Úvod > Eugen Jindra: morgenabendtot /1932/: Torzo díla aneb secret pillow či slova lásky…

Eugen Jindra: morgenabendtot /1932/: Torzo díla aneb secret pillow či slova lásky…

12.03.2019 14:52

Galerie 9 – Praha

12. 3. - 3. 4. 2019

Na vernisáži nové (neprodejní!) výstavy Torzo díla, kterou připravila vysočanská Galerie 9, na zahájení své první autorské výstavy ocelových plastik (36), byl jejich autor Ing. Arch. Eugen Jindra přítomen i se svou manželkou. Akci zahájila galeristka Eva Kořánová zahájila slovy, že se nejedná o retrospektivní výstavu Eugena Jindry, ale jen o výběr děl z let 2002 - 2018. Poté předala slovo autorovi výstavy, který v Praze žije.

Šestaosmidesátiletý Eugen Jindra se rozhovořil o svém nelhkém životě, o tom, že s profesorem Knížákem mají jedno společné, a to je nepřízeň minulého režimu, protože oba byli v rozporu s kulturní politikou tehdejší doby. Jak se Eugene Jindra přiznal, nedokáže měnit své názory. Dále se ve svých vzpomínkách vrátil do mládí, do doby, kdy studoval na architektuře, kde diplom přes odpor fakulty získal až po třetí, že měl problémy s hledáním zaměstnání (jen manuální práce). Později pracoval také jako projektant interiérů, do důchodu odešel v 60 letech. Později s bratrem restituoval malý činžáček, o který se pak starali.

Projekty (a že jich bylo hodně) zahodil do popelnice, a začal hledat, čím by se zabýval, co by mohl dělat bez objednávky, jen podle sebe. A tak si vymyslel, že bude tvořit ocelové plastiky (jež nepostrádají vtip)… nikdo však o ně neměl zájem je vystavovat. Průlom nastal až díky galerii Smetana Q, a také dodal, že je nadšen, že může v Galerii 9 vystavovat. A že nám moc děkuje…

Vážené dámy, vážení pánové,

důvod,

proč skrývám svou osobní identitu pod podivným jménem morgenabendtot,

které tak přesně definuje mou životní situaci,

je ten, že za důležité pokládám své dílo, a nikoli svou osobu.

Svůj mozek, předky a osudem mi daný,

jsem nevytvořil, vykonávám pouze to, co mi velí.

Horečnou snahu o bezdůvodné zviditelnění vlastní osoby

pokládám za nejrozšířenější chorobu současnosti.

Pokud tato moje snaha o osobní anonymitu

vzbudí nějaká podezření či pochybnosti,

prohlašuji,

že jsem za svého dlouhého a ne vždy lehkého života neučinil nic,

za co bych se musel stydět.

Přepořádným z Vás,

kteří třídíte vše podle slohů, stylů, trendů, směrů a jiných kategorií,

které jsou mi lhostejné a cizí, sděluji,

že jsem autonomní, nihilistický pseudorealista.

V nejhlubší úctě … morgenabendtot

„Umělecká díla či dokonale řemeslně provedené předměty denní potřeby skvělého designu, ale ne zcela jasného účelu? Znamení či šifry na cestě za tajemstvím? Sny, vzpomínky, iluze i jistoty, jimž ocel, v níž jsou provedeny, ani definitiva perfektního zpracování neubírá nic na lehkosti a zdání pomíjivosti. Zastavení v čase s naprostou jistotou zachycení jediného správného okamžiku.

Ing. arch. Eugen Jindra (*11. 9. 1932), vystupující jako morgenabendtot, jenž se volné tvorbě začal věnovat až po odchodu do důchodu, je autorem více než 150 ocelových plastik, vymykajících se současným uměleckým trendům. Na výtvarné scéně debutoval loni společnou výstavou s Kurtem Gebauerem. V Galerii 9 vystavuje ve svých 86 letech poprvé samostatně.“ (ek)