EXLIBRIS v současném světě aneb Loď kaukliarov…

17.08.2018 10:53

Galerie Hollar – Praha

15. 8. – 2. 9. 2018

 

 

 

 


Vernisáž nové výstavy  EXLIBRIS v současném světě, která byla uspořádána u příležitosti 100. let  vzniku SSPE, po úvodu Pavla Piekara, předsedy SČUG Hollar, zahájil Martin Manojlín slovy, že si máme, pokud nevíme, co exlibris znamená, sami na netu vyhledat jeho význam  (viz text níž). Dále zdůraznil, že jsou zde zastoupeny dva státy, tj. Česká republika Slovenská republika a on sám, že zde nemá, přestože je vlastníkem tří kousků, vystavený žádný exponát. 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Houslový virtuóz Jaroslav Svěcený,

který je také vlastníkem exlibris,

nás potěšil,

když nám mimo jiné také vskutku procítěně,

jako vždy,

zahrál svou vlastní skladbu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kurátor výstavy: Martin Manojlín

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vystavující umělci (výběr)

Jiří Altmann

Tomáš Bím

Eva Hašková

Dušan Kállay

Michaela Lesařová - Roubíčková

Vvlaslta Matoušová

Eduard Milka

Pavel Piekar

Jiří Slíva

Marie M. Šechtlová

Kateřina Vítečková

Lenka Vojtová

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Doprovodný program:
pátek 31. 8. 2018 od 14.00  hodin
- komentovaná prohlídka s kurátorem pro veřejnost a hosty kongresu FISAE, ocenění 3 výtvarníků z výstavy věcnou cenou od SSPE

pátek  31. 8. 2018 od 15.00  hodin - Grafický trh exlibris a drobné grafiky, z rukou autorů

110 00 Praha 1
Smetanovo nábř. 6

Vstup: volný

 

Hodnocení:  89 %

Ing. Olga Koníčková

Foto: © Ing. Olga Koníčková

 

 

 

 

 

 

 

 

 

www.hollar.cz
 

Jaký je rozdíl mezi Ex libris a exlibris?

Co Ex Libris znamená?

Objevili jsme článek, který vznikl

na základě

informací ze stránek českého Spolku sběratelů a přátel exlibris.

 

Ex Libris pro B. u W. Daniel – autor: Oldřich Kulhánek

„Latinská slova Ex libris znamenají ´Z knih´

a

v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih.

Forma takového označení mohla být různá

-

od pouhého vpisku (obvykle na titulní straně), přes razítko,

vlepený lístek s otiskem mědirytiny nebo dřevorytu

až po plastický reliéf na kožené vazbě.

Protože majitel knihovny,

obvykle šlechtic, církevní hodnostář nebo instituce,

potřeboval trvale označit větší počet knih,

jevil se vlepovaný lístek jako nejvhodnější.

Na něm býval téměř vždy rodový znak, erb majitele buď samotný

(v té době zcela postačil k identifikaci majitele, který jeho prezentací posiloval svoji prestiž)

nebo

ve spojení se slovy Ex libris, Ex bibliotheca, rodovým heslem, jménem nebo jiným textem.

Koncem 18. a na počátku 19. století se na Ex libris začaly objevovat i jiné grafické motivy, krajina, alegorie apod.

V průběhu 19. století ,

kdy kniha přestala být prestižním majetkem,

zvyk označovat každou knihu nákladnou rytinou postupně ustupoval,

vlepované lístky (tzv. užitková exlibris) byly tištěny běžnou tiskovou technikou.

Stará ex libris, mnohdy velmi zajímavá a krásná,

začala zajímat heraldiky, genealogy, sběratele krásných tisků

a pomalu se stávala předmětem sběratelství.

Někdy v poslední třetině 19. století přišli tito sběratelé s nápadem, 

že ve svých sbírkách nemusí mít jen ex libris stará,

ale že podle jejich vkusu je mohou vytvořit a vytisknout i umělci a rytci současní;

ta pak mohou mezi sebou vyměňovat a rychleji rozšiřovat své sbírky.

Zrodilo se tzv. sběratelské exlibris,

které nebylo určeno k vlepování do knih, ale stalo se převážně předmětem sběratelství.

Odtud byl již jen krůček ke vzniku sběratelských společností

(v Londýně 1890, v Berlíně 1891, ve Vídni 1903,

v Čechách první neúspěšné pokusy v rámci Spolku českých bibliofilů v roce 1909,

1918 - pak založení Spolku sběratelů a přátel exlibris).

 

Exlibris

Dnešní pojetí knižní značky (což je synonymum pro exlibris) je následující:

exlibris je umělecké dílo, které je součástí užitého umění (jako např. novoročenka, plakát),

je vytvořeno původní grafickou technikou (tisku z výšky, tisku z hloubky, litografií apod.),

je vytištěno v omezeném nákladu a zpravidla umělcem podepsáno a číslováno.

Formálně exlibris obsahuje grafický motiv a tzv. legendu,

tedy nápis Ex libris (nebo podobný - Ex muzicis, Z knihovny..., Tato kniha patří...)

a

jméno vlastníka.

 

Základním úkolem umělce - autora exlibris -  je najít

vhodný, vyvážený vztah mezi oběma složkami – výtvarným motivem a písmem.

Protože se však pohybujeme v oblasti umění, navýsost individuální tvorby,

měli bychom respektovat výtvarný názor a pohled umělce.

Vznikají tak práce, kde grafický motiv dominuje a písmo, legenda,

je kdesi skrytá a omezuje se třeba na pouhé iniciály majitele,

na druhé straně u exlibris kaligrafických je písmo samo grafickým motivem.

Exlibris vzniká na objednávku majitele a slouží k výměně s dalšími sběrateli.

Objednávkou vzniká zajímavý vztah mezi umělcem a vlastníkem značky,

musí jí předcházet seznámení se s tvorbou umělce a tříbení vlastního názoru,

proč a jaké exlibris vlastně sběratel chce.

 

Sběratelství rozhodně nevylučuje označování knih exlibris užitkovými,

vlepovanými na vnitřní stranu knižní desky.

Takto označené knihy budou svědčit o vztahu majitele k vlastní knihovně;

exlibris budou mít poněkud jinou formu,

nebudou pravděpodobně vytvořena náročnou grafickou technikou a asi budou mít i poněkud osobní charakter.

V dnešní době se pro jejich vznik nabízí třeba technologie počítačové grafiky,

která jinak není mezi sběrateli oblíbená.“