Hluboká nad Vltavou aneb když bludný kámen překročíte…
České Budějovice
21. – 28. 8. 2016
Naši čtenáři už si možná všimli článků, jež vznikly z našeho pobytu v Českých Budějovicích. V rubrice Ostatní ( https://www.www-kulturaok-eu.cz/ostatni/ ) jsme jich uveřejnili od léta 2016, kdy jsme tam byli, do ledna 2017 celkem 19.
Psali jsme v nich o všem, co nás v téhle krásné jihočeské metropoli zaujalo a co – jak věříme – může zaujmout i jiné. Není ale možné být v Českých Budějovicích a nenavštívit nedaleký zámek Hlubokou a v podzámčí pak proslulou Jihočeskou zoologickou zahradu. I my jsme s tím v našem jinak hodně nabitém programu počítali. A tak jsme jeden den z těch sedmi pobytových dnů výletu na Hlubokou, a to do zoo, věnovali. Jenže, a to jsme předem nevěděli, že je v Českých Budějovicích na centrálním a rozlehlém Náměstí Přemysla Otakara II. v dlažbě umístěn českobudějovický Bludný kámen. (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/ceske-budejovice-aneb-mesto-mnoha-namesti/). O Bludném kameni se říká, že kdo ho překročí, ten na své následné pouti zabloudí. Stalo se. Museli jsme ho - nevěda – někde tam na náměstí překročit. Namísto návštěvy ZOO jsme navštívili zprvu oželený Zámek. Budiž to bráno jako doklad, že pověsti nelžou. Alespoň v Českých Budějovicích a ta, co se toho zatraceného šutru týče…
Lákavá ZOO
ZOO Hluboká, přesněji Jihočeská zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou, má pověst – rozhodně lepší než českobudějovický Bludný kámen.
- Založil ji 1. 5. 1939 Dr. Adolf Schwarzenberg
- náplň tvoří především česká zvířena, pak také evropská a jak je uváděno i ´Palearkt´.
Zjistili jsme, že Palearkt je tzv. Palearktická oblast, jedna z 8 biogeografických zón na planetě. Palearkt je z nich největší a zahrnuje především celý evropský kontinent, dále sever Asie (po úpatí Himálají), severní Afriku (včetně Sahary a Kanárských ostrovů) a sever i střed Arabského poloostrova. Takže odtud odevšad je tam také k vidění vybraná zvířena. Při posledním sčítání bylo spočítáno, že v ZOO Hluboká je chováno 337 druhů zvířat a celkem 3003 jedinců. K nejvyhledávanějším prý patří vydra říční, medvěd hnědý, tygr ussurijský, rosomák, sladkovodní ryby, sovy a los. ZOO Hluboká má rozlohu 6 hektarů.
Při otevření se jmenovala Zoo Ohrada. Byla založena v parku u loveckého zámku zvaného Ohrada, jenž byl už nevyužíván. Ač soukromá, byla vždy k dispozici pro všechny návštěvníky a už v roce 1939 ji navštívilo přes 33 tisíc návštěvníků. Po válce ZOO i zámeček převzal stát. A i když jeho péče nebyla nic moc, návštěvnost se třeba v 60. letech 20. století pohybovala okolo 150 tisíc lidí ročně.
- po roce 1990 přešla ZOO Ohrada do péče Jihočeského kraje
- a začala růst a modernizovat se
- 2007 vznikla průchozí voliéra Český les a expozice šelem Jezevčí skály
- 2010 byla přebudována nejstarší část, vznikla Malá Afrika a jihoamerický tropický pavilon Matamata
- návštěvnost za rok 2014 činila 271 tisíc lidí a ZOO se stala 10. nejnavštěvovanější u nás a 3. nejnavštěvovanějším turistickým cílem Jihočeského kraje
- od 2015 má jméno Jihočeská zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou, krátce ZOO Hluboká
Informační zdroje uvádějí i spojení z Českých Budějovic. Autem po silnici České Budějovice - Hluboká. Autobusem do zastávky Hluboká nad Vltavou, Lovecký zámek, rozcestí k ZOO. A vlakem železniční zastávku - Hluboká nad Vltavou. Cyklisté mohou přijet po cyklostezce z Českých Budějovic. My – ač je to pěšky jen 9 km, už vzhledem k únavě materiálu a sešlosti věkem, v mládí by to nebyl pro nás problém, zvolili jako přibližovadlo – vlak!!!
Bludná cesta z města
Těšili jsme se na prohlídku ZOO Hluboká a netušili, že se nám předtím pod nohy připletl na ten obludný Bludný kámen. Zvolit vláček se jevilo ideální. Paní v informacích slavného, leč omšelého českobudějovického nádraží (viz. náš článek (https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/ceske-budejovice-aneb-od-konky-az-do-kosmu/), nám poradila. A vlastně dobře. Vystupte ve stanici Hluboká nad Vltavou, jede vám to za chvíli a odtamtud je to kousek. No, paráda!
Po desetiminutovce ve vláčku jsme vystoupili s mnoha dalšími na bohem i Českými drahami zapomenuté vartě. Jsme tu dobře? Je to fakt správná stanice? Byla. Měla hrdý nápis - Hluboká nad Vltavou.
A kde je ZOO?
Kde podhradí?
A město?
A kde orientační bod - zámek?
Podobně byli zmateni i jiní. Na rozdíl od nás – hrdých – se ale nevrhli k ukazatelům kus od drážního domku s pocitem, to zvládneme, ale ti méně suverénní se šli raději zeptat dobrého muže, jenž tu ztracenou železniční vartu ještě osaměle hájil. A ten jim cosi vysvětlil a naznačil i směr. No prosím, tentýž, co jsme vyčetli v ukazatelích i my. To se nemuseli ptát, tady to mají.
Jenže! Zatímco my si fotili pitoreskní zastávku, ostatní odkvačili a zahnuli za nejbližší roh. Máme rádi klid, ne kolektivní poutě.
Zvolna jsme se tedy vydali podobně, jako ostatní. Ale!
Za rohem zmizela skupina i značka. Bylo tam rozcestí. Á jé! To bylo asi to, co špital pan železničář. A co jsme neslyšeli. No, co, to zvládneme i tak. Jsme turisty už téměř 70 let, ne?
Bludný kámen z předchozího včera ale začal fungovat. Jak se později ukázalo, ulice U Sudárny byla ještě správně, stejně jako míjení SOŠ elektrotechnické. I silničkou k rybníku Velký Zvolenov to bylo ještě dobře. Ale tam cesta – o značkách nemluvě – končí.
Křižuje ji státní silnice. Z chabého náznaku jakési ´bludné´ šipky jsme usoudili, že dál je to podchodem pod frekventovanou silnicí a dále do lesa a polí. I když to bylo divné. A právem, byla to chyba. Silnice se neměla podcházet, mělo se jít kousek doleva, podél ní, po kraji rybníka Velký Zvolenov a už bychom byli v obci Hluboká a tam na šipce k ZOO.
Jenže, my přece překročili ten Bludný šutr...
Tak jsme se vydali po hrázi, pak už doslova po hrázi, ne už moc po cestě, leda tak rybářské, a možná ještě spíš pytlácké, podél pole vstříc dalšímu malému rybníčku a pořád nic. Ztraceni s pocitem, že celá ta Hluboká i vysněná ZOO jsou jen virtuální klamavá reklama na Jižní Čechy. No, bylo to už dost napínavé.
Ale osud, či kdo, nám přál. Našli jsme civilizaci. Lidi! Sláva! Cesta! Zázrak! A všichni po ní v klidu a pohodlně míří vlevo. Je k poledni, tak asi nejdou od ZOO, ale do ZOO… V naději na ZOO jsme se pokorně a sebezáchovně vřadili do průvodu. A brzy, skoro jak bludný koráb vítá maják, vítali jsme na kopci známou siluetu zámku. Blížíme se - Zoo! Omyl. Obcházeli jsme, a pořádně dlouho, až nekonečnou plochu proslulého golfového klubu. Zde odbočíme.
Obrazně, v textu, v reálu jsme se řítili hnáni časem, směr zámek…
Golfový areál v Hluboké nad Vltavou
Není to žádná rychlokvaška, jako jiná a na zájem si už stěžující golfová hřiště, jež vyrostla po roce 1990 na všech možných a často i nemožných místech republiky, v podnikatelské naději, že se na tom dá zbohatnout. Co je moc, je příliš a honorace tomuto sportu hodující dokonce opadá tak, že dnes už mnohá hřiště zejí prázdnotou. Není to tak ale v Hluboké.
Má totiž, na rozdíl od ostatních, historii a jméno. Navíc jde o lokalitu nezplanýrovanou za pět minut dvanáct, ale o už jen vzácně dochovanou ukázku letité hospodářské a zároveň i estetické kultivace krajiny, jakou dělali uvážliví hospodáři okolo šlechtických sídel v běhu staletí. Součástí krajinářských úprav byla totiž tehdy i estetika. Zde - navíc - opravdu cíleně vznikl krajinářský park související s přestavbou blízkého zámku, (vystavěn za Jana Adolfa a Eleonory ze Schwarzenberku, ve slohu tudorovské novogotiky,v letech 1839-1871).
A spolu s ním vznikal i dnešní krajinářský park. Rozkládá se na tehdejší Podskalské a Poříčské louce a dodnes vyniká unikátní prostorovou kompozicí, sestávající z nekomplikovaného terénního reliéfu, rozlehlých luk s moudře a promyšleně rozmístěnými porosty, ve skupinách i v solitérech, především dřevinya hlavně - perspektivně – z dlouhověkých dubů.
A tehdejší tvůrci nebyli žádní troškaři. Celý areál charakterizuje především velkorysost,ve vzdušném rozmístění jednotlivých prvků. Je to názorná ukázka, dnes už velmi ojedinělá, citlivé nápodoby a pochopení logiky principů předních anglických krajinářů z 18. století.
Golfové hřiště v Hluboké se nalézá v mimořádně jímavé lokaci na rozloze 68 ha (což jsme pocítili při obcházení - naštěstí – té menší části). Znalcům dodejme, že nabízí 18 + 9 jamek, plus velký driving range. Jak jsme zjistili, tak první etapa výstavby byla završena v roce 1999 a slouží jak místním, tak Českobudějovičákům a už dávno i mnoha dalším z blízka i daleka. Druhá etapa byla dokončena rok po té a tím celý areál dostal v podstatě svoji dnešní podobu. Hřiště proslulo také známým golfovým turnajem nazvaným poeticky ´Hlubocký čáp´.
Areál se však rozšiřoval nadále, a v roce 2002 mohlo vzniknout i to dnešní 18 jamkové hřiště. Nevzniklo, voda ho vzala. Areál zdevastovaly povodně z roku 2002. Vše se rázem změnilo v bezmála 70 hektarové jezero, jehož hladina dosahoval místy až čtyřmetrové hloubky.
A začalo se skoro od začátku a skoro se vším opět. Devítijamkové hřiště bylo obnoveno v roce 2003, vytoužené 18 jamkové se už doopravdy otevřelo koncem téhož roku.
Obnovily se i doprovodné stavby a objekty (klubovna v Knížecím Dvoře a klubovna v areálu hřiště). 18 jamkové hřiště bylo v roce 2004 znormováno a od té doby se na něm ročně odehraje okolo 70 turnajů. Tak trochu se dá asi mluvit o vítězství člověka nad přírodou.
Chtě nechtě jsme si skoro vše mohli, ba přímo museli, prohlédnout víc než dobře a na vlastní oči i nohy. Ale stálo to za to. Je to impozantní a svůdný areál…
Na obzoru zámek bílý, v hloubce pod ním Hluboká …
Teď už neomylně vedeni pravidelně viditelným zámkem jsme mířili sice přes kořeny a parádní oklikou, k zámku a – podle našeho mínění k ZOO v jeho podzámčí.
Zbývalo ještě minout basebalové hřiště, projít Sportovní ulicí, co vede historickou alejí k Bezdrevskému potoku, k silnici č. 146 na úpatí zámku Hluboká a projít Podskalím. Jak jinak, když je pod skálou (cca 150 m vysoké), na níž trůní zámek. A najednou jsme byli u stanice autobusu z Českých Budějovic. No. Že jsme se svěřili železnici… A, co, vem to čert. Konečně jsme v Hluboké! Zde ale zase jeden - opět jen textový - odskok.
Hluboká nad Vltavou
Centrem města (ano, Hluboká je město) podél kopce se zámkem Hluboká, je kostel sv. Jana Nepomuckého. Město zaujímá plochu 91,12 km² . Má 5 163 (2016) stálých obyvatel. Stálých, neboť četné ubytovací kapacity často převýší čísla tak, že hosté vítězí nad domácími. Hluboká (něm. Frauenberg, dříve Fronburg) nad Vltavou je v nadmořské výšce 394 m. n. m. na břehu Vltavy, na obou březích. Centrum se nachází na levém břehu, pod zámkem a je to bývalé podhradí. Vltava tu opouští rovinatou Českobudějovickou pánev a míří k Táborské pahorkatině.
Osídlení podhradí někdejšího královského hradu Froburg (původně dokonce Wroburch), je uváděno od 13. století. Prvně se připomíná v roce 1378 (Markt Podhrad). Proto městečko neslo po staletí název Podhradí či Podhrad.
- až v roce 1885 byl název úředně přeměněn na Hluboká a v roce 1924 doplněn o místopisně nezbytný přívlastek - nad Vltavou
- městem se Hluboká nad Vltavou stala spojením osad Podhrad, Hamr, Podskalí a Zámostí, a to v roce 1907
- z městyse na město bylo povýšeno dekretem samého císaře Františka Josefa I.
Hluboká nad Vltavou je žádaný a vyhledávaný turistický cíl. Lákadel má víc. Od Novogotického zámku přes Zoo, golfové hřiště, Knížecí dvůr, Alšovu jihočeskou galerie (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/krasa-bude-krecovita-surrealismus-v-ceskoslovensku-1933-1939-jaromir-99-mezery-aneb-i-komiks-je-mnohdy-nadrealny/) až po jeden z nejkomplexnějších sportovně relaxačních areálů u nás. Mimo to se 2 km na jihozápad nachází náš druhý největší rybník - Bezdrev, kde se daří vodním sportům a jachtingu. Město Hluboká proto spadá do turistické oblasti nazvané Českobudějovicko-Hlubocko.
Zámek Hluboká ční vysoko nad Vltavou
Ve chvíli, kdy jsme se ocitli u stanice autobusu, uprostřed nejstarší části Hluboké, směrovala nás opět nejasně směrovka k vytoužené ZOO. Ale nějak neurčitě, do dáli, z centra zase pryč. Jak se pak ukázalo, měla pravdu a nebylo to dokonce ani tak daleko, ale bylo už poledne a představa, že bychom museli pak běžet onu bludnou pouť zase zpět na vlak (měli jsme dokonce zpáteční lístky) a před tím, věřit - nevěřit té nejasné šipce do někam, nás přivedla k zásadnímu rozhodnutí. Bližší košile než kabát. Bližší zámek Hluboká, než kdo ví, jak zase bludná pouť k ZOO. Máme prostě smůlu a ZOO také. Takže vzhůru na zámek, který nezapře, že byl zprvu hrad. Kopec, na němž stojí, je pořádně strmý. Ale ´nět inej darogy´, hrad dobudeme.
Od výpadovky a stanice autobusu, první vpravo a vzhůru. Sokolská, nám. Čsl. armády, Komenského a Bezručova, a pak prudce doprava, cestou kolem veselé kapličky a jsme tam.
Vítá nás jeden z nejvýznamnějších zámeckých areálů střední Evropy
Vzhůru na Foburg
Německý název hradu Foburg – jak praví Wikipedia - je ze středohornoněmeckého slova vrô - pán (příbuzné s moderním-Frau) a znamenal, tedy ´Pánův hrad´ či ´Hrad Páně´). Od počátků byl ale hrad nazýván hezky česky - Hluboká. Prý kvůli okolnímu hlubokému lesu.
Foburg byl prvopočátkem celého osídlení.
- Nejprve ho vlastnil (už v 2. pol. 13. st.) Čeča z Budivojovic, jak se tehdy správně psaly Budějovice (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/ceske-budejovice-aneb-toulejme-se-mestem-krizem-kraz/). Ale kvůli rostoucí a tehdy zcela ´protivládně´ narůstající moci Vítkovců, mu hrad (bez skrupulí) zabavil vládnoucí král, Přemyslovec, Přemysl Otakar II. Začlenil ho do svých – tedy přemyslovských - královských hradů
- Nynější Hluboká tak byla včleněna do králových mocenských hradních opor spolu s Pískem, Bechyní, Vimperkem, Myšencem, Protivínem a Újezdcem u Týna.
