Forensic Architecture: The Architecture of Conflict aneb nová forma vyšetřovací praxe – architektura jako metodologický nástroj

08.03.2018 12:53

Galerie VI PER - Praha
28. 2. - 21. 4. 2018

 

 

 

 

Na vernisáži nové výstavy Forensic Architecture: The Architecture of Conflict , výstavy nepříliš optimisticky hýřící, leč potřebné, abychom pořád nezavírali oči před skutečnostmi, které se v jiných méně šťastnějších zemích dějí.  Na videích (opatřených také českými titulky) a fotografiích, na panelech s popiskami i ze zvukových záznamů mučených lidí, lidí postižených bezprávím, či postižených přírodní katastrofou,se můžeme dozvědět, jakých úspěchů ve svém výzkumu agentura Forensic Architecture již dosáhla (z angl. forensic = soudní).


Výstavní projekt Forensic Architecture: Architektura konfliktu (The  Architecture of Conflict) zaplnil zcela výstavní síň Galerie VI PER a představil výsledky práce nezávislé výzkumné agentury Forensic Architecture, která sídlí na Goldsmiths, University of London.
 

  • založil ji v roce 2010 Eyal Weizman jako interdisciplinární tým složený z architektů, umělců, filmařů, novinářů, programátorů, právníků, aktivistů a dalších vědců různých oborů
  • ve své práci využívá Forensic Architecture (Forenzní architektura) nové výzkumné metody v řadě vyšetřování, které se týkají případů porušování lidských práv, násilí, nelegálních zásahů, válečných zločinů apod.


Skupina pracuje pro nevládní, aktivistické, humanitární a lidskoprávní organizace jako Amnesty International či Human Rights Watch, stejně jako pro instituce typu OSN, a výsledky svých výzkumů předkládá politickým a soudním komisím a dvorům.

 

Na základě poskytování klíčových důkazů mezinárodním soudům forenzní architektura jako metoda nepoukazuje pouze na případy porušování lidských práv a zločiny spáchané jednotlivými státy po celém světě, ale dala vzniknout rovněž nové formě vyšetřovací praxe, založené na spojení kriminalistických, architektonických, archeologických a dalších postupů. Skupina používá architekturu jako metodologický nástroj, pomocí něhož lze vyšetřovat ozbrojené konflikty či ničení životní prostředí a zároveň křížově odkazovat na celou paletu  důkazních zdrojů, jako jsou nová média, dálkové snímání, zkoumání materiálů a svědecké výpovědi.


Výstava v Galerii VI PER představila tuto praxi na příkladu několika  vybraných projektů:

Living Death Camps (2013), popisující stav 2 koncentračních táborů v bývalé Jugoslávii

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nakba Day Killings (2014), což je zpráva o zabití dvou palestinských teenagerů izraelskými  ozbrojenými složkami ve městě Beitunia v Palestině

Saydnaya (2016), rekonstrukce vězení určeného na mučení a likvidaci oponentů Asadova  režimu v Sýrii

 

Al-Jinah Mosque (2017), věnující se mylnému zásahu americké armády na mešitu v Al-Jinah, Sýrie, při níž zemřelo několik desítek civilistů.

 

Pomocí těchto detailních a kritických bádání  ´forenzní architektura´ ukazuje, jak vzniká veřejně sdílená pravda – z  hlediska technologie, architektury i estetiky –, a to, jak mohou její  závěry a odhalené skutečnosti konfrontovat oficiální tvrzení  jednotlivých států či pomoci odhalit nové formy státního násilí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výstavu doplníme sérií veřejných přednášek a diskusí (viz níž -zatím některé).

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poesie - architektura: Pavla Melková, Rostislav Švácha
8. 3. 2018, 19.00 hodin


Galerie VI PER nás srdečně zve na diskusi o vztahu poezie a architektury

a představení nové sbírky básní Pavly Melkové nazvané Hrany dne.

Proč hledat vztah mezi architekturou a poezií? A nesklouznout přitom do definice Joan Ockman,

v níž se nenápaditá architektonická kultura prostě  jen

rozhlíží po intelektuální scéně a kouká, co je nové a co by mohla  použít“?

Například tehdy, kdy hledáme, jak navrátit architektuře její humanistickou roli, její lidský rozměr.

Když věříme, že poetika může  vysvobozovat architekturu

a její vnímání z uzavření v pouhém rámci  funkcionality, techniky a instrumentality.

Tam, kde se zabýváme
architekturou jako komunikativním prostorem,

kdy základem komunikace je jazyk, jazyk architektury samotné.

A jazyk vnímání a interpretace architektury.

Poezie jako jazyk propojení člověka s okolním světem, člověka s člověkem,

člověka se sebou samým.

