Člověk v jeskyni aneb čím hlouběji se dostáváme, tím hlubší je naše poznání
Člověk v jeskyni
24. 11. 2021-6. 2. 2022
Galerie NTK
Výstava Člověk v jeskyni je věnována památce Karla Absolona, významného badatele, speleologa, geologa a archeologa.
Sestoupit do bezedné temnoty a spleti chodeb až kamsi do hloubi podzemí, chce odvahu. Lidé, kteří tu odvahu mají, a do neprobádaných hlubin vstupují, nejsou ale povětšině nezodpovědní hazardéři, kteří si tím řeší svůj adrenalin, své sebevědomí, své duševní pochody. Většina uvážlivě vstupujících do nitra země jsou lidé moudří, vzdělaní, opatrní, neriskující ale hledající minulo, objevitelé poznání a nositelé lidského uvědomění si sama sebe, svých kořenů. Kořenů, které sahají právě až tam, do podzemních prostor, kam od dob jejich dávných obyvatel až dosud žádný jiný člověk nevstoupil.
Kdo hledá, najde
Kdo hledá, najde, říká lapidární lidové rčení. A má pravdu. V případě geologů, speleolog, archeologů a badatelů z nejrůznějších oborů to platí i pro nitra jeskyní. Tam jsme se stávali lidstvem, tam jsme začínali naši pouť za ovládnutím planety a tam tedy začíná naše bádání po naší minulosti, a tam také, pokud se neumravníme, nezmoudříme už konečně jako lidstvo, tak tam zase jednou můžeme svoji snahu po vládě nad planetou ukončit. Proto je třeba do temna vstupovat a učit se z poznání dávných zákonitostí, které platily, platí, ale my je nechceme a snad už ani nedokážeme vnímat, natož pak – s pokorou respektovat. Proto se ti, kteří vidí dál než jen na display mobilu, vydávají do nitra země, do hlubin poznání. Dělají to pro nás, abychom se my, probudili a změnili. Zatím se jim to ale k naší škodě příliš nedaří.
A proto je v prostorách Národně technické knihovny v Dejvicích současná výstava nazvaná jednoznačně Člověk v jeskyni.
Člověk v jeskyni – jeskyně v člověku
„Skály, žleby, jeskyně, propasti, propadání, závrty – tyto geologické útvary nás odedávna fascinují, vyvolávají úžas i bázeň. Obdivujeme na nich nezměrnou sílu, se kterou příroda modeluje krajinu. Tváří v tvář ohromným jeskynním systémům či propastem cítíme vlastní malost a konečnost. Tito mlčenliví svědkové dávné minulosti jsou neustálým zdrojem vědeckého i duchovního poznání. Jsou muzeem i chrámem.
Můžeme v nich číst jako v knihách.
V knihách, ve kterých však chybějí listy. Naštěstí neustále nacházíme stránky nové a nové.
Jeskyně je metaforou nitra, mysli, podvědomí, zasutých vzpomínek, matčina lůna, jsou místem existenciálního uvědomění a introspekce, vnitřnostmi země, peklem i věčnou nicotou.
V dávné minulosti jeskyně poskytovaly živým tvorům dočasné přístřeší. Netopýr, medvěd, lev, hyena, člověk i jiná zvířata, nalezla v jeskynních své stálé domovy. Pro svou neprozkoumanost a tajemnost jeskyně byly - a jsou dodnes - zdrojem mýtů, kultů, pověr, moudrosti.
Těmito slovy charakterizují smysl výstavy Člověk v jeskyni, její kurátoři, Jana Písaříková a Milan Mikuláštík, kurátor Galerie NTK. Rádi jsme je tu teď odcitovali.
Desítky jmen = jeden přínosný výstavní projekt
Na realizaci výstavy se svými příspěvky podílelo obrovské množství autorů. Ale díky pečlivému uvážení koho oslovit za účelem účasti na výstavě a ještě mnohem pečlivějšího výběru, těch jejichž příspěvky se stanou součástí výstavy, se podařilo nemožné, vznikl zajímavý, zábavný, všeobjímající, poučný, vysvětlující, bavící, pestrý a objevný výstavní projekt.
