Úvod > ENTER THE ROOM aneb vstupte do místnosti, kde otevřením dveří vstoupíte na hřiště svých rozhodnutí, možností a limitů

ENTER THE ROOM aneb vstupte do místnosti, kde otevřením dveří vstoupíte na hřiště svých rozhodnutí, možností a limitů

08.08.2025 17:27

Enter the Room

28. 3. – 14. 9. 2025

GHMP – Dům U Kamenného zvonu

„Výstava Enter the Room se věnuje vlivu

herního prostředí a storytellingu na

tvůrčí přístupy nastupující generace, jednotlivců i herních kolektivů.

Hry dnes nejsou jen zábavou, ale i jazykem, kulturou a významnou součástí umění. Jejich narativní principy a mechanismy otevírají nové způsoby, jimiž lze

přemýšlet o prostoru, čase či interakci,

pomáhají nám imaginovat budoucnost a

narušují naše ustálené chápání světa.

Výstava se hlásí k tradici Bienále mladých, která

byla v Domě U Kamenného zvonu zahájena před více než třiceti lety.

Stejně jako tehdy i dnes otevírá prostor pro nastupující uměleckou generaci.

Zároveň zasazuje herní umění do širšího rámce a

představuje také tvorbu mezinárodních umělců usazených v Berlíně.

Enter the Room je platformou pro nové přístupy v umění,

v nichž se prolínají hry, technologie a performance.“

Autorka výstavy: Sandra Baborovská

Když se propojí svět fyzický a digitální

Enter the Room propojuje dva současné světy kolem nás. Fyzický a digitální. Autorka výstavy, Sandra Baborovská, spolu s kurátorem výstavy Martinem Netočným a ve spolupráci s Tjašou Pogačarem, přetvořili historický prostor Galerie U Kamenného zvonu v jakési rozšířené herní pole, vyžadující od návštěvníka jeho aktivní, či přesněji interaktivní účast. Nejde tedy o klasickou výstavu, kde divák relativně pasivně prochází kolem vystavených artefaktů, ale v tomto případě se galerijní prostor domu U Kamenného zvonu přetváří - řečeno slovy autorů - v „ dynamické ´hřiště´, jež se mění podle toho, jak se v něm návštěvník pohybuje a pro jakou roli se rozhodne a jakou je ochoten hrát.“

Klíčovým motivem této výstavy jsou dveře. Dveře jako odvěký symbol našich rozhodnutí, možností a limitů. Podobně jako je tomu v hrách, i zde, na výstavě v Domě U Kamenného zvonu nazvané Enter the Room, je rozhodující pohyb diváků s narativním zážitkem. Některé z „dveří“ jsou jen pouhými texturami či přímo dekorativními prvky, jako dveře se jen tvářící. Jiné se však skutečně jako dveře chovají, můžeme jimi pozorovat dění v další místnosti a můžeme jimi procházet…

Dva možné pohledy na jednu výstavu

Výstava Enter the Room není, výstavou prvoplánově jasnou. Lze ji chápat a vnímat pouze jako výtvarný zážitek bez hlubšího filozofování o tom, co tím chtěli tvůrci říci. Lze ji však také vnímat jako náročnou úvahovou událost, o níž je třeba nejen přemýšlet, ale také se intenzivně snažit pochopit naznačené souvislosti. Výsledným efektem pro běžného – řekněme, že alespoň poučeného diváka – jsou tedy dvě možnosti. Zážitek výtvarný anebo rozumový, filozofický. Ideální je, když se podaří obě varianty sloučit v jeden zážitek, ale hodnotu návštěvy a věnovaného času prohlídce nesniží ani jedna z obou variant. Tak, či tak, stojí výstava Enter the Room za vidění.

Vstupte do místnosti a staňte se součástí hry

Takto vyzývá autorka výstavy, Sandra Baborová, jménem autorského týmu, nesmělé diváky, aby směle přišli na výstavu. Svoje pozvání vysvětluje a zdůvodňuje následujícími slovy:

„Dnes nejsou hry pouze volnočasovou zábavou – staly se jazykem, kulturou a neodmyslitelnou součástí umění. Herní principy se dostávají do tvorby nastupující generace umělců, kteří pomocí nich uvažují o okolním světě, přehodnocují hranice lidské identity a pomáhají nám imaginovat alternativní budoucnosti.

Enter the Room přetváří galerii na rozšířené herní pole. Prostor se stává dynamickým ´hřištěm´, které se mění podle toho, jak s ním návštěvník interaguje.

Výstava vybízí návštěvníky k aktivnímu zapojení a přemýšlení o hledání vlastní role v proměňujícím se světě.

Projekt akcentuje narůstající propojování digitálního a fyzického světa a reflektuje, jak se herní prvky promítají do současného umění. Umělci zde sice vycházejí z ustálených formátů pohyblivého obrazu, performance či galerijní instalace, dekonstruují v nich však možnosti herních narativů či mechanik.

Návštěvníci se tedy setkají s díly, která tematizují přehlížené, avšak všudypřítomné vazby mezi člověkem a jeho digitálními extenzemi. Výstava totiž vychází z předpokladu, že dříve důležitá hranice mezi lidskými a technologickými rámci nikdy neexistovala. Spojení těchto posthumanistických východisek a herních principů pak širokou veřejnost ponouká k přehodnocení či zcitlivění svého dosavadního chápání reality.

Název Enter the Room odkazuje k metafoře založené na podobnosti s některými herními terény, v nichž se styl vyprávění příběhu (storytelling) proměňuje se vstupem do každé další místnosti. Stejně tak může i návštěvník výstavy postupovat sledovaným výsekem scény a objevovat různorodé přístupy a formy, jež zastoupení umělci vytvářejí. Samotné dveře, které prostor Domu U Kamenného zvonu člení a svou vizualitou odkazují rovněž k hernímu prostředí, jsou site-specific intervencí architekta výstavy a herního umělce Vojtěcha Radakulana.“

Hra jako prostor pro kritickou reflexi i vizi budoucnosti

Vzhledem k nesporné náročnosti na vnímání výstavy, pokud nám nestačí jen vjem čistě výtvarný bez ohledu na vnitřní poslání jednotlivých segmentů expozice, je dobré před vstupem na prohlídku získat informace výstavu poněkud mapující a osvětlující. Takový průlet výstavou se zdůrazněním sdílených myšlenek, skvěle a srozumitelně nabízí už sama autorka výstavy, Sandra Baborovská. Předkládáme tedy jakési znění komentované prohlídky tak, jak je formulovala sama Sandra Baborovská.

„Výstava Enter the Room je členěná do dvou pater.

V prvním z nich se instalace týkají především oblasti ekologie a spekulací nad alternativními budoucnostmi naší civilizace.

Ve druhém patře pak výstava kriticky analyzuje herní principy jako takové.

· Environmentální žal a odpovědnost za budoucí svět jsou hlavními tématy francouzskoholandského dua Eloïse Bonneviot a Anne de Boer, které v Tracing a Seeping Terrain (2023) umožňují hráčům prozkoumávat environmentální změny a vztahy mezi druhy.

· Natálie Sýkorová a Valérie Dinková v díle their calls echoing through the flood (2024– 2025) zobrazují postapokalyptickou realitu světa po povodni, zatímco v site-specific videoinstalaci Brood – Stranger’s Vial – Womb (2024–2025) se Sýkorová spolu s berlínským scénografem Frederikem Britzlmairem zaměřují environmentální žal a možnosti kolektivní regenerace. Videoinstalace Brood – Stranger’s Vial – Womb a práce uměleckého kolektivu BCAAsystem (No Blade of Grass, 2021), které první patro Domu U Kamenného zvonu uzavírají, vycházejí ze záznamů tzv. LARPů (Live Action Role Play) – herního principu balancujícího na hranici předepsaného scénáře a improvizace.

· Zatímco výše zmínění imaginují budoucnost s určitou dávkou melancholie, jiní zpracovávají totéž téma s ironickým odstupem.

· Vojtěch Radakulan v projektu Little Curies (2024–2025) upozorňuje s nadsázkou na dlouhodobé riziko radioaktivního odpadu, který je neviditelný, a přesto zásadně ovlivní budoucí generace.

· No Fun kolektiv v instalaci Kolos (2024–2025) buduje fiktivní svět po kolapsu kapitalismu a experimentuje v něm s alternativními modely společnosti.

· Hned tři díla ve výstavě tematizují tarot, jedno z nejstarších analogových herních médií na světě.

· Filip Hauer a Phillip Kolychev v digitalizované verzi tarotu Ultimate Spread Logics (2022–2025), vytvořené umělou inteligencí, propojují náhodné algoritmy s obrazy globálních krizí a nabízejí ironický pohled na naši schopnost předvídat budoucnost.

· Ondřej Trhoň v Millennial Tarot Simulator (2023) tematizuje nejistoty a existenciální tíseň generace mileniálů v kontextu práce, médií a ekonomiky.

· Berlínský OMSK Social Club ve své hře The Living Virtual Theater (2020) využívá princip tarotu jako nástroj kolektivního vyprávění a intuitivního rozhodování.

· Dekonstrukci herních principů se věnují Tomáš Moravanský (INSTITUT INSTITUT) se svými Carpet Stories IV a kolektiv Herdek, experimentující s interaktivním storytellingem.

· Jan Boháč, Viktor Dedek a Jonáš Richter pak v instalaci Ve stínech hlavní postavy (2024–2025) tematizují fenomén vedlejší herní postavy a její autonomii, čímž zpochybňují hranici mezi hráčem a pasivním pozorovatelem.

· Všechna díla, jejichž součástí se může sám návštěvník stát, nejen reflektují současné krize, ale také zkoumají možné budoucnosti – někdy dystopické, jindy plné nových možností.

· V každém případě vyzývají diváka k aktivní účasti a zpochybňování zavedených společenských struktur.

Enter the Room:

Nová výstava GHMP nabízí možnosti, jak uvažovat o roli her v našich životech

„Myslím si, že propojení herních principů s aktuálními tématy otevírá nové možnosti, jak oslovit mladou generaci a podnítit celospolečenskou diskuzi.

Věřím, že výstava posílí pozici Prahy jako centra progresivního umění ve střední Evropě. Návštěvníci jistě ocení možnost aktivně se zapojit do uměleckých děl a

odnést si tak jedinečný imerzivní zážitek, který přesahuje tradiční galerijní zkušenost”

pražský náměstek pro kulturu, cestovní ruch, památkovou péči, výstavnictví,

národnostní menšiny a animal welfare

JUDr. Jiří Pospíšil

Potěšení, pobavení i poučení

Součástí netradiční moderní výstavy Enter the Room, jenž se vztahuje k modernímu proudu fungujícímu také v divadelnictví, nazývanému Storytelling, čili vyprávění příběhů, je k dispozici, podobně jako u jiných výstav i doprovodný program. U takto nezvyklé a dosud běžně návštěvníky plně nevžité výstavy, je onen doprovodný program docela vhodnou formou lepšího pochopení téhle kulturní události.

Doprovodný program ale nespočívá pouze v tradičních komentovaných prohlídkách, doplňkem je i koncert organizovaný ve spolupráci s Radiem Wave a nejrůznější speciální akce vztahující se přímo k některému konkrétnímu dílu.

Například instalace „Living Virtual Theater“ berlínského kolektivu OMSK Social Club, bude dokonce v průběhu výstavy několikrát aktivována pomocí facilitátora.

Nepřehlédnutelná a nepřeslechnutelná událost je i participativní seance zvukového díla Ve stínech hlavní postavy od umělecké trojice Jan Boháč, Viktor Dedek a Jonáš Richter. Při těchto podpůrných akcích, ale nejde pouze o oživení - už beztak živé výstavy. Realizované interakce konané přímo mezi příchozími návštěvníky, samotnými umělci a instalační architekturou, mají za cíl zkoumat možnosti vtělování se do vedlejších herních postav.

Vystavující autoři a týmy

BCAAsystem, Jan Boháč & Viktor Dedek & Jonáš Richter,

Eloïse Bonneviot & Anne de Boer, Filip Hauer & Philipp Kolychev,

Herdek kolektiv, Tomáš Moravanský (INSTITUT INSTITUT),

No Fun kolektiv, OMSK Social Club, Lukáš Prokop, Vojtěch Radakulan,

Natália Sýkorová & Frederik Britzlmair, Natália Sýkorová & Valéria Dinková, Ondřej Trhoň, Natália Sýkorová & Valéria Dinková, their calls echoing through the flood, 2024–2025

Text z tiskových materiálů GHMP připravil: Richard Koníček

Foto: Wenca Nikoníček (13 x) a GHMP (1 x)