Češi a Čechy polskýma očima (1830–1848) aneb čítárna burcující z měšťanského poklidu…

14.03.2018 09:29

 

 

 

 

 

 

 

 

 

FF UK/2. patro hlavního schodiště - Praha

12. 3. – 13. 4. 2018

 

Vernisáže panelové  výstavy Češi a Čechy polskýma očima (1830 – 1848), kdy v roce oslav 100. výročí vzniku samostatného Československa a obnovení nezávislosti Polska si připomeneme i historické ´podhoubí´ těchto událostí, tedy národně-emancipační snahy v 19. století, se zúčastnilo spousta zájemců. Výstava uplatňuje plakátovou formu textů, citátů a archivních skenů v kombinaci s poutavou barevnou grafikou Milana Sypěny.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Slavnostní zahájení se neobešlo bez projevů těch, kteří se o výstavu přičinili, jako např. Doc. Mgr. Petr Christov, Ph.D., pověřený funkcí proděkana pro přijímací řízení a vnější vztahy, Prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.,  Maciej Ruczaj - ředitel Polského institutu v Praze či Tomáš W. Pavlíček, jehož projev jsme mohli pochopit v tom smyslu, že ´dějiny jdou do  kruhu´, že jsme nyní v podobné politické situaci...abychom se nad tím také zamysleli...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Cílem výstavy, která ještě v tomto smyslu nebyla nikdy prezentována,  bylo představit, jak Poláci v polovině 19. století vnímali Čechy jako zemi a Čechy jako formující se národ. Nutně tak srovnávali vlastní situaci po listopadovém povstání v roce 1830 s činností české národní elity v době předbřeznové. Panelová výstava velmi názorně přibližuje nejen stereotypy ´my a oni´, ale představuje také fenomén kulturní výměny, zprostředkování a komunikaci mezi sítěmi polských a českých vědců.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Klíčovými představiteli byli na obou stranách učenci. Jak a kde vědci navázali kontakty, jaká byla jejich vzájemná spolupráce, v jakých oblastech docházelo ke kulturní výměně? Šlo nejen o výměnu publikací, ale také o sdílení zkušeností, přenos forem organizace učených společností. V neposlední řadě se jednalo o ocenění a jmenování zahraničních kolegů členy vlastní učené společnosti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejdůležitější kontakty mezi Čechy a Poláky byly navázány, když zavládlo jaro národů,

na Slovanském sjezdu v Praze roku 1848.

Kteří Češi byli zapojeni do této spolupráce?

Na polské straně se objeví známá jména A. Mickiewicze, F. Chopina či E. Chojeckého,

ale i některé dosud neznámé pohledy.

Z českých osobností se připomínají např. K. Havlíček nebo F. Palacký.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Panely jsou opatřeny slibnými  názvy jako např. :

Krajina a vědci v zahradách a observatořích

Návštěvy polských vědců v Praze

Edmund Chojecki a jeho kontakty v Čechách

Kulturní výměny a transfery/Básně, parafráze a překlady

Ohlas povstání v Čechách

V čítárnách a na bálech

Listopadové povstání 1830

Uprchlíci v Čechách …a další

 

Hluboký dojem zanechal koncert Poláků na třeboňském zámku

Náš zpěv se líbil Češkám,

a nám zase Češky – a večer

proběhl vesele,

kvitoval generál Józef Zieliňski tehdejší vřelé přijetí polského koncertu

 

Idea a scénář: Tomáš W. Pavlíček

Spolupráce na scénáři: Marie Bahenská, PetraTomsová

Konzultace: Jan Županič

Ilustrace: Lubomír Czaban

Grafika, realizace: Milan Sypěna

Instalace: Daniel Soukup

 

Výstavu pořádají Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.,

a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

pod záštitou Polského institutu v Praze.

 

 

110 00 Praha 1

nám. Jana Palacha 2

Máme otevřeno:

pondělí - pátek:  7.00 - 21.00 hodin

Vstup: zdarma

 

 

Hodnocení:  99 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková

 

www.ff.cuni.cz

www.polskyinstitut.cz