Stačí uvést alespoň drtivou část jmen těch, kteří se na výstavě tak či onak podíleli:
„Karel Absolon, Hynek Alt, Marek Audy, Ondřej Basjuk, Zdeněk Burian, Mark Fridvalszki, Jolana Havelková, Vladimír Havlík, Veronika Holcová, Jakub Hons, Tomáš Hrůza, Anetta Mona Chisa, Katarina Kadijević, Jana Kasalová, Adam Kašpar, Marek Kvetán, Jaro Kyša, Šárka Basjuk Koudelová, Pavel Matyska, Vladimír Merta, Roman A. Muselík, Rafani, Tomáš Ruller, Rudolf Sikora, Hynek Skoták, Adam Směták, Jiří Y. Suchánek, Miloš Šejn, Lucia Tkáčová, Jakub Tulinger, Aleksandra Vajd, Tomáš Vobořil, Ladislav Vondrák a další…“
Tím však výčet nekončí. Další jména zaštítila vysoce odbornou úroveň výstavy:
„Martina Galetová, Vlastislav Káňa, Petr Kostrhun a Martina Roblíčková“.
Svými zápůjčkami výstavu významně obohatily ještě také spolupracující instituce:
„Muzeum Blanenska, Moravské zemské muzeum / Ústav Anthropos, Galerie města Blanska, Muzeum Hořice a Moravská galerie v Brně.“
A co nás čeká a nemine?
- Výstava Člověk v jeskyni je věnována památce Karla Absolona, významného badatele, speleologa, geologa, archeologa.
- Kurátoři výstavy, Jana Písaříková a Milan Mikuláštík, doporučují především objemnou Absolonovu monografii, z pera Dr. Petra Kostrhuna, která podle slov samotných kurátorů výstavy jim významně pomohla při její přípravě
Při vší snaze, se opravdu nelze věnovat všem exponátům výstavy a všem autorům či zapůjčitelům. Ale ty nejzajímavější tipy si odpustit nemůžeme…
- Marek Kvetán
Základní kameny
Meteorit, uhlí, smolinec (uranit), krystal, bludný kámen, obyčejný kámen z polí
Objekty z laminátu, židle
Kameny referují k fenoménům, které zásadně ovlivnily socio-ekonomické podmínky života na planetě. Souvisí s bohatstvím, s politickou mocí a ekonomickým růstem, odkazují stejně tak dobře ke klimatickým změnám a chudobě neúrody. Všechny nepřímo zasahují do života každého z nás. Na mnohovrstevnatost díla odkazuje i jeho název. Základní kámen v užším slova smyslu odkazuje k zahájení stavby, přičemž samotný výběr materiálu kamene má svou symbolickou hodnotu, často s referencí k lokálním zdrojům. Paradoxně stejný název se používá i pro kámen, který se klade jako poslední a dílo završuje. Obojí má své vlastní sakrální i profánní konotace.
- Moravské zemské muzeum
Historické vitríny se zuby a kostmi srstnatého nosorožce, koně a jeskynního medvěda
Lokalita nálezů: Sloupské jeskyně a další, kol. roku 1930
Jeskynní nálezy, ostatky zvířat, které si v případě koně a nosorožce do podzemních prostor zatáhly hyeny, stejně jako medvědi častí obyvatelé prehistorických jeskyní. Původ krásných historických vitrín je nejasný, mohou pocházet z prvních expozic prehistorie MZM z období mezi válkami.