Král však padl na Moravském poli a Vítkovci – konkrétně Záviš z Falknštejna s bratrem – Hlubokou nakonec stejně uchvátili.
Odbojného Falknštejna ale, jak bylo tehdy zvykem, nakonec sťali – a to přímo pod jeho hradem – a hrad se opět stal královským. Na čas.
Majitelé se totiž střídali jako u většiny jiných hradů. Liška ryšavá - Zikmund - jej i se vsí pod ním - zastavil Mikuláši z Lobkovic, od něj ho koupil Jiří z Poděbrad a připsal své druhé ženě Johance z Rožmitálu. Po jeho smrti se hradu sice zmocnil jistý Jindřich Roubík z Hlavatec, ale královně Johance ho nakonec vrátil. Musela mu ovšem zaplatit balík, jako že za válečné škody...
Jak vidno, s nemovitostmi se kšeftařilo od věků.
- Johanka pak už hrad vlastnila na tehdejší dobu neuvěřitelně dlouho, 21 let. Po jejím skonu v roce 1475 přešla Hluboká do držení jejího bratra známého a významného Jaroslava Lva z Rožmitálu a Blatné. Od něj hrad i ves v podhradí získal Vilémem z Pernštejna, jenž si ves, díky jejímu rozvoji, v roce 1496 povýšil na městys.
Od roku 1670 Hluboká patří Schwarzenbergům. Vývoj i kultura bydlení šly ale dál a v letech 1839 -1871 už hrad nebyl k bydlení ani obraně.
Majitelé ho dali přestavět do dnešní podoby. Tedy romantická novogotika a po vzoru anglického Windsoru, druhého největšího obývaného hradu na světě vůbec. Dnes je Hluboká naší Národní kulturní památkou nejvyššího kalibru.
Zámek jsme prohlíželi, jako skoro vždy a vše, po svém. Předně jsme zamířili do Alšovy jihočeské galerie – což nešlo vynechat a pohrdli jsme prohlídkovými okruhy (zčásti kvůli času, zčásti proto, že jsme tam už oba v mládí byli).
Zámek Hluboká
nabízí od prohlídky sálů reprezentačních i prohlídku soukromých apartmánů zámeckých paní a pánů, či trasu do zámecké kuchyně, případně zámecké věže s výhledem na hlubocký areál a také zámeckého parku. Pro zimní návštěvníky má speciální zimní trasu, některými temperovanými prostorami.
Zpátky už naštěstí - jak páni
I tak ale naše pobývání na zámku Hluboká nemělo konce. Bylo jasné, že vlak zpět už raději ne… Kdoví, kam by nás zase zavezl. České Budějovice mají víc zastávek, ne jen Hlavní nádraží. A tak jsme vsadili na kolovou dopravu. Autobusová zastávka má název i umístění (500 m od zámku) přímo pod zámkem, konkrétně pod kostelem Sv. Jana Nepomuckého. A jmenuje se tedy Hluboká nad Vltavou – Pod kostelem. Za pár minut autobus přijel a za dalších pár minut už jsme byli v Českých Budějovicích. A na Hlavním nádraží.
Neviděli jsme ZOO, ale prožili zámek Hlubokou
Člověk míní, život mění, říká se. Bludný kámen vykonal své. Na druhou stranu byl ale milosrdný. Cestou po svých jsme prošli kus pravé jihočeské rybníkaté krajiny, viděli sportovní areál a prožili – s odstupem desítek let – znovuokouzlení malebností zámku. Takže vlastně vše O. K. A doporučujeme to ostatním. Klidně i s výletem. Jen je třeba s ním počítat.
Takže neváhejte a vydejte se na zámek Hluboká. A když před tím přejdete náhodou přes Bludný kámen, nic se neděje. Ono je tam totiž krásně všude. A třeba – na rozdíl od nás – cestou na zámek do ZOO. A i ona stojí za vidění. Takže není vlastně co řešit…
(pozn. autora: článek je již poslední z našeho letního pobytu v Českých Budějovicích…)
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková