Galerie 1: Pohled na věc - idea, oko, tvar aneb když musí designér být umělec, konstruktér, technik, marketingový stratég…?!
Galerie 1 – Praha 1
25. 9. - 23. 11.2013
Byli jsme přítomni za hojné účasti návštěvníků na vernisáži 24. 9. 2013 v nepříliš dosdu známé pražské Galerii 1 ve Štěpánské ulici. Chvilku jsme čekali na oficiální zahájení, ale nevadilo nám to vůbec, mohli jsme se v klidu si pořídit fotografie a pokochat se úžasnými exponáty a pracemi studentů z Ateliéru skla (vede Rony Plesl a Pavel Karous), Ateliéru keramiky a porcelánu (Maxima Velčovského a Milana Pekaře), Ateliéru módní tvorby (Pavla Ivančice a Lenky Kohoutové), Ateliéru designu oděvu a obuvi (Liběny Rochové a Vojtěcha Novotného) a Ateliéru textilní tvorby (Jitky Škopové a Markéty Vinglerové). Navíc se prezentoval i Ateliér K.O.V. kurátorky výstavy, paní Evy Eisler a její asistenky Evy Huml.
Při oficiálním zahájení jsme si vyslechli, že tato výstava se povedla a že je o tom, že studenti dokázali, že mají schopnost něco dělat víc, než jen kopírovat podle časopisů zahraničních časopisů…. a že výstava, která byla zařazena do programu Designbloku 2013, byla připravena ve spolupráci s UMPRUM a s Galerií Kvalitář
Oslovíme širokou veřejnost?! Čelíme velké výzvě!
Výstava ´Idea Oko Tvar´ představila nejvýraznější práce mladých studentů katedry užitého umění, typických svým neotřelým viděním světa za několik posledních let…A šaty, kabáty, boty, šperky, sklo, keramika, porcelán … to vše je užité umění, a nemyslíme si, že bychom jako veřejnost tomu neporozuměli…jsou to předměty denní potřeby…a na takové, jako takové nahlížejme…okem pozorným a vnímavým…práce jsou vskutku … dílka hodná naší pozornosti…a zvenčí můžeme sledovat video…o produktech mladých designérů…
Co nám ateliéry sdělují:
Ateliér skla: sklo – už není jen ´sklářský design´ ani ´sklářské umění´ , je pouze ´design´ a ´umění´ a kvalita a nekvalita
Ateliér keramiky a porcelánu: specializaci ateliérů s akcentem na práci s konkrétním materiálem bere jako velkou výzvu, obzvláště v době dematerializace designu a virtuálního navrhování
Ateliér módní tvorby: vystavené modely reflektují individuální výtvarnou identitu jednotlivých studentů a vyjadřují jejich osobní výpověď v médiu oděvu…
Ateliér designu oděvu a obuvi: vedle tvorby na rozhraní oděvní formy a sochařského přístupu, kde hledáme nové cesty zpracování, konstrukce a struktury oděvu, musí studenti na druhé straně poznat zákonitosti oděvního průmyslu…koncept spolupráce s Baťou spočívá v přepracování ikonického designu tenisek, Baťa Bullets, které byly vyráběny v 60. letech…studenti musí během svého studia poznat režim v průmyslové výrobě…
Ateliér textilní tvorby:
barva, materiál, tvar
objekt, prostor, světlo
sny, tradice, inovace
hledáme, nacházíme, tvoříme
Ateliér K.O.V.: jeho cílem je vést studenty k nalezení svého unikátního hlasu, odvahy, lásky k materiálu a k hlubšímu porozumění širokého spektra prostorové tvorby pomocí interdisciplinárního přístupu ke konceptu a formě, v návaznosti na design, architekturu a volné umění...
Kurátorka výstavy architektonické řešení: Eva Eisler
Produkce výstavy: Eva Huml, asistentka paní Evy Eisler.
Galerie 1 je výstavní prostor Prahy 1, který jsme určili k prezentaci především mladých umělců. „Prostory v Galerii 1, které jsou součástí radnice, přímo vybízejí k tomu, abychom v nich představovali něco pěkného, nejen razítka a další takzvanou úředničinu,“ řekl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, jenž zároveň zdůraznil základní dramaturgii Galerie 1 – přiblížení umění i lidem, kteří jím bytostně nežijí.
Galerie 1
Štěpánská 47
100 00 Praha 1
telefon: +420 725 834 152
e-mail: info@galerie1.cz
vstupné: 0 Kč
Hodnocení: 90 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka
- Výstava ´Idea Oko Tvar´ představila momentální zastavení v nekončícím procesu obohacování myšlení a zhmotnění jeho proudu v hmotě. Představila studenty katedry užitého umění a jejich nejvýraznější práce za několik posledních let.
- Když meziváleční avantgardisté odmítli dál následovat klasické výrazové platformy umění, když rozhodně řekli ne malbě a sochařství, aby se mohli věnovat tzv. nové vizi moderní společnosti, tedy filmu, fotografii a typografii, roznítili napříč kontextem moderního umění žhavou diskuzi, která v závěru po mnoha pokusech nevedla k zániku starého vůči novému, ale naopak vzájemných obohacením obojího a posílením schopnosti projevu umění v rychle se rozbíhajícím dvacátém století.
- Když umělecké řemeslo začala postupně nahrazovat průmyslová produkce unifikovaných výrobků, bylo velmi těžké držet dál původní kvalitu vůči možnosti technologiemi dostupnější kvantity. Přes neúspěšné snahy o návrat zpět k řemeslu na konci 19. století se v prvních desetiletích dvacátého velmi hojně rozvíjí tendence vytvářet dostupné kvalitní sériové produkty. Produkty, které mají svůj svébytný design, vizuální hodnotu coby rámec jejich funkce.
- Opět tedy dochází k propojení starého s novým. O století za mnohými z naznačených událostí se vzájemné propojování a funkční symbióza mezi jednotlivými médii umění, řemesla, průmyslové výroby a navíc konceptuálního smýšlení, dalšího z odkazů rané modernity, již na poli vizuální kultury zcela etablovalo. Hranice jsou pokořeny a volný pohyb myšlenek probíhá zcela bez omezení.
- Práce designéra je prací umělce, prací konstruktéra, prací technika, prací marketingového stratéga a mnohých dalších. Schopnost zhmotnit vlastní ideje v tvaru konečného objektu znamená nejen disponovat širokou škálou imaginace, ale také dalekosáhlými znalostmi
- Chápat a rozeznávat vlastnosti materiálů, s kterými tvoří. Neustále držet v mysli svého cílového klienta, ať by jím klidně modelově mohl být on sám, aby výsledná práce splňovala požadavky, které se od ní čekají. Krásná konvice na čaj, ze které nelze čaj nalévat může být jedinečným plodem kreativity, chybí jí však podstatný prvek k harmonii jejího celkového vyznění. I v takovém případě je však možné řešení. S dostatečně důmyslným obsahovým konceptem, kterým autor do její formy vloží, může přesvědčit, že o čaj v jejím případě skutečně nejde a máme se obdivovat spíše myšlenkám, které zhmotňuje, než jejímu všednímu fungování. Takové jsou jen v náznaku možnosti, které mají při své tvorbě studenti pražské UMPRUM, takové jsou jen vzdáleně požadavky a povinnosti, které jsou na ně při jejich práci kladeny. UMPRUM je jednou z institucí, která zosobňuje celé výše popsané dějiny, od 19. století, až do dnes vychovává podle stávajícího smýšlení ty nejlepší ve svých oborech.
(z katalogu výstavy - Jen Kratochvíl)