají kostrová pohřebiště s hroby orientovanými západ- východ
- V Čechách vzniká vinařská skupina jako kulturní skupina
Jak jsme na vykopávky přišli?
Záchranný archeologický výzkum při výstavbě obytného souboru Zličínský Dvůr v Praze 5 – Zličíně probíhal v letech 2005 až 2007. Provádělo jej nejprve MHMP, a poté společnost Labrys o. p. s. V jeho průběhu bylo prozkoumáno celé pohřebiště z doby stěhování národů, náležící tzv. vinařické skupině a datované do 2. až 3. třetiny 5. století n. l. Archeologové odkryli s tím i jeden dávno zapomenutý příběh. Hrob za hrobem vydávalo svědectví o neklidné, dramatické době, která změnila poměry v celé Evropě i na našem území. Bylo zde odkryto celkem 177 hrobů, čímž se toto pohřebiště stalo dosud nejrozsáhlejší prozkoumanou nekropolí z doby stěhování národů na území České republiky a jednou z největších i v kontextu širší střední Evropy.
Nejvýznamnějšími exponáty výstavy jsou dochované součásti hrobových výbav. Přestože podstatná část hrobů byla v minulosti vyloupena, představuje kolekce získaných nálezů naprosto unikátní celek. Byl zde nalezen dosud nejobsáhlejší soubor luxusních skleněných nádob na našem území, přičemž podstatná část získaných exemplářů byla ve vynikajícím stavu zachování a náleží mezi opravdové skvosty. Také soubor předmětů z drahých kovů (zlaté a stříbrné šperky) i skleněné korálky, kostěné hřebeny, železné nože a další předměty denní potřeby) mají význam nejen vědecký, ale v řadě případů i mimořádně umělecký a estetický.
Originální předměty doplňují 2- a 3rozměrné rekonstrukce i multimediální prvky (mapky)
Autoři výstavy: Jaroslav Jiřík, Miroslava Smolíková, Jiří Vávra
Architektonické řešení: Miloslav Čejka
Grafické řešení: Jiří Sušanka
Hlavní budova muzea
180 00 Praha 8
Na Poříčí 52.
Hodnocení: 50 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková