Úvod > Febiofest 2016: Příběh lesa aneb chcete vidět opravdu rodinný film?

Febiofest 2016: Příběh lesa aneb chcete vidět opravdu rodinný film?

27.04.2016 14:32

Febiofest 2016 – CineStar Anděl – Praha

Febiofest 2016 pamatuje i na dětské osazenstvo kin a v sekci ´Junior´ oslovuje tu nejmladší generaci diváků. A nejen tu. I rodiče si u těchto filmů přijdou na své. Což je dobře, neboť takzvané rodinné filmy jsou dál - vzdor pádící době - žádoucí. A i ze psychického hlediska není na škodu, když se jednou za čas rodina sesedne a prožije společně nějaký krásný příběh.

Letošní výběr Febiofestu zahrnoval adaptace děl světové literatury určených dětem a mládeži, jež mají oblibu napříč generacemi. Festival nabídl tak silné filmy jako Malý princ, zpracovaný v celé své metaforické kráse. Nechyběl osvědčený námět, jímž byl příběh malého Sebastiána a jeho pejska Belly v nové, lehce dramatické adaptaci Bella a Sebastian: Dobrodružství pokračuje. Klasickou školu japonské animace zastupoval snímek Kluk ve světě příšer, o němž píšeme jinde (viz. článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/febiofest-2016-praha-kluk-ve-svete-priser-aneb-jak-sveho-tatu-konecne-pozname/).

Další animovaný počin pocházel tentokrát od Vincenta Kasteloota a nesl výmluvný název Robinson Crusoe – Na ostrově zvířátek.

https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/robinson-crusoe-na-ostrove-zviratek-aneb-kdyz-se-zlem-musime-bojovat-spolecne/

Na větší děti, či spíše už na dospívající mládež mířily filmy Nový spolužák a Malý gangster. A teenagerům byl určen novozélandský film o hiphopové scéně Zrozen k tanci. My za www.www-kulturaok-eu.cz jsme si z časových a kapacitních důvodů vybrali ke zhlédnutí film, který je, jak ho charakterizovali organizátoři festivalu - epickým dokumentem – odhalujícím neokoukatelné krásy přírody – Příběh lesa.

Příběh lesa

Po fascinující cestě s tažnými ptáky a poznávání života rejnoků a velryb se francouzští dokumentaristé Jacques Perrin a Jacques Cluzaud vydávají na další strhující výpravu. Putovat tentokrát budeme proti proudu času až na konec poslední doby ledové. Vizuálně strhující přírodopisný opus sleduje divoká zvířata v jejich přirozeném prostředí, ale také v úžasném vývoji, kterým kopírují proměny planety vlivem lidské civilizace. Procestujte spolu s autory dokumentu divoké lesní porosty, nekonečné ledové pláně i skalnaté hory a zažijte podmanivou a křehkou krásu, kterou dokáže vytvořit jedině příroda. (z tiskových materiálů)

Film pro nejmenší…

Chcete-li vidět opravdu rodinný film, jenž zaujme bez rozdílů všechny generace a povahy, jděte na Příběh lesa. Nejmenší tu - prvoplánově - vidí především až neuvěřitelné záběry zvířat všech druhů v akcích. Tedy, abychom byli přesní, úplně všech druhů ne. Film se soustřeďuje na les. Takže třeba mořská havěť tam není, stejně jako nějaká exotická pouštní či jiná zvířena. Navíc jde o les středního pásma, tedy ten, o němž lze říci – evropský. Má to své výhody, vidíme opravdu to, co nás v našich lesích obklopuje. Či přesněji, obklopovat by mělo…

… pro větší …

Pro větší děti a už i trochu zapomětlivé dospělé zní filmem, zdánlivě mimoděk, řada nenápadně troušených informací o viděných zvířatech a přírodních zákonitostech. Nevalí je na vás ale tak vehementně, bohatě, neopakovatelně a specificky, jako to dělá unikátní hvězda přírodopisných programů BBC David Attenborough. A protože naštěstí jde o přírodní snímek francouzsko - německý (mimochodem od autorské dvojice dokumentaristů, jež natočila slavné filmy, jako Mikrokosmos, Ptačí svět či Oceány) není ani tak nesmyslně a typicky americky chvástavě ukecaný. Tady se informace dějí lehce a spíše jen jako určité vysvětlení, když úplně přesně nevíte, co se to tam děje a proč. Nebo když si nejste jisti, co to za zvíře je? Takže žádný polopatismus, nic suše didaktického. Jen tak prohozené doplnění viděného.

… i pro všechny starší, kterým to normálně myslí

Pro dnes už dost často akční ekologicky aktivní puberťáky a vůbec všechny vyšší ročníky, jimž to ještě trochu normálně myslí, je tu notná, ale také ne až depresivně servírovaná dávka pesimismu, nostalgie a ukázek, jak člověk likviduje to, co ke svému žití nezbytně potřebuje.

Je to tu podáno v názorném historickém kontextu a opravdu ve velkém. Od nekonečných pralesů v době po-ledové až k současným a neméně nekonečným plochám zástavby, betonu, chemicky rodících polí. Les teď už abyste hledali, jako…, no jako třeba Wabi Daněk ve své písni Stromy, kde zpěvák hledá se svými dětmi zoufale les: „… mý děti chtějí vidět, jak vypadá les. … Proč místo lesa moje děti / nechtějí navštívit třeba skládku smetí? / Těch máme dost. …“

Varování a poselství tvůrců filmu je silné, ale ne likvidující

Jasně, že by to šlo natočit (natáčel se 4 roky) i drastičtěji. Tím pádem asi výmluvněji. Ale tvůrci jsou k nám milosrdní. Neztrácejí a v nás nelikvidují poslední zbytky optimismu. Ponechávají nám ještě určitou naději. Asi už sice poslední, ale přece. Ne tedy nějaké to ´lidé bděte!´ a apokalypsa, to je a bylo by na nic, ale spíš - lidé myslete, dokud je ještě čas. Tak nějak to je myšleno.

Děj film je sestřihem bezpočtu unikátních záběrů

Jak už bylo řečeno, film stojí a padá se záběry zvířat. Dokonalými, neokoukanými. Na nich totiž autoři dokumentují to, co nám sdělují. Jak se mění (a chtě nechtě musí měnit) způsoby života zvířat žijících v lesích, jak se mění (musí!) jejich styl života. Nic krutého, i když to příroda koneckonců také umí. Jenže příroda, na rozdíl od nás ví, proč tak činí a vždy jen tak, že je to dobré pro ni samu. Což my lidé bohužel od nepaměti nechápeme…

Filmařům patří dík a náleží obdiv

Dát vše, co nám za 97 minut dokážou předvést a ještě ke všemu nenásilně, nevyumělkovaně, jako kdybychom zrovna vešli do lesa a okem kamery se dívali kolem, musel být výkon. Však je také v titulcích vidět armáda odborníků, od filmařů, přes veterináře, znalce lesa a další, kteří se na filmu podíleli. Navíc je v těch titulcích také dobře vidět, kde všude se ten jimi prezentovaný a zobecňující kdysi nekonečný globální les plný zvěře všeho druhu pro film sestavoval a natáčel. Kolik rezervací a – zatím naštěstí – stále ještě hrabivému a bezcitnému člověku skrytých míst uniklých civilizaci museli s andělskou trpělivostí navštívit. A tam pokorně čekat a čekat na pravý a potřebný záběr. A že jsou to záběry opravdu živé, nejednou hravě veselé, vždy zajímavé, často nečekané, vždy neokoukané a všechny dohromady umně propojené v jeden řetězec děje o tom, co v lese děje. Přesněji co se tam dělo od konce doby ledové, po tání, a pak dál podél dějin lidského pokolení pronikajícího do relativně poklidné a svého řádu milovné přírody. Původně ještě celoplanetárního lesa.

Titul: Příběh lesa / Seasons / Les Saisons

Země: Francie, Německo

Rok výroby: 2015

Režie: Jacques Perrin, Jacques Cluzaud

Scénář: Jacques Perrin, Jacques Cluzaud, Stéphane Durand

Kamera: Stéphane Aupetit, Michel Benjamin, Laurent Charbonnier

Střih: Vincent Schmitt

Hudba: Bruno Coulais

Producent: Jacques Perrin, Nicolas Elghozi

Distributor: Aerofilms s.r.o.

Kopie: Aerofilms s.r.o.

Délka filmu: 97 minut