Úvod > Hrady a zámky objevované a opěvované aneb znovuobjevme i kouzlo jejich interiérů

Hrady a zámky objevované a opěvované aneb znovuobjevme i kouzlo jejich interiérů

19.12.2014 10:26

Jízdárna Pražského hradu

19. 12. 2014 – 15. 3. 2015

Národní památkový ústav a Správa Pražského hradu pozvali www.kulturaok-eu.cz

na zahájení výstavy ´Hrady a zámky objevované a opěvované´. Tato, až dosud poněkud nepříliš avizovaná, výstava představuje to nejcennější ze sbírek našich hradů a zámků. Proto jsme pochopitelně neváhali a pozvání přijali.

To nejzajímavější pod jednou střechou

I když nás zvolený název výstavy směroval k představě expozice architektonických skvostů, jimiž nesporně hrady a zámky na našem území jsou, naši hostitelé ing. arch. Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu, Václav Beránek ze Správy Pražského hradu a hlavně pak hlavní kurátor a autor výstavy Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., nás hned na počátku z této mylné představy vyvedli.

Výstava nepředstavuje hrady a zámky, ale to nejzajímavější a nejcennější, co se v nich nalézá. Zimní období, které je na hradech a zámcích povětšině mimosezónním, umožnilo něco úžasného. Zápůjčky svých nejúžasnějších exponátů na jedno jediné místo do Jízdárny Pražského hradu. A návštěvník má tak ojedinělou šanci shlédnout jakýsi ´topten´ naší sbírkové extratřídy, aniž by musel objíždět místa, kde jednotlivé exponáty mají svá ´domovská práva´, kde jsou vystavena. A musíme konstatovat, že po zhlédnutí toho, co se na našem území nalézá, navodí se u každého návštěvníka zákonitý pocit hrdosti na hodnoty naší minulosti dávné i celkem nedávné.

600 exponátů z 60 hradů a zámků na jednom místě

Plným právem mohl Václav Beránek za Správu Pražského hradu ocenit úspěšnou a divácky hodnotnou spolupráci s Národním památkovým ústavem, která není naštěstí ani první a jak nám naznačil, nebude ani poslední. Generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková mu dala plně za pravdu a připomněla, že právě upořádaná výstava navazuje jako již 5. ročník na sérii čtyř dosud uspořádaných souborných výstav, které jsme věnovali stopám významných šlechtických rodů v naší historii.

Dnešní výstava však není koncentrací na jeden rod a jeho přínos, ale je průřezovou expozicí více než tisícileté role hradů a zámků v naší historii a vývoji naší státnosti. Výstava by měla být jakousi upoutávkou, a to nejen pro tuzemské návštěvníky, ale i pro cizince, že kulturní poklady země Koruny české nejsou zdaleka jen v Praze, ale nalézají se i na dalších 60 hradech a zámcích na našem území. A že i tato místa stojí za to navštívit a věnovat jim pozornost.

Objevujme dědictví vládců a opěvujme zručnost předků

Největší prostor v základním informačním servisu, mimochodem svižně a akčně řízené tiskové konference pod vedením tiskové mluvčí NPÚ Mgr. Jany Tiché, měl samozřejmě hlavní kurátor celé výstavy Mgr. Petr Pavelec, který nás také po svém úvodním slově provedl celou výstavou. Především tedy s uznáním zdůraznil, že takto souborná výstava je a musela být výsledkem náročné týmové práce jak pracovníků z NPÚ, tak ze zainteresovaných úložišť jednotlivých exponátů a v neposlední řadě i celé řady dalších institucí.

Koncepci výstavy nám vysvětlil jako jakousi otevřenou knihu, která má svůj prolog, své kapitoly a svůj epilog a dohromady se snaží vyprávět a ilustrovat příběh jednoho tisíciletí naší historie. Zdůraznil, že hrady i zámky byly vždy centry národnostního bytí a současně vstupními branami pro vlivy okolní.

V úvodním slově nám také vysvětlil, že ono objevování v názvu výstavy není slovo náhodné, že se koncepcí expozic pro nás snažil objevovat to, co doma máme, ale už to třeba ani nevnímáme a zapomínáme na to. Podle jeho slov a zkušeností si každá generace musí své dějiny a jejich nositele, sbírky na hradech a zámcích, znovuobjevit sama. Musí si najít nová místa pro svou národní identitu a pojmout je za svá, pak už, důvěrně známá. Mgr. Pavelec nám ale také vysvětlil i druhou část názvu výstavy – opěvované. Každá doba, každé místo, každé historické období, měla své umělecké reflexe, hudební, literární, básnické, malířské, sochařské… A vždy umělcům šlo i o opěvování. Proto je také v každém oddíle výstav umístěno zvukové zařízení se sluchátky, kde si lze vjemy z viděného doprovodit i složkou výstavně těžko sdělitelnou, hudbou. Dobovou, vázanou k dané kapitole našich dějin.

Malá procházka velkou výstavou

Výpravná výstava představuje hrady a zámky jako svědky tisícileté české historie, jako strážce našich největších pokladů, ale také jako dominanty krajin a živá vyvíjející se centra soudobé kultury. Expozice je členěna do celkem 10 tematických bloků. Každý doprovází díky audiotechnice literární, básnický či hudební doplněk a komentář. Návštěvníci tak procházejí historií českých zemí, rozdělenou do 10 etap reprezentovaných nejvýznamnějšími a nejkrásnějšími předměty ze sbírek hradů a zámků (spravovaných NPÚ a jinými paměťovými institucemi). V každém oddíle vždy jeden či dva exponáty dominují jako symboly představované epochy.

Výstavu otevírá monumentální středověká brána z hradu Karlštejn

Už osud této brány je zajímavý a příznačný. Vrata prokazatelně pocházejí z doby vlády císaře a českého krále Karla IV. Přestála boje i staletí provozu. A až v moderní době, v roce 1866, provedl na základě národnostních pohnutek restauraci Karlštejna tehdy uznávaný a vážený, dnes značně kontroverzní architekt Josef Mocker. Ten byl až demagogický purista, který razil zásadu, že vše gotické má být navráceno k podobě vrcholné gotiky a vše, co přinesl čas, se musí odstranit. Na Karlštejně tak napáchal mnoho nevratných škod. Naštěstí pro nás ale vystavovaná vrata mu nevadila, ale odstavil je z běžného provozu. Přečkala tak až do dnešních dnů přehlížena a míjena více méně bez povšimnutí přímo na Karlštejně. Před cestou tohoto tunového kolosu na Pražský hrad proto byla ošetřena, zpevněna a zajištěna před poškozením. A na výstavě jsou teď vlastně tak říkajíc - znovuobjevena.

Začínáme od Kosmase

Za karlštejnskými vraty čeká na návštěvníka Kosmova kronika, v níž se poprvé objevuje praotec Čech a věštba kněžny Libuše. V prvních týdnech výstavy bude vystaven vzácný starý tisk Kosmovy kroniky z knihovny hradu Křivoklát, po svátcích pak nastane na několik dní jedinečná šance vidět nejstarší zachovanou verzi Kosmovy kroniky – Budyšínský rukopis ze 13. století, zapůjčený na výstavu Národním archivem. Kronika zde symbolizuje dobu počátků hradní historie, raně středověkých slovanských hradišť vůbec a později i hradské soustavy, jako opory mladého přemyslovského státu. Na jednom z četných objasňujících a vysvětlujících panelů, jsou vypíchnuta mimo jiné i dvě jména z Libušiny věštby. Jméno Václav vnímané jako Větší sláva a jméno Vojtěch z dobové řeči přeložitelné jako Voje útěcha. Obě jména vskutku mají v našich dějinách své mimořádné místo.

Středověk, doba slávy královských a šlechtických hradů

Hrady v té době měly svou nezastupitelnou roli správní, obrannou, hospodářskou, církevní i kulturní. Na výstavě ilustruje význam hradů i pánů, ovládajících zemi pod nimi, především takzvaný karlštejnský poklad, tedy soubor prvotřídního vybavení a liturgických předmětů z hradních kaplí. Ale zde i honosná zlacená a pestře zbarvená mříž studny zámku v Jindřichově Hradci, která pro změnu naznačuje proměnu myšlení a životního stylu doby renesance, kdy hrady postupně začaly ztrácet svou hlavní, tedy obrannou funkci a proměňovaly se ve výstavné rezidence obklopené zahradami, oborami a velkoryse utvářenými krajinnými parky. Mříž z jindřichohradeckého nádvoří vytvořil na počátku 17. století jako svatební dar pro Jáchyma z Hradce a Marii z Hohenzollernu kovář Andreas. Ozdobil ji anděly, pětilistými růžemi a bájnými zvířaty tak svůdně, že ji musel osobně bránit proti závistivcům, až se dostal do žaláře.

