Hodný, zlý a přitažlivý aneb Emigruj do Mexika!!!
Hodný, zlý a přitažlivý aneb Emigruj do Mexika!!! 
22. 6. – 31. 7 2012
Galerie (knihkupectví a kavárna) Divus Pragerkabarett připravila ve spolupráci s mexickým velvyslanectvím v Praze a El Libro Vaquero výstavu Hodný, zlý a přitažlivý (The Good, The Bad and The Sexy), která vychází z historie klasického mexického komiksu. Na betonových zdech shlédneme v jedné výstavní hale komiksové kresby a ve druhé síni plakáty.
Trochu z historie komiksu v Mexiku
V listopadu roku 1978 vyšlo v Mexico City první číslo Kovbojky (El Libro Vaquero). Od té doby se tento komiks, který se odehrává v prostředí Divokého západu na rozhraní mezi Mexikem a Spojenými státy, udržel jako jediný pokračovatel mexického komiksového průmyslu, který vznikl ve 30. letech 20. století. V rámci rozvoje státní politiky byl roku 1911 vyhlášen zákaz negramotnosti, a ten proměnil četbu komiksu – levného a masám snadno dostupného produktu – v akt spojený s revolučními ideály. Mexičtí lidé si začali kupovat, číst a vyměňovat si mezi sebou komiksy. Mezi lety 1910 až 1920 v průběhu mexické revoluce zemřelo něco mezi jedním až dvěma miliony lidí. V té době komiksový titul Pepín získal miliony čtenářů nejdříve jako týdeník (do roku 1938) a od roku 1940 jako deník o nákladu až 300 tisíc kusů. Komiks Pepín o 64 stránkách zachycoval romantické příběhy superhrdinů nakreslených mexickými umělci, kteří obrázek za obrázkem ztvárňovali nesnadnou cestu revolučního Mexika k Mexiku modernímu.
Komiksy jako Staré hnízdo (El Viejo Nido) vycházely do července od prosince 1949. Zachycovaly nepokoje rodící se z porevoluční společnosti. Šlo o krizi zapříčiněnou migrací z venkova do měst, o snahu překonat bídu a získat postavení ve střední třídě, o zobrazení moderní doby s jejími špatnostmi a proměnu vztahů mezi mužem a ženou.
Jako první se v komiksu zobrazovala moderní žena, která bojovala za svou finanční nezávislost, rozhodovala sama o sobě a žila ve velmi umravněné, nikdy však otevřené sexuální svobodě. Pro mexické úředníky se to jevilo amorální, a proto vznikla Kvalifikační komise pro publikace a obrazové časopisy (1944), která dodnes funguje a cenzuruje nezávislá tištěná média v Mexiku.
V roce 1978 vyšla první Kovbojka, o rozměru 13 x 15,5 centimetrů, kterou Kvalifikační komise pro publikace a obrazové časopisy neuhlídala, a tak desítky sešitů mohly otevřeně zobrazovat protikatolické kulty - čarodějnictví, život mužů i žen ve vězeních, partnerský život, předmanželský sex a prolamovala tak další tabu hluboce tradiční mexické společnosti. Tyto počítačově kolorované časopisy ve velmi výrazných a pestrých barvách následovaly další napodobeniny jako Kovbojské kousky, Joe Trevino, Kniha západu, Zákon spravedlivého západu, Zákon revolveru a Pistolník. V Kobvojce vystupuje žena podrobená vůli muže jako hrdiny. Není to žena nezávislá ani sexuálně svobodná, ale jde o ženu typu kabaretních hereček nebo prostitutek. Vládne zde láska a vášně, i když v podání mužských hrdinů často násilné, ale to je odůvodněné tím, že se jedná vždy o boj o vlastní čest či o svou vyvolenou, i když vítězství je pokaždé dosaženo výstřely. Časem přibyly i nové prototypy hrdinů – lupičů, Indiánů a vesničanů, tj. osob, které oplývají nevyčerpatelnou energií, praktickými zkušenostmi výrazným smyslem pro individualismus. Přetavením westernu na melodrama navíc přibyl i příběh milostný.
Časopisy Kovbojka získaly rovněž pověst coby pornografický komiks, protože jejich obálky téměř bez výjimky zobrazují bujné, až přebujelé míšenky, které provázejí děj a spřádají intriky. V současnost i je na pultech na jednu Kovbojku vystaveno dalších patnáct pornografických titulů podobného formátu.
Dále vycházely napodobeniny jako Kovbojské kousky, Kniha západu, Zákon spravedlivého západu, Samotář a Pistolník.