Schopnost vnímat, prožívat, chápat, prostředí okolo nás,

je možné iniciovat, prohlubovat a kultivovat.

A význam poezie

–  jako jazyka promlouvání architektury i způsobu interpretace prostředí okolo nás –

může spočívat právě v možném napomáhání zvyšování celkové vnímavosti.

Vztahy mezi poezií a architekturou můžeme sledovat ve 2 hlavních směrech.

 

  • tím prvním je poezie jako vlastnost samotné architektury a jazyk její komunikace s uživatelem.
  • druhým – poezie jako jazyk vnímání architektury a její interpretace. A v určitém smyslu pak poezie může být  formativní – minimálně v rovině vnímání „utvářet“ prostředí.

 

Neboť, jak řekla Daniela Hodrová:

Odevždy tu byla víra, že lze určitými slovy a spojeními slov nejen skutečnost poznávat,

ale i proměňovat.“

Pavla Melková je architektka, věnuje se také výtvarné a teoretické
činnosti. Od roku 1996 je s Miroslavem Cikánem společníkem v atelieru
MCA. Působí jako ředitelka ředitelka Sekce detailu města na Institutu
plánování a rozvoje hlavního města Prahy, pedagogicky působí na Fakultě
architektury ČVUT. Je autorkou knih Bastion XXXI U Božích muk (2012),
Prožívat architekturu (2013), Stůl u okna, na stole kniha (2014),
Prostor pro člověka v tvorbě Michala Škody (2016), Humanistická role
architektury (2016) či sbírky poezie Hrany dne (2017), zároveň publikuje
v odborných časopisech jako jsou Zlatý řez, Architekt či Stavba.

Rostislav Švácha je historik a teoretik architektury, vysokoškolský
pedagog a vědecký pracovník Ústavu dějin umění Akademie věd ČR v Praze.
Je autorem celé řady článků a studií, vydal či editoval knihy jako Od
moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20.
století (1985, 2. vydání 1994), The Architecture of New Prague,
1895–1945 (1995), Karel Teige, 1900–1951: L’Enfant Terrible of the Czech
Modernist Avant-Garde (1999, koeditor Eric Dluhosch), Lomené, hranaté a
obloukové tvary: Česká kubistická architektura 1911–1923 (2000), Česká
architektura a její přísnost: Padesát staveb 1989–2004 (2004), Sial
(2010), Naprej! Česká sportovní architektura 1567–2012 (2012), StArt:
Sport jako symbol ve výtvarném umění (2016), nebo série knih Paneláci,
vydaných UPM. Spolu s Marií Platovskou je editorem svazků Dějiny českého
výtvarného umění V, 1939–1958 (2005) a Dějiny českého výtvarného umění
VI, 1958–2000 (2007).

Součástí diskuse bude představení nové sbírky poezie Pavly Melková Hrany
dne, kterou vydalo nakladatelství Arbor vitae v roce 2017. Knihu bude
možno během večera zakoupit za zvýhodněnou cenu.

Koncepce: Jiří Tourek

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Lynda Zein: Nemovitost války. Od destrukce k rekonstrukci

Přednáška: 12. 3. 2018, 19.00 hodin

Galerie VI PER nás srdečně zve na přednášku architektky a urbanistky  Lyndy Zein.

Přednáška Nemovitost války: Od destrukce k rekonstrukci

bude zkoumat korelaci mezi destrukcí města a developerskými a demografickými zájmy v  kontextu války v Sýrii.

Poukáže na účelovou demolici některých částí měst Homs a Damašek,

a s tím související projekty „rekonstrukce“.

Toto„dys-konstrukční“ podnikání

s ohledem na nově vytvořené oblasti tabula rasa

se dotýká otázek rozmanitosti města a jeho dějepisu, tedy psaní  dějin i kolektivní narativity.

Lynda Zein

je architektka a urbanistka, zabývá se otázkami kolektivní  paměti, vztahem mezi časem, prostorem a gentrifikací.

Studovala architekturu na University of Edinburgh ve Skotsku a na École Spéciale  d’Architecture v Paříži,

kde v roce 2015 získala diplom za projekt Homs, our Cities of Stories.

 

Projekt participativní platformy a archivu  vzpomínek zničeného města nadále rozvíjí,

a to i v souvislosti se svým  článkem

A Real-Estate-Led Demographic Destruction in Damascus and Homs

(The Funambulist, May–June 2017).

Přednáší na škole Archip v Praze.

Přednáška, která proběhne ve slovenštině,

je součástí programu výstavy

Forensic Architecture: The Architecture of Conflict.


Galerie VI PER
180 00 Praha 8

Vstup na všechny tyto akce: volný
https://vipergallery.org

 

 

Hodnocení:  79 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková