Úvod > Emil Bratršovský aneb když spisovatel, sochař a fotograf dokáže zachytit Tvary ticha

Emil Bratršovský aneb když spisovatel, sochař a fotograf dokáže zachytit Tvary ticha

14.08.2026 18:50

Emil Bratršovský

Tvary ticha

Od 1. 7. do 28. 8. 2026

Galerie Toyen

Emil Bratršovský pochází z Rokycan, kde se narodil v roce 1956.

V Plzni absolvoval Střední průmyslovou školu a

následně pak i elektrotechniku na ČVUT v Praze, takže

se může chlubit titulem ing.

Ale nechlubí a

věnuje se zcela jiným oborům, coby tvůrčí multitalent.

Po studiu Emil Bratršovský skutečně nastoupil k profesi, kterou vystudoval, ale

oslovilo ho fotografování.

Přihlásil se proto na dálkové studium Institutu tvůrčí fotografie v Opavě.

V roce 1988 promoval dokumentárním souborem nazvaným Romano Rovibem.

Rázem jsme tak měli méně o jednoho inženýra elektrotechnika a více o jednoho fotografa. Koncem 90. let ještě soukromně vystudoval keramickou tvorbu a

k fotografovi, nám tímto přibyl i skvělý sochař.

Od roku 2012 v něm máme ještě úspěšného spisovatele.

Doklad, že i v malých galeriích se dějí velké věci

Eva Slezáková, dlouhodobá a neúnavně nevyčerpatelná galeristka žižkovské Galerie Toyen tentokrát přivedla na celé letní prázdniny do příjemně klimatizované podzemní prostory galerie tvůrčí osobnost spojenou – tak jako vždy - s Žižkovem. Emila Bratršovského a jeho výstavu fotografií a soch.

Emil Bratršovský je v povědomí veřejnosti jako fotograf znám. Po roce 1990, kdy už bylo možné, cestoval po světě, fotil různé volné cykly. Od pouličního divadla v Litvě, přes horolezeckou výpravu v Uzbekistánu či Patagonii, nebo squatery v Paříži až po slumy v Keni. Od druhé půle devadesátek přešel ke komerční fotografii. Založil fotostudio „Fabrička ve dvoře“ a podílel se na reklamních kampaních předních světových i našich značek. Volnou tvorbu ale úplně neopustil a zaměřil se na ženské akty, které úspěšně vystavuje v tuzemsku i cizině.

Další vývojový zlom Bratršovského fototvorba zaznamenala po roce 2000, kdy se zaměřil na obor portrétní fotografie pro nejrůznější magazíny. Práce tohoto typu vyšly nakonec v roce 2008 ve fotoknize s lakonickým, vše naznačujícím názvem – Portrét.

A teď, pozor! Kdo má takovéto povědomí o tvorbě Emila Bratršovského a čekal tudíž nějaké takové fotografie, byl výstavou překvapen. Mile a nečekaně…

Abstraktní obrazy vytvářené fotoaparátem

Ano, to, co se může po sestupu do podzemní galerie TOYEN, na první pohled jevit jako krásné abstraktní snové obrazy, jsou Bratršovského vynikající fotografie. Nádherné obrazce hýřícími povětšině výraznými barvami. Jak se u mnoha výstav nevyplatí nasazovat brýle, kdo je nosí, a číst popisky s názvem díla, protože na diváka působí dílo nějakým dojmem už samo o sobě, tak u Bratršovského popisek s názvem smysl má. Autorovy fotografické obrazy jsou totiž dvojtaktní. V prvním taktu diváka upoutá krásná elegance snového obrazu, navádějící kamsi do jiných světů, do jiných dimenzí, do jiného světa, kosmu, prostě do jinam. Estetikou i kompozicí.

Zvědavý a zvídavý divák ale ani ve snu netuší z jakého snu autorova je právě tato určitá „fotodokumentace“ putování do krajiny fantazie, na níž divák se zalíbením spočine. Zachycená kráse svádí k poodhalení autorových snů. A to je ten druhý takt Bratršovského fotek. Vysvětlení - i když jistě ne úplné – tu podá štítek s názvem toho, co se autor snažil a dokázal, jak zjistíme po přečtení názvu díla, svým fotoobrazem zachytit, sdělit, tlumočit, naznačit a nám představit.

Mistr a žák

Druhou tvůrčí doménou Emila Bratršovského jsou sochy. Snad z puzení ke zhmotnění svých fantazií a snů, tak mistrně sdílených fotoobrazy, vznikla autorova touha vytvářet sochy. Trojrozměrné zhmotnění toho v nitru tušeného a na fotografiích naznačeného.

Jenže socha si žádá jiných technik při jejím vzniku. Možná to byla náhoda, možná osud, možná i jistá cílenost, ale Emil Bratršovský se seznámil někdy koncem devadesátých let s legendárním sochařem a keramikem, Jiřím Pošvou. (více, viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jiri-posva-keramicke-a-eroticke-aneb-kdyz-hubendiry-do-keramiky-nezvecnujeme/)

Z obdivu k Pošvovým dílům a z touhy po vlastním sebevyjádření, dalo slovo slovo a Emil Bratršovský se stal žákem mistra Jiřího Pošvy (* 1948, Kraslice, keramik, absolvent bechyňské keramické školy).

Bratršovský Pošvu pilně navštěvoval v jeho ateliéru na Kampě a tam se od mistra se zájmem a svědomitě učil. Vzhledem k bezbřehému talentu Bratršovského a jeho bohatým fotografickým zkušenostem, se stal mistrovým žákem z nejpilnějších a nejúspěšnějších. Netrvalo dlouho a již během svého soukromého studia sochařiny a práce s keramikou, uspořádal první výstavu. A zdaleka ne poslední.

Ta, díky Evě Slezákové a její promyšlené dramaturgii Galerie Toyen se koná právě v tomto čase v Galerii Toyen. S mimořádným úspěchem.

Úspěšnost soch dokládá jejich přítomnost v řadě exkluzivních soukromých sbírek, a také ono tradiční avizo, nalezitelné v hojné míře přímo na výstavě, jímž je malý červený puntík nalepený na popisku díla. A paltí to i pro vystavené fotografie. Dílo je - prodáno.

Není se čemu divit. Kdo by si nechtěl dát něco tak romanticky půvabného na nějaké čestné a vhodné místo doma.

… a zároveň se věnuje i sochařství

Touto skromnou půlvětou sděluje na svém webu Emil Bratršovský, že se kromě fotografování a fotocelou vytváření pozoruhodných obrazců, věnuje také onomu sotva zmíněnému - sochařství. Autor tak záměrně vytváří pocit, že přece vlastně o nic nejde, že jeho sochy jsou pro něj pouze taková okrajová libůstka.

Není to pravda. Bratršovského sochy, mají v sobě své příběhy, jsou nepřehlédnutelné, a to nikoli velkostí, ale schopností upoutat, zaujmout a stát se impozantní zhmotnělou myšlenkou. I v případě soch, je sice dobré číst popisky s názvem, ale Bratršovského sochy nepotřebují být plně identifikovány divákem. Jsou tu a působí. Jako kdyby vyzařovali jakási fluida a oslovovaly diváky, ať už chtějí či ne. Vstupují nám očí, prolínají do mysli, vyvolávají pocity chuťové i čichové, bezhlučně s námi diskutují a bezvadně dokážou doladit duši na povzneseno.

Text: Richard Koníček

Foto: autor (8 x) a Bohumil Langmajer (1 x)