Na výstavě uvidíme obálky tří nejproslulejších umělců Kovbojky jako jsou Raúl Vieyra FLores, Jorge Avina a Javier A. Díaz Benítez.
Můžeme se ptát, zda je western nejslabším ze všech žánrů? S tím si nedělejme starosti, někdy vývoj žánrů, které jsme opomíjeli, přináší nečekaná překvapení. Detektivní romány byly oslavovány hlavně díky rozvíjení logických zápletek, v nichž byli někteří spisovatelé mistry. Skvělá díla přece vytvořili například Edgar Allan Poe, Chesterton, Agatha Christie, Arthur Conan Doyle nebo Raymond Chandler.
V 90. letech poprvé existenci Kovbojky objevil Clint Eastwood, poslední hvězda westernového nebe. Zejména na střední škole jim profesor logiky představil několik komiksů ze svého šuplíku jako druh protiargumentu při diskusi o pojetí vysoké a nízké kultury. Těmito komiksy se měli jako studenti pohoršit, což se ani nejmenším samozřejmě nepovedlo.
I když nejsem přítelkyní komiksů, se zájmem jsem tuto výstavu absolvovala, a mohu ji vřele doporučit nejen ctitelům komiksu, protože to, že se díváme na něco, po čem toužíme, nutně nemusí vést k tomu, že se proměníme ve zvíře. Produktům nízké kultury, třeba i Kovbojce, se můžeme věnovat i přesto, že jim schází úroveň či notná dávka noblesy.
Ing. Olga Koníčková
Foto: internet
Výstavu jsme mohli navštívit v době od 22. června do 31. července 2012 v jižním křídle kachlíkového paláce bývalých Dopravních podniků nad metrem Vltavská. Vcházíme od magistrály.
Otevřeno: denně od 11 do 22 hodin mimo neděle
www.divus.cz
www.umelec .org
Bubenská 1
170 00 Praha 7
Tel. + 420 245 006 420
Ještě v této souvislosti připomínám výstavu, která se konala 
v Konírně paláce Kinských
v době od 25. 5. do 29. 7. 2012.
Mexická grafika 2010
Dar mexického Národního muzea tisků
Výstava byla věnována 200. výročí nezávislosti Mexika a 100. výročí mexické revoluce. Národní galerie v Praze od Velvyslanectví Mexika přijala grafický soubor „ Mexiko – Otisky nezávislosti a revoluce“, které obsahují 53 tisků. Stalo se tak při příležitosti 90. výročí navázání vzájemných diplomatických vztahů.
Své potěšení nad tím, že Národní galerie v Praze tento dar mexického lidu České republice přijala, vyjádřil, velmi sympatický, velvyslanec Mexika, pan José Luis Bernal, který byl osobně přítomen jak na tiskové konferenci, tak i na vernisáži.
Na výstavě si můžeme prohlédnout novinové tisky, protestní letáky a plakáty určené pro masovou distribuci. Darovaný grafický soubor reprezentuje pestrou paletu uměleckých názorů a postupů. Na pozadí interpretace klíčových období mexických dějin, tj. nezávislosti na Španělsku a revoluce završené ústavou můžeme nalézt odpověď na otázku, co je v současné době bytostně mexické.
Las Calaveras (lebky), které uvedl José Guadalupe Posada (1852 – 1913), se staly v době počátků mexické revoluce zrcadlem cítění společnosti, a rovněž i historickou výpovědí. Dále uvidíme grafiky z Dílny lidové grafiky (1937), kde Sdružení mexických umělců vytvářelo grafiku srozumitelnou široké veřejnosti.
Na jedné straně pozorujeme témata revoluce, smrti nebo státní symboliku, kterou zde představuje orel držící v zobáku hada – od roku 1853 státní znak Mexika. Najdeme zde i uznávanou patronku Latinské Ameriky Pannu Marii Guadalupskou. Na straně druhé soubor odkazuje na aktuální společensko-hospodářské otázky současného Mexika.
Najdeme tisky, které zahrnují fotografii, přítomnou v mexickém umění již od 50. let (Marisa Boullosová, Helen Escobedová), a práce dalších mexických umělců.
V roce 1996 stoupily Spojené státy mexické do Severoamerické dohody o volném obchodu, doprovázené politickými reformami. Mexiko má dodnes problémy se silnou migrací, urbanizací a s drogovou válkou. Co se však nezměnilo, je důraz státu na prezentaci, výchovný význam a smysl vizuální kultury.
Výstavu připravila národní galerie v Praze – Sbírka grafiky a kresby ve spolupráci s Velvyslanectvím Spojených států mexických.
Ing. Olga Koníčková