Eileen Cooper: Mezi řádky/Between the Lines aneb když malujeme i stínohry s ženskou perspektivou
Galerie MIRO – kostel sv. Rocha – Praha
14. 1. – 28. 2. 2016
Na vernisáži nové výstavy v noblesním prostředí kostela sv. Rocha, v Galerii MIRO, jsme se zúčastnili slavnostního zahájení prodejní výstavy obrazů z posledních pěti let, olejů na plátně přední anglické malířky Eillen Cooper. Autorka těchto prací, figurálních maleb i figurální grafiky, kterou doprovázel i její manžel designér Malcolm Southward, byla osobně přítomna. Velmi všem, kdo jí s výstavou pomáhali, poděkovala a prozradila, že je v Praze již podruhé, tentokrát však pracovně.
Výstavu zahájil ředitel Galeri MIRO - PhDr. MgA. Miro Smolák.
K výstavě promluvil historik umění Mgr. Petr Štěpán (citujeme z výběru)
- 1953 - Eileen Cooper se narodila v severoanglickém Glossopu (součást východního okraje aglomerace Velkého Manchesteru)/Derbyshire
- absolvovala umělecké školy v Ashton-under-Lyne College , Goldsmiths College, Royal College of Art in London
- žije v Londýně
- studovala řemeslo tisku i malbu
- - 80. léta 20. stol. vyučovala externě na školách v Anglii
- od roku 1994: vyučuje v Royal College of Art in London
- 1986: se vdala za designéra Malcolma Southwarda
- má dva syny
- měla desítky výstav jako např. v Londýně, v New Yorku
Jak podotkl Štěpán, obrazy a kresby Eileen Cooper skrývají vždy nějaký příběh, či zachycují aspoň nějaký okamžik či pocit.
„Ten příběh je možná jen jeden a je jím celý dosavadní autorčin život. Ovšem nejsou to ilustrace k životním událostem, realita se prolíná a doplňuje s autorčinou imaginací a symbolikou. Expresivita postavy je hlavně v počátcích zdůrazněna její monumentalizací. Někdy se stěží vejde do obrazu, části postav jsou dokonce mimo formát. Motivy nejsou anekdotické, spíše alegorické. A zároveň jsou osobní i univerzální. Snad každý obraz má jako ústřední téma ženu – často s autobiografickými rysy. Tím se může nabízet představa existenciálního jádra v její tvorbě. A opravdu, zpočátku v 70. letech, se její expresivně kreslené postavy zmítají na žebříčcích a houpačkách, jako by vyjadřovaly pocit životní i umělecké nejistoty.
Zdá se, že jednou z jistot je jí tehdy vlastní sexualita. Žena je vlastně oděna pouze do barvy, většinou do oblíbené indické rudé a působí jako Eva před svým hříchem. Do obrazů jí vstupuje rudý tygr, nepochybně symbol živočišných sil i kočkovité hravosti.
Před jejími postavami si můžeme připomenout Matissovy ´Tanečníky´ či ´Hudebníky´. Jsou jednobarevní, ploší, hovoří tělem a místo očí mají tmavé, hluboké otvory. Pohled očí je však pro Eileen Cooper důležitý,navýsost výmluvný a živý, podobně jako je tomu u jejího vrstevníka Francesca Clementeho.
Ve stejné době probíhá na evropské scéně návrat figurálního malířství… okouzlení z jasných barev a z osvobozujícího nadhledu nešlo odolat.
…Její témata jsou vždy nazírána z pohledu ženské perspektivy, možná i proto, že v počátcích na uměleckých školách v 70. letech 20. stol. jasně převládal mužský živel a mužská témata. … „
Koncepce výstavy: Peter Hirjak
118 00 Praha1
Strahovské nádvoří 1/132
Máme otevřeno denně: 10.00 -17.00 hodin
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková