Dracula: Příběh lásky aneb historka o mytickém monstru, fantastické a krvavé postavě, je - dle Luca Bessona – hluboký milostný příběh

03.11.2025 18:56

 

 

DRACULA: PŘÍBĚH LÁSKY

Originální název: DRACULA: A LOVE TALE

Scénář a režie: Luc Besson

Žánr: fantasy/horor/romantický

Stopáž: 129 minut

Premiéra: 30. 10. 2025

 

 

„Z dramaturgických důvodů jsem potřeboval jednu postavu,

která předává informace, a druhou, která jim naslouchá –

 aby divák chápal, o co jde.

Dynamika mezi těmito dvěma z nich dělá společníky.

Odtud jsem chtěl jejich roli, obě postavy skutečně v románu existují,

posunout více směrem k humoru.

Příběh je emocionálně silný a zdálo se mi užitečné jej trochu odlehčit.

První z nich je lékař, který je zaskočen jevem, jenž nemá se světem vědy nic společného; druhý je kněz, který na první pohled nevypadá nijak významně, ale nakonec udává tón!

Pro mě je vědec jako bretaňský španěl, který neví vůbec nic, zatímco

muž v sutaně je foxteriér, který se nikdy nevzdává.

A přišlo mi zábavné, že právě racionálně uvažující lékař volá na pomoc kněze –

obzvlášť v době, kdy byla věda na vrcholu…“

Luc Besson, scénář a režie

 

 

„Tragický rozměr Draculova příběhu i znepokojivá stránka postavy zůstávají, ale

Luc Besson se chtěl zaměřit především na vztah mezi Draculou a Minou –

ženou, kterou miluje nade vše.

Film vypráví o bolesti ze ztráty ženy, když je mu odebrána, a o tom,

jak daleko je ochoten zajít, aby ji znovu našel.

Lucova vize je proto mnohem romantičtější a intimnější než

v předchozích verzích Draculova mýtu –

a podle mě se s postavou může ztotožnit každý, kdo někdy zažil pravou lásku a pak o ni přišel. Když jsem četl scénář, zasáhla mě jemnost mé postavy – u Draculy velmi neobvyklá.

Právě to dodává jeho milostnému příběhu kouzelný rozměr, který by měl diváky oslovit.

V tom, jak Luc přistoupil k romantické lince, je patrná opravdová upřímnost –

podle mě chybějící v dřívějších verzích.

Protože i když jde o nadpřirozenou bytost, musí v něm být kus lidské pravdy…“

Caleb Landry Jones – představitel Draculy

 

 

Znovu totéž, ale viděno jinak

 

Je možné vžitou legendu vyprávět jinak? Z jiného úhlu pohledu? Příběh o Draculovi je přece vžit a představován ve filmech jen jako obludné zjevení, prahnoucí po krvi, kterou se s rozkoší už čtyři století živí. Filmoví i televizní tvůrci se ve ztvárnění této legendární postavy už od počátku obou medií znovu a znovu vrhají do víru hrůz, které (řečeno s klasikem) Dracula páchal, páše a páchati hodlá, dokud tomu neudělá přítrž jeden zašpičatělý kůl.

Ale zatím se mezi tvůrci koketující s touto legendou, nenašel nikdo, kdo by se zamyslel nad tím, proč se tak vlastně stalo, dělo a co toho hrůzáka k jeho počínání přivedlo, co mu umožnilo nemožné, žít 400 let a jak to a co mohlo být kdysi, na počátku. Před tím, než z něj především právě ti tvůrci napříč historií, vytvořili - a nám i vepsali do kolektivní paměti – obraz zběsilé hrůzy. Ale, co když ono to bylo trochu jinak?

 

 

Luc Besson měl odvahu

 

Luc Besson má odvahu vůbec. Dokazuje to jeho filmografie. Brutální Nikita (1990), Pátý element (1997), Johanka z Arku (1999), Wasabi (2001), Purpurové řeky 2: Andělé apokalypsy (2004), Tři dny na zabití (2014), DogMan (2023) a další a další, včetně nekonečné série Taxi 1 – 5 (1998 – 2018). A k tomu, TV seriály, krátkometrážní filmy, dokumenty a dokonce i herecká účast ve filmech, scénárista, spisovatel a ve filmu Atlantis, také třeba i kameraman a střihač…

Na 66 let jeho věku to je úctyhodná pracovní bilance, ne? A pak se divme, že měl odvahu. Jako by k většině jeho tvorby nebylo třeba odvahy. Jeho filmy totiž, byť s náměty nabízejícími očekávaný průběh, nejsou nejen, že očekávané, ale jsou převážně neočekávaně jiné. A to už chce tu odvahu.

