Eva Nádvorníková: Neuchopitelný stromořád aneb díváme-li se skrze stromoví na něco, co vidět není
Galerie Prokopka – Praha
12. 1. – 5. 2. 2016
Na vernisáži nové výstavy v žižkovské Galerii Prokopka nás potěšila svými velkofomátovými obrazy autorka Eva Nádvorníková, která se akce rovněž osobně zúčastnila obklopena svými přáteli. Hlavními náměty její malby jsou stromy, průhledy skrz větvoví.
Zajímavé téma, vezmeme-li v úvahu, jak v současné době z naší planety neúnavným přičiněním člověka stromy rychle mizejí…hlavně že tu na beton budeme mít ten všudypřítomný beton …takže, kde se budeme o víkendech pak relaxovat, když ne v přírodních lesích? (ing. O.K.)
Současná výstava prezentuje obrazy korun stromů, protože autorka se tomuto tématu věnuje dlouhodobě. Její malby nás vtáhnou do prolínajících se vrstev obrazu, odkrývající procesy siločar tvořených větvemi, vzduchem, světlem, celkovou živoucí energií zrození přírody. Skrze vířivé linie větví odkrývá něco, co na první pohled jen tušíme. Může to být slunce, mrak, vesmír, vřískot ptáků nebo atmosféra přítomného okamžiku. Hmota obrazu působí harmonicky, s velkou koncentrací přistupuje k jednotlivým tahům štětce i barevným kombinacím ploch. Barva je pro ni stále výzvou. Zlatavé tóny, fialová, oranžová, zelená jsou prokládány v tvořivém transu do prostoru obrazu. Nejraději autorka pracuje s olejovými barvami, dále se věnuje akrylu či akvarelu. (zdroj: kurátorka Markéta Vlčková)
Vybráno z katalogu Evy Nádvorníkové
(kde autorka popisuje své duševní stavy v rámci jednoho pracovního dne)
Napětí
Ranní vstávání….vítr…brzy přijde pošťák…neustálý světelný a měnící se pohyb světla…ztmavování, zesvětlování, prosvětlování listů i postupné zvětšování se listů den po dni – zrání, mihotání světla na listech i listů samotných, šustění stromů za mnou – břízy, projíždějící auta za mnou …tráva zvlhlá pošlapaná ze sezení až na bláto…terpentýn se na slunci rychle vypařuje…na barvy padají odkvetlé květy…točí se mi hlava…vzduch plný pylu, mihotavé alergické oči, ptáci řvou,letadla hřmí, Hero spí, slzím, ale přinutím se
Nabíjení
V každém stromě je jiné světlo…ořech je zlatý…zlatavý…nejde popsat, kterou barvou jde namalovat zlatou…je to například dvacet barev dohromady…zlatá medová barva ve spojení s modrou dává jakou barvu? Ale hlavně ta červená podmalba mě provokuje k zamalování…malba je útočnější…strom se skládá z nepřímých vířivých pohybů, točivých jako slunce, kroutivých pohybů ve větru. Zatočená energie větvoví se lépe hromadí, a tím se také pomalu, ale silněji, přenáší dál…sezení…barvy změklé sluncem..neapolská žluť smíchaná s azurovou modří…jehličí modřínu
Vybíjení
Nevnímám okolí…propadám se do rytmů siločar a vášně z práce…nevědomé rozvinutí transu…samovolné záškuby hlavy při ohlížení…jako bych se bála, nebo styděla, že mě v tom transu někdo zahlédne…utírání barvy do oblečení…stříkám i na trávu…nevnímám ani psa…dvacet barev dohromady...zlatá medová barva ve spojení s modrou dává jakou barvu…totální vybití…
Relaxace
Zchlazení sluncem rozpálené tváře studenou vodou…dám si ráda kafé, když vím, že to jde dobře…neschopnost čtení, jen se dívám ven…na televizi..slastný pohled do blba, na ruce, nohy, do zrcadla, na blikající les během jízdy na kole…- nabíjející psychedelický les…světelně mihotavý…cesta, kolo, kopec, vypětí a průlet z kopce dolů
Eva Nádvorníková (* 1980 Zlín)
- 1995 – 1999: studium - Střední uměleckoprůmyslová škola v Uherském Hradišti – obor užité malby v architektuře
- 2000 – 2006: studium na Akademii výtvarných umění v Praze (ateliér experimentální grafiky Prof. Vladimíra Kokolii)
- 2003: roční stáž v Satakunta Polytechnic, Unit of Fine Art, Kankaanpaa, Finsko, malířský a grafický ateliér
- kromě malby stromů a průhledů skrz větvoví se autroka věnuje i malbě figurální
130 00 Praha 3
Prokopova 9
Máme otevřeno: pondělí – neděle: 11.00 – 21.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková