Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně/Martin Frouz aneb jak z jednoho snímku vznikla celá fotokniha
Galerie Josipa Plečnika - Praha
Informační centrum Prahy 3
26. 9. – 26. 10. 2014
Galerií Josipa Plečnika a Informačním centrem Prahy 3 jsme byli pozváni na příjemnou výstavu nádherných velkoplošných fotografií Chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Autorem fotografií je návštěvníkům našeho webu www.www-kulturaok-eu.cz již známý MgA. Ing. Martin Frouz Ph.D.
Přišel kvůli jedné fotografii a fotografuje tam už pět let
Před pěti lety byl Martin Frouz, jinak náš přední fotograf pracující pro National Geographic Česko, který se věnuje především unikátní dokumentaci archeologických výzkumů české koncese v Egyptě, jedním svým známým náhodně vyzván k návštěvě unikátního moderního Chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně, který vytvořil architekt Josip Plečnik v roce 1932 na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad. Jak nám prozradil osobně Martin Frouz, znělo pozvání muže opravujícího vitráž v tomto kostele, asi následovně: „Martine, jestli chceš jít se mnou, tak ti v kostele na Jiřáku ukážu jeden nádherný pohled. Můžeš si jej vyfotit.“
Martin Frouz je zvědavý a profesionální fotograf, a tak možnost vidět něco, co se běžně nevidí, z míst, která není možné běžně navštívit, samozřejmě neodmítl. A dobře udělal. Při fotografování jednoho zajímavého pohledu zjistil, že v chrámu je takových pohledů mnohem víc, a jak se časem ukázalo, snad nekonečně. Dohodl se se správou kostela, dostal svolení a dosud už 5 let každou volnou chvíli objevuje další a další ´zajímavé pohledy´ na tento pozoruhodný architektonický skvost. Po pěti letech vznikla z fotografií nádherná, výpravná a dokonale vytvořená fotokniha nazvaná jednoznačně a prostě ´Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně´.
Následně pak byla autorem sestavena i námi navštívená výstava. Zajímavá mimo jiné i tím, že jak nám také Martin Frouz prozradil, neobsahuje fotografie, které byly vybrány do jeho fotoknihy, takže i ti, kdo už snad knihu mají (lze ji zakoupit v Informačním centru Prahy na Jiřího náměstí), uvidí něco jiného, než už znají z publikace.
Nová spolupráce a inspirativní kombinace
Podle slov ing. Zdenka Wasserbauera ThD., který na vernisáži zastupoval duchovní správu chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně, jsme byli účastni na historicky první z plynulé řady chystaných akcí pořádaných nově vzniklým Informačním centrem Prahy 3 a již zavedenou a váženou Galerií Josipa Plečnika, která se nalézá v neskutečně spirituálních prostorách skvostné krypty sousedícího kostela. Jak nám sdělil Zdenek Wasserbauer, správa kostela i Praha 3 vidí v této spolupráci velké možnosti. Obě strany se na tu spolupráci těší a hodně si od ní slibují. Jeho slova potvrdila i starostka Prahy paní Ing. Vladislava Hujová, která byla rovněž na vernisáži přítomna. Navíc doplnila, že nedávno otevřené Informační středisko Prahy 3 se už během léta ukázalo jako zdařilý projekt, našlo ohlas u občanů a nejen z Prahy 3 a plní svůj účel. A spolupráci s nedalekým chrámem považuje za jednu z přirozených cest, jak pokračovat dále. A stejně tak jako Zdenek Wasserbauer i ona ocenila pozoruhodnou práci fotografa pana Frouze.
Dvojdílná výstava
Zvláštností celé výstavy je její dislokace do obou výstavních prostor. Do moderní galerie v objektu Informačního střediska Prahy 3 a do Galerie Josipa Plečnika v Kostele Nejsvětějšího Srdce Páně, nalézající se prakticky přes ulici. Tomu je podřízen jak obsah obou částí výstavy, tedy výběr fotografií, tak i forma vernisáže. Zatímco fyzické a spíše světské zahájení se odehrálo v Infocentru, jeho duchovní rozměr se projevil v kryptě chrámu. ThD. Wasserbauer to také uvnitř kostela neopomněl připomenout. Trefně a se zadostiučiněním podotkl, že v moderním objektu byly upřednostněny fotografie spíše výtvarné a architektonické, do krypty byly umístěny fotografie zachycující život v chrámu, bez kterého sebekrásnější architektonický skvost byl zcela k ničemu. A dokázal to i prakticky, kdy se vůbec nepohoršoval nad houfcem přítomných maličkých dětí. Ty sem stejně, jak je to zvykem na všech ostatních vernisážích kdekoli, přivedli jejich rodiče, náhodní účastníci akce. Ale děti si v prostoru podzemní chrámové krypty hrály na honěnou, nenuceně vstupovaly i na zde umístěný obřadní stůl a na místo určené pro duchovního otce.
