Čeští architekti a počátky turistiky na chorvatském Jadranu aneb české mořské lázně…či vyjít z pokoje přímo do moře?!
Galerie Ludvíka Kuby - Poděbrady
7. 7. - 26. 8. 2018
Slavnostní zahájení výstavy Čeští architekti a počátky turistiky na chorvatském Jadranu uvedl Ing. Petr Valenta, generální ředitel Lázně Poděbrady, a. s. Ocenil tak možnost vystavovat v Poděbradech, v Galerii Ludvíka Kuby (postavena v roce 1987), výstavu architektury, týkající se vazeb a stop českých architektů na chorvatském Jadranu.
Putovní výstava (od roku 2014/Rijeka, Zagreb, Baška, Daruvar) měla v Česku měla premiéru v Ostravě (16. 6. - 14. 8. 2016), putovala dalšími městy (Brno, Hradec nad Moravicí, Zlín) a v současné chvíli zakotvila na léto v Poděbradech (ale bez vystavených modelů). Předmětem výstavy jsou stavby českých architektů, určené k rekreaci v přímořské lázeňské lokaci, jež je dodnes cílem našich turistů, dodnes patří k nejnavštěvovanějším lokacím Čechů. K rekreaci a odpočinku slouží ale i Poděbrady, a tak se poslání obou míst krásně propojuje. A voda je v obou místech. Zde, v Poděbradech, léčivá pramenitá, tam zdraví prospěšná mořská.
Další slova už patřila PhDr. Ladislavu Langrovi, starostovi Poděbrad. Vyslovil radost, že se zdařilo znovuoživit Galerii Ludvíka Kuby a že může v jejích prostorách zahájit již 2. výstavu po obnovení GLK, navíc tematicky odlišnou od předchozí. Což je dobře, neboť galerie je a má být multifunkčním prostorem, zaměřeným na prezentaci současného a moderního umění, architektury a designu.
A protože právě dozněl na poděbradské kolonádě koncert hudebníků z Karlových Varů, pochvaloval si, že město Poděbrady žije naplno kulturou, což bylo za 1. republiky samozřejmostí a v současnosti se podobná kulturní náplň mimolázeňského života v Poděbradech srovnatelně vrací. Navíc je to i doklad, že lidem i městu se daří lépe, když se nemusí existenčně trápit nad otázkou rodinného či městského rozpočtu a mohou si dovolit nadstavbu (město i lidé) jako je kultura, která k lázním neodmyslitelně patří. Neboť obohacuje jak město, tak jeho návštěvníky a pomáhá léčit pacienty.
Ladislav Langr, jako pravověrný Poděbraďák, neopomněl připomenout postavu, která sice není na výstavě zastoupena a nepůsobila jako architekt v Chorvatsku, ale v Lublani, za to k Poděbradům měla značné vazby.
Jde o Ing., RTDr. h. c. Jana Vladimíra Hráského, poslance Českého zemského sněmu z let 1901 - 1902, poslance Říšského sněmu z let 1907 - 1918, ale především stavebního inženýra, hydrologa, balneologa a politika. Byl vysokoškolským profesorem kulturního inženýrství, vodárenství a stokování měst na CK české vysoké škole technické v Praze, kde v letech 1900 -1901 zastával post rektora. V letech 1912 - 1923 byl ale i členem sboru obecních starších a městské rady v Poděbradech. Zasadil se o to, aby město převzalo lázně od knížete Filipa Hohenlohe a od roku 1919 byl předsedou akciové společnosti, jež lázně spravovala. Hráský inicioval jejich rozšíření a rozvoj. Navrhl městskou vodárnu, kanalizaci a prosazoval zbudování vodní elektrárny. Vodárenské a kanalizační stavby navrhoval i pro další polabská města a obce. Usiloval dokonce i o dodnes odkládanou stavbu labsko-dunajského kanálu. S Lublaní ho váže nejen jeho působení tam, ale i stavby, jako budova Lublaňské opery, Národní dům v Celje, či Kraňský zemský palác v Lublani.
V dalších příspěvcích jsme byli upozorněni na mimořádně zajímavou technickou stránku výstavy, na vystavené artefakty. Je víc, než zajímavé vnímat nejen stavbu jako takovou, ale i její projekt, který, ať už v technických výkresech nebo pohledových vyobrazeních, má rukopis jednotlivých autorů. Ne jako dnes, kdy projekt vzniká na počítači a je až na kompoziční vyznění celé stavby vlastně shodný, unifikovaný ve 3 D. Vystavené návrhy jednotlivých autorů jsou ve své podstatě malými uměleckými díly, či přímo obrazy budoucích staveb.
Po malé zdravici Jasenky Kranjčević, zastupitelky chorvatské strany, byla výstava zahájena.