Zamyšlení o věcech nadčasových

Střední část výstavy je určena k zamyšlení o věcech nadčasových. Najdeme zde obrazy Mistra Theodorika z karlštejnské kaple sv. Kříže, repliku Svatováclavské koruny a další artefakty. Můžeme se zamyslet nad příběhem relikviáře svatého Maura, který je prvotřídní zlatnickou památkou, zdobenou soškami z pozlaceného stříbra, drahými kameny, filigrány a antickými gemami ze západočeského hradu Bečov. Schránku vyrobenou ve 13. století na území dnešní Belgie pro ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje přivezli do Čech v roce 1889 Beaufortové, majitelé bečovského panství. V průběhu II. sv. války však spolupracovali s nacisty a v roce 1945 museli republiku opustit. Relikviář, srovnatelný hodnotou s korunovačními klenoty, uschovali pod podlahu hradní kaple, kde byl 40 let. A až v roce 1984 začali kriminalisté po záhadné památce pátrat. O jejím odkoupení už začal jednat americký obchodník Danny Douglas. V listopadu následujícího roku se podařilo relikviář objevit, což je bráno jako jeden z největších nálezů 20. století.

Fenomén barokního a klasicistního životního stylu

Největší poklady a umělecká díla ze zámků Kratochvíle, Bučovice, Český Krumlov nebo Lednice a Valtice ilustrují období, kdy šlechtici začali ve svých sídlech shromažďovat sbírky umění a kuriozit z celého tehdy známého nebo nově objevovaného světa. Vrcholem této části výstavy jsou nesporně obrazy předních barokních mistrů z obrazárny zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. V centru výstavní sekce pak jako dokonalý kontrapunkt k patosu a okázalosti barokních rezidencí spatříme sochu alegorie Pýchy od Matyáše Bernarda Brauna z Kuksu, protože, jak dodal hlavní kurátor Pavelec, baroko hraničilo s pýchou.

19. století a proměna zámeckých areálů v centra hospodářských velkostatků

V této době se zámky stávaly povětšinou šiřiteli průmyslových a technických inovací. Současně se ale naopak mnohé starobylé opuštěné hrady či jejich zříceniny, ale už i některé zámky, stávaly dějinnými monumenty, ikonami národního obrození a vyhledávanými cíli putování romantických umělců. Svůj prostor má na výstavě i ukázka kreseb hradních zřícenin z cyklu ´hrady spatřené´ z pera Karla Hynka Máchy. Ale onen dobový historismus a romantismus probouzel postupně i prvotní romantický a posléze i vědecký zájem o hrady a zámky, včetně snah šlechty, která postupně ztrácela na svém významu, o jeho znovunavýšení, vyzdvižením významu svého rodu v dlouhé a nezpochybnitelné historii, jak na výstavě reprezentuje apoteóza rodu Buquyoů z Nových Hradů.

Dějinné zvraty během 20. století

Novodobá historie a její vývoj už zásadně proměnil funkce a sociální kontexty hradů a zámků. A objevuje se tak zcela moderní život, ale ve starých kulisách. Ilustruje to automobil Benz knížete Karla V. Schwarzenberga z roku 1913 ze zámku Orlík, mechanický vysavač z Hluboké či portrét Mechtildy Lichnovské od Oskara Kokoschky ze zámku v Hradci nad Moravicí.

Závěť T. G. M.

Poslední blok výstavy reflektuje proměny hradů a zámků ve 20. a 21. století. Hlavním exponátem je tu závěť prezidenta T. G. Masaryka, kde se definuje ´demokratický´ hrad jako sídlo hlavy demokratického státu a dějiště demokratické státní reprezentace, dále nalezneme Plečnikovy plány rekonstrukce Pražského hradu nebo Jurkovičův projekt modernistické adaptace zámku v Novém Městě nad Metují. Úplné završení vývoje pak představují listiny zařazující nejvýznamnější z českých hradů a zámků do prestižního souboru památek světového dědictví UNESCO.

https://www.npu.cz/hrady-objevovane/

Hodnocení: 99,9 %

Richard Koníček (zpracoval s využitím tiskové zprávy)

Foto: © Ing. Olga Koníčková

Hrady a zámky objevované a opěvované

Jízdárna Pražského hradu

19. 12. 2014 – 15. 3. 2015

Máme otevřeno denně včetně pondělí 10.00–18.00 hodin (s výjimkou 24. 12. 2014)

Vstupné:

Plné: 150 Kč

Snížené: 80 Kč

Rodinné: 300 Kč

Školní skupiny (max. 30 žáků): 20 Kč za žáka, 2 dospělí jako doprovod zdarma

Registrované (pro novináře s průkazem): 10 Kč

Vstup na výstavu je bezbariérový

Pořadatelé

Národní památkový ústav

Správa Pražského hradu

Výstava se koná pod záštitou prezidenta ČR Miloše Zemana, ministra kultury Daniela Hermana a kardinála Dominika Duky, arcibiskupa pražského a primase českého