Co tedy vidíme na fotografiích
Lapidárně řečeno, stále jen Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Ale je až neuvěřitelné, kolik možností a pohledů se dá při tom najít. Během let totiž nacházel Martin Frouz nové a nové možnosti. „Popsal“ tak tuto výjimečnou stavbu ze všech možných i nemožných úhlů (střechy okolních domů, letecké snímky), a to od krypty přes chrám, věž, půdu až po samotnou střechu. Na jeho fotografiích vidíme interiér i exteriér chrámu, a to jak celkové pohledy na architekturu, tak i drobné detaily, často prvnímu pohled skryté. Zachycuje navíc chrám v různých denních hodinách i ročních obdobích. To vše včetně běžného života farnosti,stejně jako při nejrůznějších událostech odehrávajících vně i uvnitř chrámu. Jeho fotokniha vyšla v roce 2013 a přestavuje téměř 300 fotografií. Výběr z těch dalších je vidět na obou částech výstavy. Navíc na monitorech v Informačním středisku lze sledovat přehlídku dalších fotografií z publikace i mimo ni a zaznamenáno je „listování“ knihou, kterou si tu lze prohlédnout i zakoupit. Prostě, kdo se zajímá o výpravné fotografie, stejně jako ten, koho fascinuje architektura, nebo chce vhlédnout „do zákulisí“ života jednoho z pražských kostelů, neměl by výstavu opominout.
Výstava se koná v kryptě kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3 a naproti v Informačním centru Prahy 3
Informační centrum:
pondělí, středa 9.00 – 19.00 hodin
úterý, čtvrtek, pátek sobota 9.00 – 16.00 hodin
vstup: zdarma
Galerie Josipa Plečnika:
středa-neděle 15.00-18.00 hodin
vstup: zdarma
(vstup zadním vchodem, přes zahradu)
Zdalipak víte, že…kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
- Kostel byl navržen slovinským architektem Josipem Plečnikem, který působil také jako hradní architekt na Pražském Hradě.
- Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je křesťanský kostel církve římskokatolické, který patří do pražské diecéze, III. pražského vikariátu. Vysvěcen byl 8. května 1932 kardinálem Karlem Kašparem.
- Kostel je vystavěn z režného zdiva, a do jedné ze stěn v kryptě nově vznikajícího kostele jsou z rozhodnutí Plečnika vezděny stavební kameny získané při jeho rekonstrukcích Pražského hradu. Mají zde symbolizovat souvztažnost obou (vzájemně viditelných) staveb a propojit je tak i po stránce duchovní.
- Kostel byl budován v letech 1929 až 1932, základní kámen byl položen v roce 1928 u příležitosti 10. výročí vzniku republiky.
- Nějaký čas byl také označován jako „kostel republiky“.
- Stavba má širokou hlavní věž se šesti zvony, která dosahuje výšky 42 metrů a je doplněna rozměrnými kulatými hodinami. V podzemí je prostorná kaple s valenou klenbou.
- V roce 2010 byl kostel zařazen mezi národní kulturní památky.
- www.srdcepane.cz
MgA. Ing. Martin Frouz Ph.D. (*1970)
- vystudoval ČVUT a FAMU, je fotografem, dokumentátorem a popularizátorem
- spolupracuje s Českým egyptologickým ústavem FF UK, ARU Brno a Praha, ale i mnoha dalšími institucemi (NPU, NM, ND a podobně).
- Fotodokumentaci vyučuje i na několika VŠ (UJEP, VŠCHT, MU Brno, PřF a FF UK).
- Pravidelně vystavuje na samostatných i společných výstavách.
- S jeho tvorbou se mimo výstavní síně můžete setkat v časopisech, knihách a dalších populárních i odborných publikacích v tištěné i elektronické podobě.
- Hlavní oblastí jeho zájmu jsou archeologické, historické, ale i další vědní obory. Kromě práce obrazového editora časopisu National Geographic Česko se věnuje dokumentaci archeologických výzkumů české koncese v Egyptě.
- Jeho fotografické realizace se týkají i jiných archeologických specializací – např. umění evropského paleolitu, a také dalších oblastí vědy a kultury (paleontologie, biologie, geologie, památková péče či restaurování) Přednáší také na vysokých školách (filozofická fakulta Karlovy univerzity).
- V soutěži CZECH PRESS PHOTO byl v letech 2002 a 2007 oceněn „Zlatým okem“.
Josep Plečnik,
- narodil se 23. ledna 1872 v Lublani a zemřel 7. ledna 1957 tamtéž
- byl to slovinský architekt a urbanista, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu.
- k nejvýznamnějším dílům „otce moderny“ (patřil ke generaci Jana Kotěry, Josefa Hoffmanna a Adolfa Loose) patří ve Vídni Langerova vila (1901), Zacherlův palác (1905), kašna Karla Boromejského (1906) či kostel sv. Ducha (1910–1913).
- na našem území to jsou hlavně adaptace Pražského hradu (rekonstrukce I. a III. nádvoří, návrh Jižních zahrad, úpravy a doplnění interiérů v letech 1920–34, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech (1928–32).
- v rodné Lublani jsou to pak projekty a urbanistické studie města, jehož podobu významně ovlivnil (Trojmostí, 1929–1932, park Tivoli, 1931, kostel sv. Cyrila a Metoděje, 1933–34, Kněžský seminář,1936–1941, Národní knihovna, 1936–1941, nebo letní divadlo Križanke, 1952–56).
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková