Úvod > Francisco Goya – Rozmary aneb soubor slavných osmdesáti grafických listů z let 1793 – 1828 tentokrát v Poděbradech

Francisco Goya – Rozmary aneb soubor slavných osmdesáti grafických listů z let 1793 – 1828 tentokrát v Poděbradech

16.11.2023 19:17

Francisco Goya

Rozmary

4. 11. 1923 – 28. 1. 2024

Galerie Ludvíka Kuby Poděbrady

Francisco José de Goya y Lucientes (1746-1828) byl

nejdéle žijícím a nejvlivnějším géniem evropského malířství v 18. století.

Monumentální dílo tohoto malíře a rytce je charakteristické

polaritou barokního rozmachu a klasicistní jasnosti.

Příznačná je jeho obdivuhodná kompozice, technika, barevnost a světlo.

Lázeňská výstava Rozmary představuje slavný cyklus osmdesáti grafických listů, který

v letech 1793–1799 vytvořil španělský malíř Francisco Goya a nazval Los Caprichos.

Cyklus leptů obsahuje škálu námětů, kde k častým patřily

noční můry, neřesti a výstřednosti.

Cyklus je považován za jedno z jeho vrcholných děl se satirickým tónem kritizujícím dobovou společnost.

První vydání roku 1799 vyšlo v nákladu 270 výtisků.

Jednu sadu Rozmarů má zámek Hradec nad Moravicí, kterou

zřejmě přímo ve Španělsku

získal Felix Maria IV. kníže Lichnovský z Voštic (1814–1848).

Právě tento konvolut je zapůjčen pro poděbradskou prezentaci.

Nadčasovost až neuvěřitelná

I když Goyovy grafiky vznikly na samém konci 18. století, čili před více než dvěma stoletími, platí – k naší ostudě – dodnes. Ano, lidstvo jako takové se vyvíjí, zda k horšímu či lepšímu, nechme jiným úvahám, ale lidé, lidé se v zásadě nemění. Jen móda, životní styl, ale povahy a chování nikoli. To je na celém cyklu asi to nejzajímavější. Jen se pořádně zaheďma na jednotlivé obrazy…

A i když si to jen neradi připouštíme, tak o nadčasovosti obrazů svědčí fakt, O nadčasovosti Goyovy tvorby svědčí fakt, že jeho práce si zachovávají pozornost každé generace, která se s ními setkává. Bez ohledu na aktuální letopočet. Samozřejmě lze a také se to dějo a deje odkaz vykládat dobobě, tendenčně, poplatně, té které době, ale na významu a obdivu tím nepostrádají. Dokonce znvou a znovu nové a nové umělce přímo ispirují. Proč? Protože jde o dílo, které oslovuje a udivuje lidi v každé době. Oslovuje svojí vypovídací hodnostou a umělckým ztvárněním a udivuje svou soudobostí. Už víc jak dvě století.

Na hranici epoch

Goya stihl správnou dobu pro své pojetí umění. Končil právě omezený absolutismu a vznikalo neomezené osvícenství. Takže mohl a musel Goya přejít poomyslný most od tradičního způsobu malby a grafiky až k uvolněné tvorbě ovlivněné a slévající se s osvícenskou filozofii. Dle odborníků dokonce už předznamenává romantismus, impresionismus dokonce i expresionismus. Bylo mu to dáno, neboť podle týchž odborníků, Goya zvládal a na úrovni, více výtvarných stylů. Ceněna je především autorova mistrovská technika a volba té nevhodnější techniky podle zobrazovaného sdělení. Zřetelným dokladem je právě jeho cyklus umožněný značnou svobodou volné tvorby, nesvázané dozorem mecenášů, moci a zákazníka. Proto mohl vnímavě zachycovat všechny tváře doby, i ty odvrácené. Štětec mu vedla jeho fantazie. Což vždy ocenila nejprve mládež O nadčasovosti Goyovy tvorby svědčí její obdiv po mnoho dalších generací, které znovu a znovu interpretovaly jeho dílo, mnohdy v souladu se svými idejemi. Přední umělci nacházejí v Goyově díle inspiraci, což dokazuje, jak přitažlivé a stále aktuální je dílo tohoto prvního moderního umělce.

Sám život si Goyu utvářel

Nejprve se etabloval jako oblíbený „ dobově módní „ portrétista. Tak oblíbený, že pronikl až do nejvyšších pater mocenské hierarchie, ale také mezi inteligenční elitu té doby a s níž se začal držet krok. A díky nimž a své vnímavosti, sledoval trendy soudobého Španělska. A proto se včas a dobrovolně uchýlil do Paříže, jakožto místa jeho emigrace. Ve francouzském Bordeaux nakonec také skonal.

Na závěr ještě citujme z tiskové zprávy:

· Jedinečná výstava slavného cyklu grafických listů Rozmary - Caprichos, které v letech 1793 až 1799 vytvořil proslulý španělský malíř Francisco Goya, byla v sobotu 4. 11. v 16 hodin otevřena v Galerii Ludvíka Kuby v Poděbradech.

· Cyklus leptů obsahuje pestrou škálu námětů, k nimž patřily i neřesti, noční můry a výstřednosti té doby, a je považován za jedno z jeho vrcholných děl se satirickým tónem kritizujícím tehdejší společnost.

· Úvodní slovo při vernisáži pronesl Radomír Přibyla, kastelán zámku Hradec nad Moravicí, informace doplnil Tadeáš Goryczka.

· Zahájení výstavy doprovodili členové NeoKlasik orchestru, skladbami českých a světových mistrů, jak v úvodním slově při zahájení výstavy připomněl ředitel poděbradské galerie Vojtěch Odcházel.“

Francisco José de Goya y Lucientes (1746 - 1828)

byl nejdéle žijícím a nejvlivnějším géniem evropského malířství v 18. století. Monumentální dílo tohoto malíře a rytce je charakteristické polaritou barokního rozmachu a klasicistní jasnosti. Příznačná je jeho obdivuhodná kompozice, technika, barevnost a světlo.

„Goya, děs přízraků a věcí bezejmenných,

zárodků škvařených v čarodějnické slůji,

fintivých babizen a děvčat vysvlečených,

jež k svodům ďábelským punčochy natahují.“

Charles Baudelaire, Les Phares (Majáky), 1857