Autor a hlavní kurátor výstavy, autor průvodce výstavou: Petr Pavelec

Kurátoři: Kateřina Cichrová, Stanislav Hrbatý, Lenka Kalábová, Michal Konečný, Naděžda Kubů, Eva Lukášová, Ludmila Ourodová, Duňa Panenková a Zuzana Vaverková

Asistentka hlavního kurátora: Michaela Váchová

Architekt výstavy: SGL projekt, s. r. o., Jiří Javůrek, Silvie Bednaříková, Jakub Žák

Grafický design: Josef Jančík (Havas Worldwide Prague)

Instalace: ARTEO CZ, s. r. o., Miroslav Sýkora

Propagace výstavy: Simona Juračková a Jana Tichá

Doprovodný program a edukace: Radka Těšínská Lomičková a kolektiv

www.npu.cz

K výstavě vychází publikace ´Hrady a zámky objevované a opěvované - Průvodce výstavou´, která je dílem autora výstavy Petr Pavelec a zakoupíme ji za 90 Kč v pokladně Jízdárny Pražského hradu.

Doprovodné programy

Součástí výstavy budou lektorsky vedené vzdělávací programy pro školy, semináře pro pedagogy a sobotní programy pro rodiny s dětmi; pro intenzivnější zážitek dětí a školáků z výstavy budou k dispozici zdarma pracovní listy.

www.npu.cz/hrady-objevovane/vzdelavaci-programy/.

Vzdělávací programy k výstavě

Na seminářích pro pedagogy i na těchto stránkách rozebereme podrobnou náplň doprovodných vzdělávacích programů, které jsou připraveny jako pomůcka pro prohloubení výuky ve škole. Semináře proběhnou v pondělí 12. ledna 2015 a v pondělí 2. února 2015 a účast na nich si lze rezervovat na https://goo.gl/forms/7ag5dCOS2T

Před zahájením a v průběhu výstavy bude k dispozici metodický list pro pedagogy.

e-mail: hzo.edukace@npu.cz

V nabídce jsou prohlídky s pracovním listem, který je k dispozici zdarma
Komentovaná prohlídka s průvodcem

Sobotní programy pro rodiny s dětmi

Program nabízí zkoumání vybraných částí výstavy a společné objevování příběhů jednotlivých exponátů prostřednictvím dílčích aktivit. Koná se každou druhou a čtvrtou sobotu v měsíci, tedy 10. ledna, 24. ledna, 14. února, 28. února a 14. března 2015. Začátek v 10 a ve 14 hodin, délka trvání asi 90 minut. Program je zdarma, zájemci si zakoupí pouze vstupenky na výstavu.

Pracovní list (nejen) pro rodiny s dětmi

Pracovní list pro intenzivnější zážitek z výstavy; nutí rovněž k přemýšlení o některých artefaktech. Zdůrazňuje zajímavé exponáty, které byly vybrány tak, aby rovnoměrně pokryly celé období, jež výstava zahrnuje. Pracovní list bude zdarma k dispozici zájemcům s dětmi, případně školním skupinám. Vhodné pro děti ve věku 5–10 let.

Komentovaná prohlídka pro školní skupiny

Prohlídka celé výstavy s doprovodným výkladem lektora, délka trvání asi 45 minut.

Rezervace prohlídky je možná na https://goo.gl/forms/vAfID9ff9B

Vzdělávací programy pro školy s lektorem

Hledáme poklad

Základní program pro mateřské školy. Děti budou pod vedením lektorek pátrat po pokladu, a to prostřednictvím nejrůznějších aktivit (dramatická a výtvarná výchova apod.), které budou reflektovat vystavené předměty v jednotlivých částech expozice. Program pro MŠ je připravován ve spolupráci se Střední pedagogickou školou Futurum Praha.

Délka programu: 60–90 minut, začátek v 10, případně v 11.45 hodin

Cílová skupina: MŠ

Rezervace programu je možná na https://goo.gl/forms/l7aXIHlt3A

Kostky, vyprávějte

Základní program vedený lektorem seznamuje s výstavou jako celkem. Žáci budou objevovat podrobnější informace o vybraných exponátech zastupujících různá historická období. Jejich výběr určí tzv. vyprávěcí kostky. Program vychází ze hry Story cubes, v níž jde o vymýšlení příběhu na základě symbolů hozených na kostkách. Naše kostky budou upraveny pro potřeby tématu výstavy a rozděleny do několika sad podle historického období. Sestavené příběhy budou postupně obohacovány o informace z expozice. Program sleduje cíle objektového učení.