David Dalibor: „Uvidíme…“ aneb kde obyčejné věci, zátiší i tváře uvidíme nějak jinak…
Galerie Atrium - Praha
26. 7. - 1. 9. 2019
Vidět jinak to, co my, neumělci, vidíme běžně, je úděl i dar umělců. Nové pohledy, nové vhledy, nová zahlédnutí, to je to, co nám mají obrazy nabízet. Ne vždy se to podaří. Někdy je chyba na příjmu vjemu, jindy už při jeho vyslání. To je ta horší, ba přímo špatná varianta. A je -li chyba na příjmu, je na nás divácích, abychom se dívali lépe a ještě lépe.
Dalibor David nás ale nezkouší. Vysílá na příznivé vlně, jeho tvůrčí vlny, jeho jinaké pohledy nás nemíjejí, ale oslovují, atakují a překvapují. Ano, David vidí věci jinak, a my je pak s ním na jeho obrazech vidíme jinak také. Možná že sice občas dokonce jinak, než je jinak viděl Dalibor David, ale to není podstatné. Podstatná je ta jinakost. Kterou na výstavě Dalibora Davida nazvané Uvidíme, opravdu uvidíme.
Chvála jinakosti
V osobité a proslulé žižkovské Galerii Atrium dostal prostor k instalaci svých obrazů Dalibor David. Osobnost naší výtvarné scény, o níž se v odborných recenzích říká, že je našim výrazným koloristou, jedním z předních představitelů současné české malby. Uvádí se to a právem. Výstava jeho 17 obrazů, které vystavil v Galerii Atrium, je toho nesporným dokladem.
Na vernisáži, kde byl autor přítomen a obklopen svými přáteli a obdivovateli, jsme se o tom mohli přesvědčit na vlastní oči. A v bohatém menu. Jeho oleje na plátně jsou vytvořeny v celé škále rozměrů. Z nabídnuté sedmnáctky jsme neobjevili ani dva stejné. To jednoznačně svědčí o tom, že autor nepracuje šablonovitě, ale prostor na plátně plně podřídí námětu, s citem pro logiku námětu a s uvědoměním si srozumitelnosti pro diváka. Jeho obrazy vyprávějí o jinakosti a té se podřizuje vše.
Zmíním-li jen některé náměty, mohl by nepřipravený divák očekávat banality. To už namaloval kde kdo. Ano, ale fór je v tom, že Dalibor David to vidí jinak a my to na výstavě Uvidíme také jinak spolu s ním. No, co si na první dobrou představíme pod názvy jako Procházka, Mrak, Jelen, Rostlinky, Přízemí, Modrá květina, Obdélníky na výšku, Žokej, Květináč… Vše je to jen cosi běžného, všedního. A je? Není. Uvidíme, že to uvidíme jinak. Některé názvy Davidových olejů na plátně už sice něco naznačují předem, ale stejně to nakonec bude jinak, než si myslíme. Tak třeba - Černobílá kytka, Divoké květy, Spící kytka, Věšák středního věku, Hlava s puntíky, Šedá hlava, Ležící v šeru…Tady se už předem probouzí naše fantazie, to ano, ale zase uvidíme, že to uvidíme – jinak…
A že to není jen náš dojem, dokládá text zvoucí na výstavu uvedený na Artmapu:
Říká totéž, co jsme my uviděli na výstavě Dalibora Davida, ale také - jinak.
„Dalibor David patří mezi výrazné koloristy mladší střední generace současné české malby. Své náměty, jimiž bývají zpravidla jednoduché předměty denní potřeby, zátiší nebo osamocená lidská figura, redukuje na nejpodstatnější vztah, který bychom mohli definovat jako „figura“ a „místo“. Tato zdánlivá banalita, se kterou je digitální fotoaparát okamžitě hotov, otevírá pro malíře naopak nedozírné pole možností, jak a proč problém řešit. Letní výstava v Galerii Atrium nazvaná „UVIDÍME…“ představí nejnovější autorovy obrazy z námětového okruhu aktuální figurace a věcnosti, v jejichž proměnách hraje nejdůležitější roli barva a světlo. Kurátorem výstavy je Petr Vaňous.“
Zbytečné o obrazech mluvit, když je lze vidět…
Léto v galerii Atria na Žižkově letos tak patří výraznému koloristovi současné české malby Daliboru Davidovi, který zde představuje svá nejnovější díla. Jen dvě jsou z roku 2017, sedm je z roku 2018 a osm na výstavu zařazených stačil vytvořit už v letošním roce. To znamená, že, kdo už viděl některou z výstav Dalibora Davida, uvidí převážně další autorovy práce a bude moci posoudit, jakými cestami se jeho tvůrčí úsilí ubírá. Autor na vernisáži ke svým obrazům sám chvályhodně nic nedodával. Jen nám poděkoval, že jsme se v extrémním vedru dostavili a popřál nám, ať nás alespoň některé z jeho obrazů, které na výstavě uvidíme, osloví. No, a že sami „Uvidíme…“.
Dalibor David (* 1972 ve Valašském Meziříčí)
- 1986 - 1990: absolvoval SUPŠ v Uherském Hradišti
- 1990 – 1997: absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér Malba I, škola prof. Jiřího Sopka)
- v 2. pol. 90. let se účastnil výstavní iniciativy studentů Sopkova ateliéru, jejichž výstupem byly projekty nazvané „Punčový řez“
- do kontextu současné malby zařadily díla Dalibora Davida výstavy 4 x 1 (Galerie VŠUP, Praha, 2002) a Resetting / Jiné cesty k věcnosti (GHMP - Městská knihovna, Praha, 2007-08)
- 2011: vystavoval společně s Jiřím Sopkem v Galerii Sýpka (Valašské Meziříčí)
- na začátku roku 2016 uspořádala autorovi samostatnou výstavu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě (zdroj: info plakát vytištěný k výstavě )
130 00 Praha 3 - Žižkov
Čajkovského 12/12a
Vstup zdarma
Hodnocení: 79 %
Richard Koníček
Foto: © Richard Koníček