O slavnostní ráz vernisáže se postarala originální kapela Poděbradští tamburaši, která nám předvedla originální chorvatské a upravené české lidové písně. Nutno dodat, že ojedinělý soubor hraje na opravdu historické jihoslovanské hudební nástroje. Takže projev skoro tak autentický, jako kdybychom právě byli kdesi na chorvatském pobřeží. Odpovídal tomu ostatně i sluneční žár a hic, který v době naší návštěvy Poděbrad panoval.
Výstava více než 20 koláží z projektů, skic a fotografií
přibližuje architektonické objekty sloužící
na počátcích turistickému ruchu na chorvatském pobřeží.
Jedná se o hotely, vily, úpravy nábřeží, či pláží,
které navrhli čeští, anebo s českými zeměmi úzce
spjati architekti pro oblast chorvatského Jadranu.
Návštěvník výstavy se tak seznámí s díly autorů, mezi nimiž jistě zaujmou taková jména jako
Jan Kotěra, Carl Seidl, Emil Králíček, Josef Schulz, Matěj Blecha, Adolf Loos,
Josef Hoffmann, Josef Prokop, Lev Kalda, Josef Dryák, Karl Holey
a další,
jež mnoho z nich bylo známo z úspěšného působení ve funkcích profesorů
na významných školách v Praze a Vídní.
Kvalita vystavovaných projektů reprezentuje velmi vysokou úroveň.
Například projekt pro hotel v Opatiji z roku 1909 od architekta Jana Kotěry
(později přestavěn)
je pozoruhodný tím, že vytyčuje nové trendy,
které se budou objevovat v navrhování architektury pro cestovní ruch,
posléze i v dalších projektech té doby.
Expozice je zajímavá tím,
že jsou zde poprvé takto souhrnně a společně vystaveny projekty,
jež pro chorvatskou pobřežní oblast navrhli architekti z českých zemí
a
výstava tak přinejmenším dokládá nemalý význam a přínos českých architektů
pro rozvoj cestovního ruchu na Jadranu.
Počátky většího zájmu o Chorvatsko ze strany české veřejnosti
lze pozorovat už během 19. století,
ale skutečný zájem a rozmach nastává počátkem 20. století,
kdy oblast cestovního ruchu je významně a pozitivně ovlivňována kontakty politickými, ekonomickými,
taktéž z oblasti zdravotnictví, umění, sportu, etnologie a dalšími.
Vysvětlení zájmu českých turistů o Jadran má celou řadu důvodů
a nelze je pouze vázat na touhu po pobytu v krásné přírodě a na úchvatném pobřeží.
Nemalý význam zde hrály politické okolnosti, jakož i skutečnost,
že v Praze roku 1888 byl založen Klub českých turistů,
jehož členové organizovali výlety do různých částí Chorvatska.
Podrobnosti a dojmy z těchto cest jsou často popisovány v českých časopisech té doby.
K výměně a spolupráci mimo jiné přispěl
založený v Praze roku 1923 Balneologický výbor Jaderské stráže,
který dohlížel na kvalitu tamních turistických míst,
a také skutečnost, že v roce 1930
bylo uvedeno do provozu 1. letecké spojení jaderského pobřeží
se zahraničím na lince Praha-Záhřeb-Susak, s využitím letiště v Grobniku.
Byla tak umožněna rychlá a pohodlná přeprava zájemců
z Československé republiky na Opatijskou riviéru,
do oblasti Crikvenice a na Istrijský poloostrov.
Výstava Čeští architekti a počátky cestovního ruchu na chorvatském Jadranu
dokládá přínos a podíl tehdejší české společnosti
na rozvoji cestovního ruchu na pobřeží Jaderského moře,
a to nejen investorů, projektantů, stavitelů,
ale v neposlední řadě taky našich turistů
- a z pohledu chorvatské strany, přínosu a vkladu jejích hostů. (zdroj: tisková zpráva)
Autorky výstavy:
Jasenka Kranjčević (Institut cestovního ruchu v Záhřebu),
Mirjana Kos (Chorvatské muzeum cestovního ruchu v Opatiji)
Kurátoři výstavy v ČR: Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec (Kabinet architektury)
Doprovodný program
so 14. 7. 2018/16.00 -17.00 hodin
komentovaná prohlídka výstavy s autory Šumných stop,
režisérem Radovanem Lipusem a architektem Davidem Vávrou
so 14. 7. 2018/19.00 -22.00 hodin
projekce + beseda s autory:
Šumné stopy v Chorvatsku s Radovanem Lipusem a Davidem Vávrou
Máme otevřeno: úterý - neděle: 10.00 -12.00/13.00 – 18.00 hodin
Vstupné:
Základní: 40 Kč
lázeňští hosté: 20 Kč (Lázně Poděbrady, a. s.)
studenti, senioři nad 60 let: 20 Kč
držitelé průkazu ZTP a ZTP/P, děti do 15 let: zdarma
290 33 Poděbrady
Lázeňská 363/III
Hodnocení: 89 %
Richard Koníček
Foto: © Richard Koníček, © Ing. Olga Koníčková
