Císař Karel IV. 1316–2016/první česko-bavorská zemská výstava aneb nový pohled NG na Karla IV.

16.05.2016 11:09

Národní galerie v Praze – Valdštejnská jízdárna

15. 5. – 25. 9. 2016

 

 

 

 

byl prostřední postavy, podle ponětí Němců spíše malé, přihrblý, s krkem a tváří nepatrně vystrčenými kupředu, černých vlasů, pohledu mírného, velikých očí a plných lící, černého vousu a hlavy zpředu holé.

Florentský obchodník a kronikář Matteo Villani, Cronica,

 před  rokem 1363

 

 

Na tiskové konferenci v Senátu Parlamentu ČR, před novinářskou komentovanou prohlídkou výstavy ve Valdštejnské jízdárně, jsme byli seznámeni s obsahem výstavy. Přítomni byli autor výstavy a generální ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt, předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch, bavorský partner NG Wolfgang Jahn, spolukurátorka výstavy Helena Dáňová a Susanne Jaeger.

 

„Karel panoval jako lev

po více než třicet let…“

 

Karel IV. patří k nejčastěji zobrazovaným středověkým vladařům

Nebyl ale pouze moudrým a zbožným panovníkem či úspěšným sběratelem královských korun. Rád se oblékal podle pařížské módy a holdoval rytířským turnajům. Jeden z nich se mu stal bezmála osudným a navždy poznamenal jeho podobu tak, jak ji známe z řady vyobrazení. První česko-bavorská zemská výstava Císař Karel IV. 1316–2016 ve Valdštejnské jízdárně Národní galerie v Praze proniká pod povrch nejen tradičním ´karlovským´ tématům, ale věnuje se i těm méně popularizovaným. Na 200 vzácných exponátů představí císařovu osobnost, pohled na něj očima příznivců a odpůrců, umění i židovské pogromy.

 

Národní galerie, spolu s Domem bavorských dějin a Vědeckým centrem pro dějiny a kulturu východní a střední Evropy při univerzitě v Lipsku, představuje k 700. výročí narození Karla IV. mimořádný výběr kulturních a uměleckých památek jeho doby. Většina z nich bude u nás k vidění vůbec poprvé. Zcela výjimečně a na pouhý týden bude vystavena Zlatá bula císaře Karla IV. z roku 1356, hlavní zákoník platný až do konce říše v roce 1806. Z Prahy se pak výstava na podzim přesune do norimberského Národního germánského muzea,“ uvedl autor výstavy a generální ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt.

 

K základním rysům Karlovy panovnické reprezentace patřila nejen nová ikonografická témata a uvážlivá volba malířů, sochařů a stavitelů, ale také promyšlená ´portrétní´ strategie.

 

Budeme mít možnost srovnat nejznámější Karlovo vyobrazení z Votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi s karlštejnskou nástěnnou malbou, sochou ze Staroměstské mostecké věže či vzácným Morganovým diptychem zapůjčeným z New Yorku. V roce 1350 byl Karel IV. zasažen protivníkovým dřevcem, který mu zlomil dolní čelist, rozdrtil krční obratle a poškodil míchu. Ochrnutý na všechny končetiny byl dlouhé měsíce připoután na lůžko. Jeho čelist byla vytahována mezi zuby protaženými zlatými a stříbrnými dráty, páteř narovnávána po prastarém způsobu vyvěšováním za vlasy. Trvalé důsledky zranění lze pozorovat na řadě Karlových portrétů.

Nepočítáme-li sbírku svatých ostatků, umělecké předměty či spisy, mnoho osobních předmětů Karla IV. se do dnešní doby nezachovalo.

 

  • Můžeme vidět fragmenty císařova pohřebního roucha, jež odpovídají popisu v Augsburské kronice, nebo rukavice, která byla podle legendy zanechána hornofalckému městu Neustadtan der Waldnaab samotným Karlem IV. S ohledem na drobné rozměry ale pravděpodobně přímo jemu patřit nemohla.

 

  • Slavný spis Vita Caroli quarti na výstavě reprezentuje nejstarší latinský opis, který byl v letech 1385–1390 sestaven pravděpodobně pro Karlova syn Václava IV. Po 667 letech se na území Čech vrací koruna, kterou se Karel IV. nechal korunovat v Cáchách římským králem.

 

„Cílem výstavy je Karla IV. představit nejen jako ‚největšího Čecha‘, ale jako mnohovrstevnatou historickou osobnost s jejími pozitivními i stinnými stránkami. Neméně důležitou roli hraje dobový kontext, představený na široké paletě témat jako jsou klimatické změny, hladomory, židovské pogromy, morové epidemie, finanční krize a v neposlední řadě samozřejmě rozkvět umění a architektury,“ řekl Jiří Fajt.

 

  • Jednou z dominant expozice ve Valdštejnské jízdárně je monumentální Waldstromerovo okno ze špitálního kostela sv. Marty v Norimberku
  •  Ze sochařských památek byly z Janova dovezeny vzácné mramorové fragmenty náhrobku římské královny Markéty Brabantské, babičky Karla IV.
  • Luxusní vyšívačské řemeslo reprezentuje Antependium s Korunováním Panny Marie z mariánského kostela v Pirně, knižní umění třeba pařížská Modlitební kniha Bony Lucemburské, sestry Karla IV.
  • Klimatické změny doby Karla IV. připomíná mimo jiné kamenná Pamětní stéla obětem hladomoru z roku 1316, roku Karlova narození, expozice představuje ale také fragmenty pražského Juditina mostu.

 

Výstava poukazuje na bouřlivé diskuse nad novou ´zvrhlou´ módou, která s Karlem a Blankou z Valois do Prahy zavítala z Paříže, věnuje se i revoluci v měření času, kterou Karlova doba přinesla. ´

  • Židovské pogromy připomíná Tržní privilegium Karla IV. pro město Norimberk, v němž Karel povolil strhnout židovské domy a které de facto stálo za rozsáhlým pogromem, nebo část židovského pokladu ze Staré synagogy v Erfurtu
  •  
  • Můžeme se podivovat nad modelem Karlova mostu s logisticky nebývale náročnou smuteční ceremonií a pohřbem Karla IV., stejně jako s jeho dramatickým a protikladným druhým životem. Tato část výstavy je  k vidění v historických prostorách Univerzity Karlovy v Karolinu.

 

Výstavu v celém jejím průběhu doplňuje bohatý doprovodný program pro dospělé, rodiny s dětmi a školy – večerní komentované prohlídky s autorem výstavy Jiřím Fajtem nebo dílny zaměřené na zlatnické řemeslo, módu či malbu.

 

Nejen pro odbornou veřejnost proběhne cyklus přednášek zahraničních odborníků na široké spektrum témat souvisejících s osobností a dobou Karla IV. Na Den dětí 1. června bude spuštěna mobilní aplikace ve verzi pro děti i dospělé, která bude fungovat zároveň jako audio průvodce expozicí. Konat se budou koncerty, knižní křty, soutěže a řada dalších aktivit. K výstavě vznikl také film – obrazová báseň Z Toskánska do polabského Braniborska, kterou zhlédneme jako panoramatický film přímo v expozici. Na televizních obrazovkách a na internetu lze najít spot výstavy, v němž Národní galerie oživuje postavu Karla IV.

 

Nás na www.www-kulturaok-eu.cz

 nejvíce zaujaly bělostné

 

 

 

 

 

 

 

 

 fragmenty náhrobku královny Markéty Brabantské

Fragmenty náhrobku královny Markéty Brabantské, Giovanni Pisano, 1313–1314, carrarský mramor, fragmenty polychromie, Janov, Galleria Nazionale di Palazzo Spinola

Náhrobek královny Markéty Brabantské zobrazuje vyzdvižení její duše na nebesa.

Dva andělé pomáhají duši královny Markéty vystoupat do nebeské sféry.

Duše je znázorněna v tělesné podobě a na hrudi má překříženou štolu, znak svatosti. Hlava otočená ke straně s lehce otevřenými rty hledí k nebeskému Jeruzalému.

Vynesení duše zemřelého člověka anděly do nebes k věčné spáse bezprostředně po smrti bylo podle středověké eschatologie vyhrazeno pouze zesnulým, kteří vedli obzvlášť zbožný život téměř na prahu svatosti.

V prosinci roku 1311 zemřela Markéta, manželka Jindřicha VII., v Janově na morovou nákazu. Byla pohřbena v minoritském kostele San Francesco di Castelletto.

Již několik týdnů po pohřbu došlo u jejího hrobu k zázračnému uzdravení.

Janovský arcibiskup dal sebrat záznamy o tomto a dalších zázracích, aby připravil královnino blahořečení. Při jednom ze svých pobytů v Pise pověřil císař Jindřich VII. již tehdy slavného sochaře Giovanniho Pisana úkolem uctít jeho zemřelou choť výpravným náhrobkem, z nějž se dochovaly pouze fragmenty.

 

 

15. 5. – 25. 9. 2016

Národní galerie v Praze – Valdštejnská jízdárna

Hlavní část výstavy Císař Karel IV. 1316–2016: Císař Karel IV. a jeho doba

14. května – 31. srpna 2016

Univerzita Karlova v Praze – Karolinum, Křížová chodba

Doprovodná část Císař Karel IV. 1316–2016: Druhý život císaře Karla IV.

 

20. října 2016 – 5. března 2017

Germanisches Nationalmuseum Norimberk

 

Autoři výstavy:

hlavní autor a koordinátor autorského týmu: Jiří Fajt - Národní galerie v Praze

 

Autorský tým:

Susanne Jaeger, Christian Forster, Markus Hörsch – Geisteswissenschaftliches Zentrum – Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas an der Universität Leipzig

Michael Lindner, Olaf Rader- Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften

Martin Bauch - Deutsches Historisches Institut in Rom

Eva Schlotheuber / Institut der Geschichtswissenschaftenan der Heinrich-Heine-Universität Düsseldorf

Wolfgang Jahn, René Küpper - Haus der BayerischenGeschichte Augsburg           

Ulrich Großmann - Germanisches Nationalmuseum Nürnberg

Helena Dáňová - Národní galerie v Praze

 

Kurátor výstavy: Jiří Fajt

Spolukurátorka výstavy: Helena Dáňová

 

Doprovodný film k výstavě: Zdeněk Jiráský

 

Máme otevřeno každý den

Květen – červen                                  9.00 –18.00 hodin

Červenec – srpen                               10.00–19.00 hodin

Září                                                     9.00 –19.00 hodin

 

Vstupné:

Základní vstupné                                                                                           280 Kč

Snížené vstupné (děti od 10–15 let, studenti 15–26 let, senioři)                   190 Kč

Děti do 10 let                                                                                                 zdarma

Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti do 10 let)                                             500 Kč

Skupinové vstupné (10 a více osob)                                                               140 Kč

Školní skupinové vstupné                                                                                60 Kč 

20% sleva po předložení jízdenky Českých drah

20% sleva po předložení vstupenky z Národního technického muzea

 

Hodnocení:  99 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková