17.06.2014 13:55

Muzeum hl. m. Prahy  - hlavní budova

11. 6. – 31. 8. 2014

 

Muzeum hl. m. Prahy ve spolupráci s Domovem Maxov připravilo netradiční výstavu ´Slunce v nás´. Autory obrazů a keramických plastik jsou mentálně postižení dospělí muži, jež jsou klienty sociálně terapeutických dílen Domova Maxov. Obrazy a plastiky přibližují jejich nálady, pocity a sny, vypovídají o jejich svébytném vidění světa, o jejich ´také´ touze po rodině, harmonii, přátelství či o jejich okouzlení přírodou nebo technikou, zejména, když to někteří z nich ani slovy vyjádřit nemohou.

 

Výstavu za osobní přítomnosti autorů zahájila ředitelka Muzea hl. m.  Prahy PhDr. Zuzana Strnadová, jež vyjádřila potěšení, že se prodejní výstava může uskutečnit v prostorách Muzea hl. m. Prahy.  A vysvětlila nám, jak vůbec došlo k tomu, že můžeme tak krásná díla zhlédnout v prvním patře Muzea.  Poté, co se ředitelka Zuzana Strnadová před rokem dozvěděla, že v domově Maxov jsou k vidění úžasné věci, malby, keramiky, vypravila se tedy Maxov navštívit a v příjemné atmosféře strávila se svými spolupracovníky i klienty sociálně terapeutických dílen úžasné odpoledne. A protože Maxov je rovněž podporován z příspěvků hl. m. Prahy, bylo rozhodnuto uskutečnit výstavu a potěšit tak mentálně postižené talentované muže tím, že se budou moci pochlubit svými zdařilými pracemi, vystavit je, případně prodat (ceny jsou velmi příznivé), a tak rozdávat dál své ´slunce v sobě´, které z nich i na vernisáži dál příjemně vyzařovalo, přestože venku slunce řádilo mnohem neúprosněji, ba přímo nepřátelsky. 

 

Poté promluvil  ředitel Domova Maxov Ing. Stanislav Petrovič a vyslechli jsme  hudební

vystoupení klientů Domova Maxov. Pak jsme si se zájmem za účasti velmi přátelských autorů i jejich asistentů prohlédli vystavené obrazy i keramické plastiky. Museli jsme uznat, že většina prací vůbec vtipu nepostrádala.

 

 

 

 

 

 

 

 

Domov pro osoby se zdravotním postižením Maxov – 50 let existence

Malba a plastika tvoří pouze nadstavbu, okrajovou záležitost sociálně terapeutických dílen, kde se primárně věnujeme nácviku pracovních dovedností, abychom umožnili klientům vstup na trh práce. Základním prvkem dílen je zacvičování klientů v tradičních řemeslech, košíkářství, tkalcovství, keramice, svíčkařství a výrobě ručního papíru, kde nabízíme prostor pro různé stupně manuální vyspělosti a poskytujeme možnost práce s přírodními materiály, jež jsou už samy o sobě krásné. Samozřejmě nechybí ani keramická pec.

 

Domov Maxov, na jehož půdě sociálně terapeutické dílny působí, v loňském roce oslavil 50 let existence. Ústav sociální péče pro mládež, kde pracovaly sestry řádu ´Congregatio Jesu´, se přerodil v organizaci zastřešující 4 sociální služby: pobytové  -  domov pro osoby se zdravotním postižením (18 – 64 let), chráněné bydlení, domov se zvláštním režimem a ambulantní sociálně terapeutické dílny, kde se setkávají klienti všech předchozích služeb s klienty externími.

 

Domov Maxov

Horní Maxov 181 (MHD z Jablonce nad Nisou, bus č. 104)

468 71 Lučany nad Nisou

Tel.: 483 300 718

Č. účtu: 2001 550 003/6000

 

E-mail: info@domovmaxov.eu

 

www.domovmaxov.eu

Věříme, že slunce, na exponátech nejčastěji zobrazený motiv, nám bude připomínat myšlenku J. Lennona: „Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe“ a nejen v tento den…

 

Výstava je prodejní a zamluvené exponáty (e-mail: pelikanova@muzeumprahy.cz) si můžeme vyzvednout den po ukončení výstavy, tj. 1. 9. 2014.

