Gustav Klimt: Dáma s rukávníkem/Lady with a Muff aneb jsem to ale šelma něžná, že?

28.06.2014 18:56

Národní galerie v Praze, Sbírka moderního a současného umění 20. a 21. století

Veletržní palác 1. patro

27. 6. 2014 – po dobu dvou let


Byli jsme pozváni na tiskovou konferenci pořádanou při příležitosti představení zápůjčky ze soukromé sbírky, obrazu Dáma s rukávníkem (1916 – 1917), jehož autorem je Gustav Klimt (1862–1918), který patří k nejvýznamnějším malířům evropské secese.  Vytvořil svůj osobitý styl, v němž malířskými prostředky zaznamenal jedinečnost ovzduší Vídně na přelomu 19. a 20. století.

 

Obraz Dáma s rukávníkem jsme po řadu let pokládali za ztracený. Naposled byl

vystaven ve Vídni v roce 1926.

V soupise obrazů Gustava Klimta rakouských autorů Fritze Novotného a Johannese Dobaie (Vídeň, 1967) i v pozdějších pramenech se obraz uvádí s poznámkou ´v soukromé sbírce´ Do soukromé sbírky byl obraz Dáma s rukávníkem (1916 – 1917) zakoupen koncem 20. resp. počátkem 30. let 20. století.


 Národní galerie v Praze Sbírka přítomným novinářům (ředitelka NG H. Musilová, kurátorka Olga Uhrová) odhalila a představila 27. 6. 2014 ve stálé expozici Mezinárodního umění 20. a 21. století tento obraz umístěný ve speciální vitríně. Obraz byl zrestaurován, podroben speciálnímu výzkumu, na kterém bude NG ještě dál pokračovat.


 Jedním z hlavních témat tvorby Gustava Klimta bylo téma ženy. Vytvářel podobizny současných žen, které zachycoval s výrazem tajemnosti, zasněnosti, ale i energie a touhou po životě.

  • Do této řady podobizen z pozdějších let náleží i obraz Dáma s rukávníkem vytvořený v letech 1916–1917.
  • Určitou koketností (všimneme si glazury ve tváři krásné ženy a jejích očí, v nichž má  zachyceny svůdné prvky tajemství), s níž portrétovaná žena napůl schovává svůj obličej za kožešinou, připomíná dřívější Klimtův obraz Žena s kloboukem a péřovým boa z roku 1909 (Österreichische Galerie Belvedere, Vídeň).
  •  
  •  
  • Pozadí obrazu Dáma s rukávníkem 1916 – 1917 je však již pojednáno odlišně (opouští své zlaté období) s důrazem na zesílenou barevnost a s novým odkazem k inspiracím barevných asijských figur.
  •  
  • Tyto odkazy jsou pak výrazem Klimtova zájmu o japonské a čínské umění, které sám získával a jsou přítomny i v některých jeho dalších obrazech kupř. Kožich z tchoře 1916-1917, soukromá sbírka, Portrét Friederiky Marie Beerové 1916 (Metropolitan Museum of Art, New York).

 

 Tato zápůjčka NG velmi potěšila a významně obohatila prezentaci dvou slavných obrazů Gustava Klimta – Vodní zámek 1909 (namaloval jej v době letních pobytů u jezera Albersee v Solnohradsku)  a ikonické umělcovy malby Panna 1913, které jsou zastoupeny ve stálé expozici Národní galerie v Praze.

 

Sbírka mezinárodního umění vedle hlavního protagonisty secese představuje kupříkladu expresivní tvorbu  umělců kupř. E. Schieleho,  O. Kokoschky,
M. Pechsteina, M. Oppenheimera, ale také malby E. Muncha.  Ukázky tvorby  představitelů ruské avantgardy prezentují A. Lentulova, R. Falka.  Výběr zahraničních umělců pozdějších období zastupují práce J. Miró, A. Tápiese, H. Moore, L. Fontany, M. Raysse a dalších.

                                                                                      

29. 6. 2014 16. 30 hodin se koná přednáška Nová zápůjčka obrazu rakouského umělce Gustava Klimta

a prohlídka s kurátorkou PhDr. Olgou Uhrovou

Kde? ve stálé expozici  Mezinárodního umění 20. a 21. století v 1. patře Veletržního paláce.

 

Kurátorka: PhDr.  Olga Uhrová

Hodnocení: 99 %

 

Ing. Olga Koníčková  (zdroj: tisková zpráva)

Foto: autorka