Diváci jsou zhýčkaní a stádní, producenti cinkají měšcem jako ten kostlivec u nás v Praze, na Orloji. A vyrovnat se s tím, to chce taky odvahu. A což teprve bourání vžitých mýtů, jako právě nový výklad věčného příběhu o Draculovi, z něhož Besson vyčetl, že pod nánosem krutosti a zla, je skryt příčinový motiv neskutečné lásky. Takové té - až za hrob – zde dokonce ještě kus dál. To chce pořádnou odvahu. Kdekdo bude srovnávat s kde čím a s kde kým. Luc Besson do toho i přes to šel. Inu mě odvahu.  A také um, aby se mu příběh nezvrtl ve 

sladkobolnou slátaninu a divák se dál držel v niti klasické představy o postavě a jejím příběhu. Jen viděné trochu jinak. Věrohodněji. A to se podařilo.

 

 

Jak to vidí distributor – společnost Bioscop?

 

Legendární Luc Besson vypráví nesmrtelný příběh věčného hledání lásky napříč staletími.

 

V 15. století přichází kníže Vlad o svou milovanou ženu. Ve chvíli zoufalství se odvrací od Boha a přijímá prokletí nesmrtelnosti. Stává se temným hrabětem Draculou. Odsouzený k věčnému putování staletími nese tíhu lásky i viny, která ho nikdy neopustí.

 

O čtyři století později, v Londýně 19. století, potkává ženu nápadně podobnou své zesnulé manželce. Setkání, na které čekal celou věčnost, se stává začátkem posedlosti, která mu může přinést spásu i zkázu.

 

Režisér a scenárista Luc Besson přináší osobní a vizuálně strhující adaptaci jednoho z nejslavnějších mýtů světové literatury a filmu. Jeho Dracula: Příběh lásky je romanticko-hororové drama, které místo karikaturní podoby upíra zkoumá lidský původ a vnitřní bolest nesmrtelné bytosti.

 

Bessonovým princem temnot se stal Caleb Landry Jones, jehož hereckou virtuositu Besson objevil už pro film DogMan. Kněžské roucho oblékl oscarový herec Christoph Waltz (Hanebný pancharti, Nespoutaný Django), jenž představuje morální a mystický protipól hlavního hrdiny. Ústřední ženskou postavu ztvárňuje Zoë Bleu, která se stává klíčem k Draculovu věčnému hledání lásky i k jeho zatracení.

 

 

Z pohledu Luc Bessona…

 

·         Proč zrovna Dracula?

„Jednoho dne, na natáčení Dogmana, jsem se ho zeptal, co by chtěl dělat po tomto filmu. Když jsme mluvili o velkých klasických postavách a zejména o ´monstrózních´ hrdinech, nadšeně jsme se shodli na Dráculovi.

 

·         Proč lovestory?

„Kniha je v jádru především milostným příběhem, i když tehdy lidé fascinovaně vnímali její fantastickou a krvavou rovinu. Postava se časem stala mytickým monstrem. Pro mě je to ale především příběh o lásce – o muži, který dokáže čekat 400 let, aby znovu spatřil jedinou ženu, kterou miluje, a kterou mu vzal Bůh.“

 

·         Zlidštění Draculy?

„Chtěl jsem ukázat, že válku sám o sobě nemiluje – bojuje v Božím jménu, ale nejraději by zůstal se svou ženou. Dokonce říká: ´Bude to krvavá bitva – opravdu to Bůh chce´ Nerozumí tomu, proč musí používat tolik násilí a smrti, ale přesto to dělá, protože věří, že je to Boží vůle.

 

·         Proč se tradičně neproměňuje v různé hrůzáky?

„Zdálo se mi, že nadpřirozené schopnosti mu nepřidají na zajímavosti. Nechtěl jsem postavu s ´americkými´ super schopnostmi, ale spíše s několika málo možnostmi, které zůstávají uvěřitelné.“

 

 

·         Proč je upír v Paříži?  

„Když Angličanům nevadí udělat z Bídníků muzikál – proč by mělo vadit přenést Draculu do Paříže?“

 

·         Proč charizmatický Walz, jako neméně charizmatický Kněz?

„Christoph Waltz mi přišel vhodný pro roli kněze okamžitě. I když jsem netušil, jestli nabídku přijme. Uspořádal jsem pro něj předběžnou projekci Dogmana, protože vím, že u herců tohoto kalibru jsou to spíše partneři než samotná hra, co je zajímá. A když uviděl Caleba, kývl na roli okamžitě – dokonce ještě předtím, než si přečetl scénář.“

 

·         Jejich finální střet je herecký koncert bez zbytečných gest…

„Zařídil jsem, aby jediná scéna, v níž se setkávají Caleb a Christoph osobně, proběhla až na samém konci filmu. Oba se na to střetnutí těšili. Herci takového kalibru jdou až na hranici svých schopností i možností role – nikdy se nesnaží jeden druhého vyvést z rovnováhy. Viděl jsem herce, kteří „podráží“ své partnery a v protizáběrech neodehrají vše. U skutečně dobrých herců to ale neexistuje – u nich je v souboji vždy přítomná noblesa. Caleb i Christoph byli v této scéně výjimeční.

     

·         A jak to viděl sám Caleb Landry Jones?

„Měli jsme spolu jen jedinou scénu, ale Luc chtěl, aby přišla až na konci filmu. Bylo to promyšlené – scéna tak získala na intenzitě a napětí se vystupňovalo. O tom jsme s Lucem hodně mluvili a musím přiznat, že jsem byl z natáčení té sekvence nadšený, ale také nervózní. Nakonec ta nervozita pomohla celé scéně, i když jsem byl chvíli paralyzovaný, že stojím proti tak velkému herci. Christoph byl ale nesmírně velkorysý, nikdy se nesnažil využít své převahy. Naopak – byl opravdovým partnerem ve hře.“

 

 

Takže…?

 

Lidé jsme různí… Někteří z diváků se při projekci tu a tam dokonce i zasmáli. Ne posměšně, ale zcela spontánně upřímně. Jiní, zase pro změnu uronili slzu dojetí (někteří opravdu, jiní raději duševně). Krvavé scény, nemusel ani neotrlý divák sledovat se zavřenýma očima, měly svou logiku, jistou estetickou úroveň nebo - sice drsnou - ale důvodnost. Divák nemrava zase mohl domýšlet, aniž by divák puritán byl pobouřen až nad míru únosnosti, nastavenou aktuální přemírou až chorobné korektnosti. Většina rozhodně musela – pak, cestou domů - přemýšlet o tom, že prvoplánové nastavení Dracula = monstrum, nemusí nutně platit do puntíku, že i ta podivná a děsivá figura může mít své důvody ke svému jednání, které je sice neomluvitelné a za hranou, ale vlastně pochopitelné, ba logické.

Takže?

Zajímavý film, nový pohled na staré konvence, skvělé herecké výkony a zábava od prvního záběru. A o to by v kinech mělo jít. Doba není moc oddechová, tak takový malý 129 minut trvající únik před realitou dne, dnů, týdnů… je (paradoxně) ne-násilná relaxace. A té je nám třeba. Víc než si myslíme…

 

Text: Richard Koníček (s využitím tiskových materiálů distribuční společnosti Bioscop)            

Foto: společnost Bioscop

 

 

DRACULA: PŘÍBĚH LÁSKY

 

PREMIÉRA:            30. 10. 2025

ORIGINÁLNÍ NÁZEV: DRACULA: A LOVE TALE

PRODUKCE:           Francie, 2025

JAZYKOVÁ ÚPRAVA: český dabing / originální znění s českými titulky (angličtina)

ŽÁNR: fantasy/horor/romantický

STOPÁŽ: 129 minut

PŘÍSTUPNOST: nevhodný do 12 let

SCÉNÁŘ a REŽIE: Luc Besson

PŘEDLOHA: Bram Stoker

KAMERA: Colin Wandersman

STŘIH: Lucas Fabiani

HUDBA:  Danny Elfman

HRAJÍ: Caleb Landry Jones, Christoph Waltz, Matilda De Angelis, Zoë Bleu Sidel, Ivan Franěk, Joonas Makkonen, Haymon Maria Buttinger, Jaakko Hutchings a další                                  

TRAILER:

ČESKÝ DABING:

https://www.youtube.com/watch?v=Vbi9TIUileA

ORIGINÁLNÍ VERZE ČESKÝMI TITULKY:

https://www.youtube.com/watch?v=SlsbT5lWUUU

V české verzi: Ondřej Dvořáček, Václav Knop, Marek Lambora, Štěpánka Ligas, Petra Kosková aj.