 

 

www.muzeumprahy.cz

 

Muzeum hl. M. Prahy

Praha 8

Na Poříčí 52

 

Hodnocení:  90 %

Ing. Olga Koníčková

Foto: autorka

  

A teď honem ještě  pár informací o našich 11 umělcích!

 

Ivan Učeň (nar. 1959)

Do Maxova přišel v roce 1973, nyní žije v domácnosti CESTA Domova pro osoby se zdravotním postižením. Dílny navštěvuje od jejich vzniku v roce 1995, je jedním z mála klientů, kteří zvládli pletení košů tradičním vrbovým proutím, má vztah k práci se dřevem.

 

Jaroslav Stránský (nar. 1963)

Od roku 1979 žije v Maxově, nyní v domácnosti SALAŠ Domova pro osoby se zdravotním postižením. V sociálně terapeutických dílnách se věnuje tkalcovství a keramice, která mu pomáhá ve vyjádření.

 

Karel Čacký (nar. 1960)

Do Maxova přišel v 15 letech, nyní žije v chráněném bydlení. Dlouhé roky pomáhal v kotelně a po jejím zrušení se věnuje třídění ekologických odpadů. Životní prostředí je téma, které ho velmi zajímá.

Na otázku, jestli by chtěl něco vzkázat lidu, odpověděl:

„Mohli byste chodit pěšky, a auta nechat stranou. Je lepší nadejchat se čerstvýho vzduchu a  ne toho smradu.“

 

Ladislav Furch (nar. 1978)  

Od roku 2009 žije v chráněném bydlení. Od příchodu do Maxova se zapracoval v keramické

a košíkářské dílně, zacvičuje se v úklidových pracích.

 

Marek Kolomazník (nar. 1967)

V Maxově je od roku 1979, v současné době žije v domácnosti SLUNEČNÁ Domova pro osoby se zdravotním postižením. Sociálně terapeutické dílny navštěvuje od jejich vzniku v roce 1995, ale pouze na kratší časové úseky, kdy se věnuje malování a výrobě svíček.

 

Martin Polák (nar. 1990)

V Maxově je od roku 2011. V současné době je ve službě Domov se zvláštním režimem Maják, pro kterou navrhl logo! Od začátku pobytu v Maxově dochází do sociálně terapeutických dílen, vyzkoušel tkalcovství i košíkářství, ale nejlépe se mu daří v dílně malířské.

 

Michal Hájek (nar. 1967)

V Maxově je od roku 1983, v současnosti žije v domácnosti DUHA Domova pro osoby se zdravotním postižením. V sociálně terapeutických dílnách pracuje od roku 1995, ovládá pletení košů, tkaní na rámu a výrobu ručního papíru.

 

Pavel Tůma (nar. 1964)

V Maxově je od roku 1976, nyní žije v chráněném bydlení. Dlouhá léta pomáhal v kuchyni. Od založení dílen v roce 1995 docházel nejvíce do tkalcovské a keramické dílny.

 

Petr Šimůnek (nar. 1955)

Od roku 2012 žije v chráněném bydlení Domova Maxov a současně dochází i do sociálně terapeutických dílen. Je zkušený košíkář, učí se tkalcovství a příležitostně navštěvuje malířskou dílnu.

Petrův vzkaz návštěvníkům:

„…pro mě je důležitá práce s barvami, rád maluji a jsem rád, že si to můžete koupit.“

 

 

Václav Dobiáš (nar. 1965)

V Maxově je od roku 1977, žije v chráněném bydlení. Pracuje v prádelně při rozvozu prádla. Jsou mu blízké duchovní aktivity, dříve ministroval. Má hluboký vztah ke svému patronovi, sv. Václavovi.

 

Vojtěch Waldheger (nar. 1986)

Žije s rodiči v Jablonci nad Nisou, od roku 2012 navštěvuje dílny, kde se učí plést koše

a vyrábět keramiku.