Mytologické vyobrazení zvěře
(antilopy, horské kozy, ovce, koně) na stěně jeskyně Kchojt-Cenker (Chojt-Cenker) v západním Mongolsku, Stáří 20 – 15. 000 let
Přesná rekonstrukce jeskynního ohniště
s odlitky kamenných a kostěných nálezů, Polychromovaná sádra, Pincevent, Francie, stáří 14 500 let
Kostra medvěda jeskynního (Ursus spelaeus)
z jeskyně Výpustek
Odhadované stáří kostí: 30 – 50 tisíc let, paleontologický nález: 20. léta 20. století, jedna z šestice medvědích koster z původní meziválečné expozice Anthroposu
- Hynek Skoták
HUMANITAS (Ze sbírek)
Lokalita: Sloupsko-šošůvské jeskyně (vstupní prostory, parkoviště), Jeskyně Balcarka (škrapové pole, okolí výstupu jeskyně)
Dílo Humanitas reaguje na vliv člověka v Moravském krasu. Pracuje s nalezenými částmi materiálů vyrobených lidmi a zanechaných v jeskyních a jejich okolí. Inspirovaná estetikou sbírek 19. století vitrínka obsahuje nalezené věci dle materiálové příbuznosti, velikosti, barev až do výsledku, který přináší konečné uspokojení oka i ducha. Popisky citují materiální druhovost jednotlivých odpadků.Jedním z inspiračních zdrojů díla byl i rozhovor s Mgr. Vlastislavem Káňou z Muzea Blanenska, který si stýskal nad úrovní současného výtvarného umění i prezentace vědeckých nálezů a vyzdvihoval zmizelou estetiku sbírek.
Humanitas zapadá do linie tvorby Hynka Skotáka, ve které systematicky pracuje s odpady jako se sochařským materiálem s přesahem ke konceptuální a filosofické rovině, navazuje na rozsáhlé site specific instalace z použitých PET lahví nebo dílo Artist´s Rest, které je poctou Manzoniho Merda d´ artista: v 5l sklenici uschovává rozdrcený odpad umělce, vyprodukovaný při jeho dvoutýdenním pobytu v Grazu.
Spoluautoři: Hynek Skoták, Julie Skotáková, Johana Skotáková
- Marek Audy
Stefan's Hellir 2019, Fotografie
- Miloš Šejn
Mvseolvm Milosi Scheinii, 1966 – 2021
Detail instalace, vitríny, relikty performancí a intervencí Miloše Šejna z různých jeskyní České republiky
- Anetta Mona Chişa
Shodující se objekty
Kameny, ulity, kosti, plexisklo, sedimenty, 2019-2020
Horniny jako vápenec, kalcit a dolomit mění své skupenství pomocí účinků kyseliny octové. Jejím postupným odpařováním vznikají nová skupenství, v nichž se sedimentární horniny spojují s mineralizovanými pozůstatky živočichů. Instalace předkládá ve zrychlené podobě geomorfologický proces probíhající mimo lidské vnímání času. Tiše vypráví geopoetický příběh o minulosti a budoucnosti materiálů o cirkulaci těla z živé do neživé hmoty.
- Jakub Tulinger, Jakub Hons, Tomáš Vobořil, Adam Směták, Tomáš Hrůza
Cave of Forgotten Sounds
Interaktivní objekt – hudební nástroj, 2021
- Veronika Holcová
Léda
Akryl a olej na plátně, 2020
- Pavel Matyska
Hlad
Akryl na plátně, 2021, 185x150 cm
- Jeskyně Býčí skála
Významné archeologické naleziště
Objekt zájmu vědců z celého světa, se stala inspirací také pro řadu umělců. Práce některých z nich najdeme na výstavě Člověk v jeskyni v Galerii NTK.
Jeskyně je veřejnosti nepřístupná, protože patří k nejvýznamnějším evropským archeologickým nalezištím. (foto mm, 2020)
Text, s pomocí tiskových materiálů, připravili: Richard Koníček a Marie Kubíčková, DiS.
Foto: Marie Kubíčková, DiS.
Člověk v jeskyni
24. 11. 2021-6. 2. 2022
Galerie NTK
Kurátor galerie
Milan Mikuláštík
milan.mikulastik@techlib.cz
Koncepce výstavy: Jana Písaříková a Milan Mikuláštík
Otevírací doba
út-ne 10–18
