David Böhm & Jiří Franta: ?! aneb proč jsou oba schopni ´vejít´ se na společnou A4!?
NEVAN CONTEMPO – Praha
25. 4. – 6. 6. 2015
Byli jsme na vernisáži, již čtvrté výstavy, kterou uspořádal galerista Mikuláš Nevan. Tentokrát pozval dva renomované výtvarníky, Jiřího Frantu a Davida Böhma, jež vystavují své práce společně. Výstava nese název zcela stručný, snad ani stručněji by to snad ani nešlo: ?! (otazník a vykřičník, dvě interpunkční znaménka. Používáme je také např. na www.www-kulturaok-eu.cz při psaní titulku článku po ´aneb….?!´ , a to z důvodu, abychom si každý udělali svůj úsudek, i když se musíme upřímně přiznat, že jsme ta znaménka ´?!´ dosud psali zcela nevědomky. Stejně to platí i pro tuto zcela novou, jako vždy svébytnou, hravou, ale i pro děti zajímavou výstavu…Děti si ale zatím úsudek dělat nepotřebují, tak si zde zcela spontánně hrají...
Jiří Franta (*1978) a David Böhm (*1982) jsou od roku 2006 tvůrčí tandem
- setkali se v ateliéru Vladimíra Skrepla na AVU, padli si do oka, majíc oba podobný smysl pro humor
- oba autoři jsou ovlivnění karikaturou a komiksem. Médium kresby je pro ně nejpřijatelnějším výtvarným prostředkem
- nepovažují se za streetartisty, jenom na stěny polozbořeného baráku udělali pár kreseb jako podklad pro pozvánku na výstavu v NODu
- oba totiž kreslí neustále a po všem – na jakýkoli papír a plochu, do sešitů, časopisů, na plátna, zdi, uvnitř i venku a zajímá je, jak se médium kresby chová v postkonceptuálním prostředí
- jejich kresby jsou společným organickým dílem
- tvoří tím způsobem, že si kresby vzájemně doplňují,na přeskáčku si předávají papír, motivy vrství, vlastně kreslí podobně jako se vede rozhovor…
- oba jsou schopni se ´vejít´ na společnou A4, což už svědčí zejména o mentálním prolínání a otevřenosti díla druhému – i třetímu
- kresbu považují za proces, je proto jejich oblíbeným médiem, považují ji jakoby za stále nehotovou
- kresbu považují za ideální průnik myšlenkového pochodu a tělesné akce
- …Pokud jsme živí, hýbeme se a přemýšlíme. Proto žádná kresba nezačíná a nekončí, ale stále kamsi donekonečna pokračuje různými prostředky. Kreslí-li se, žije se…
Společně se zaměřují na hledání nových kontextů a významových přesahů klasického média kresby, zkoumání jeho fyzických limitů, nebo například reflexi širšího vztahu mezi obrazem a textovou strukturou. Jejich práce ale zahrnuje i performance, videa, prostorové instalace, intervence do veřejného prostoru i nástěnné malby (tzv.události) a samozřejmě všechno mezi tím.
„Použitím komiksově zdůrazněné otázky, tvořící titul celé výstavy, si Franta s Böhmem nárokují divákovu pozornost. Jako by vycítili, že umění se z velké části už dávno stalo především uměním zaujmout,“ řekl galerista Mikuláš Nevan.
Všudypřítomná hojnost informací v současné mediálně saturované společnosti znamená nouzi o pozornost - a právě s tímto omezeným a stále vzácnějším zdrojem se oba umělci naučili mistrně nakládat. Namísto frustrujícího a marného boje s faktem, že společnost vnímá kulturu především jako volnočasovou, oddechovou aktivitu, se Jiří Franta a David Böhm snaží daný stav využívat ve svůj prospěch. Také oni se chtějí především bavit…a být zábavní. Nevytvářejí zašifrované rébusy pro experty z oboru, ani luxusní zboží určené primárně pro dekoraci interiérů. Jejich vědomě zvolená a nekonformní poloha tak podle galeristy představuje důležitou alternativu k ostatnímu dění na umělecké scéně.
David Böhm & Jiří Franta nám neustále dokazují, že jsou především dobrými klauny. Se sympatickou zarputilostí odmítají dospět a zvážnět...a díky tomu jejich projevy tu a tam hraničí až s banalitou… jsou spontánní díla provokují kreativitu a imaginaci všech diváků, které vtahují do hry.
Konec konců, co je tak úžasného na tom být dospělý a trapný…?!
Jiří Franta a David Böhm byli 3x nominovaní na Cenu Jindřicha Chalupeckého a úspěchy sklízí i jejich knižní tvorba. Opakovaně uspěli v soutěži Magnesia Litera, naposledy před několika dny, kdy kniha Proč obrazy nepotřebují názvy vyhrála kategorii dětské literatury. Na bohatě ilustrovaném příběhu seznamuje starší školáky s milníky vývoje moderního umění, napsal ji kritik Ondřej Horák a ilustroval Jiří Franta.
Kurátor: Pavel Švec
130 Praha 3
U Rajské zahrady 14
Hodnocení: 90 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková