Časová pole podle Jana Poše aneb kde začíná prolínat věda s uměním, ale vítězí (zatím) ještě pořád umění

31.03.2023 16:45

 

 

Jan Poš

Časová pole

od 17. 3. do 10. 4. 2023

The Chemistry Gallery

 

 

Časové pole

„Pevná doba trvání aktivity. V Scrumu jsou sprinty časově zakončené iterace.“

(Zdroj: https://www.tx.cz/slovnik/scrum/casove-pole)

Nerozumíte? Tak jinak:

Time Box

„A fixed duration of time during which an activity is performed. In Scrum, sprints are time boxed iterations.“

(Zdroj: https://www.tx.cz/slovnik/scrum/casove-pole)

Ani tak nerozumíte? Tak ještě jinak:

Časové pole

„Časové pole je libovolná množina časových oken.

Lze jej použit pro nastavení nejrůznějších omezení pro jiné jednotky času než dny, jako třeba rána a odpoledne.“

(Zdroj: https://skolaris.net/napoveda/wiki/3/%C4%8Casov%C3%A9-pole)

Pořád nic?

Tak nezbývá než zavítat na výstavu Jana Poše, která je nazvána – ano! –

Časová pole.

 

 

Někdy je věda pro běžného člověka – řekněme – poněkud odtažitá, prostě „věda“.

A pod pojmem časová pole si může představit všelicos.

Těžko bude ale pravda to, co si představí náš staromódní rozum.

Abychom neznámý pojem pochopili, nestačí mnohdy ani vysvětlující definice.

Tedy pro většinu z nás.

Pak se odvracíme od problému, jenž je pro nás unikátní tím, že nám uniká.

A někdy je to fuk, a někdy je to škoda.

Umělci, jsou ve své bezbřehé fantazii dál než náš tuctový mozek dokáže a umělci vidí, co my nevidíme.

A také vyjádří, čemu my nerozumíme.

Třeba Časová pole.

Jan Poš k takovým umělcům patří.

Ne k nám, on patří k těm, co vidí dál a víc než my.

Pro nás a hlavně asi pro sebe a za sebe, nám pak ono neznámé – po svém – tlumočí.

Tak jako v The Chemistry Gallery na výstavě Časová pole.

 

Co praví odborný výklad výstavy?

 

V anotaci k výstavě, kterou odcitujeme s úctou a obdivem slovo od slova, se pojmu Časové pole dá rozumět už přece jen o trochu lépe.

 

„Výstava s názvem Časová pole zkoumá vztah virtuálního a reálného prostoru. Rozšiřuje způsob autorova uvažování o site specific instalaci a vztahu materiálních objektů s jejich 3D předobrazy. Jednotlivá díla, která budou reagovat na prostory galerie, vtáhnou návštěvníka přímo do základních souřadnic 3D programu, ve kterém díla vznikají v podobě modelů a simulací. Ty jsou ze své podstaty dokonalé, na rozdíl od reality. Středem autorova zájmu je přitom především samotný proces - proces přechodu objektu z virtuální do reálné podoby, při kterém nelze s jistotou odhadnout výsledek v důsledku působení mnoha nepředvídatelných vlivů.“

 

 

Vejděme a hleďme

 

Pomineme-li, autor výstavy nám snad odpustí, pomineme-li tedy, mudrování nad pojmem Časové pole a vejdeme na výstavu, tak uvidíme asi ta časová pole, ale především spatříme krásné artefakty, které nás nejen upoutají, ale i odpoutají od hlavolamu Časová pole.

Jsou- li ta díla Jana Poše tím, co jsou Časová pole pro znalce a oborníky, pak je to nádhera. Světla, stíny, odrazy, barvy, hry světel, mnohomluvné stíny, stále jiné odrazy, měnící se barvy, zkrátka pastva pro oči.

Artefakty ze světa fantazie, artefakty ultramoderní, trojrozměrné ve své podstatě, ale vícedimenzní ve výsledku, ve vjemu našich očí, smyslů a našeho chápání. Totiž, spíše jakéhosi pochopení. Pochopení lidského, prostého, obdivného.

Takže jsme-li svědky zhmotnění Časových polí, je to kumšt a je to paráda.

 

 

Každý vnímá pole podle svého

 

Za www.www-kulturaok-eu.cz jsme navštívili výstavu především ze zvědavosti a ve víře, že budeme udiveni. Výstavy – a výběr autorů – v režii Petra Hájka vždy nabízejí něco - něčím - jiného. Nejsme mocni zavítat do všech galerií v Praze, vidět všechny výstavy, jež se konají a o nichž bychom rádi informovali návštěvníky našeho webu. Musíme si vybírat. A jméno autora nám - zatím - bylo neznámé a název jeho výstavy - trvale - nesrozumitelný. Což nebyl důvod výstavu pominout, ale naopak navštívit. Vidět, zjistit, udělat si obrázek.

Shodou okolností jsme výstavu Jana Poše se záhadným názvem Časová pole navštívili trojgeneračně. Děd, matka a vnuk. A najednou se ukázalo, jak každý z nás, z pohledem svého věku, na expozici nahlížíme.

Děd, zvyklý hledat definici, vysvětlení, pochopení a pak teprve posouzení představovaného tápal. Tápal z důvodu svého hledání oné definice. Tápal, ale pouze dočasně. Záhy se na fakta, definice, vysvětlivky – řekněme to upřímně - vykašlal a raději prostě žasl nad důmyslnou pastvou pro jeho staré oči.

Matka je fotografka. A výtvarnice. Ta neřešila název výstavy a pojem pojmu. Ne hledala nejvhodnější záběr pro ilustrační snímky této výstavy, pro náš web a současně s tím, se vpíjela do mnohočetnosti a tím pádem i četnosti možností zachytit tohle skoro až nezachytitelné. Fotí přece na plochu, ale ta díla jsou dál, vícerozměrná. I atmosférou. Tak litovala, že to, co vidí, nejde tak úplně a věrně zachytit.

A konečně vnuk. Ten ve svých třech letech nemá ještě důvod řešit viděné. Má jediný cíl, vidět viděné a nechat se ohromit, zaujmout. A nelépe i do celého systému vstoupit. Trochu mu v tom brání strach z neznáma, ne nepochopitelna, neznáma, nepochopitelno zatím ještě neřeší, a s podporou podané ruky tam, kam to jde, rád vstoupí. Svět jím viděné fantazie a jeho prozatímní vnímání světa kolem, sestává z dojmů, ne z pojmů. A protože neřve, strachem, nechutí či čímkoli, čím tihle malí tvorové vyjadřují své vnitřní pocity, je spokojen. Dívá se, opatrně nahlíží a asi se při tom protíná ve svém dosavadním světě, s těmi Časovými poli, světa virtuálního, dosud zcela svobodně a emocionálně.

Takže výstava pro tři generace?

Klidně. Časová pole jsou vlastně také neomezená… Tak proč ne.

 

 

Života běh Jana Poše

 

·         1996 v Praze narozen

·         2018-2021 absolvoval bakalářské studium pod vedením Daniela Hanzlíka a Pavla Mrkuse v ateliéru Time Based Media na FUD UJEP.

·         2019 pobýval na studijní stáži na Kunstuniversität v Linzi u prof. Christopha Nebela.

·         V současné době studuje navazující magisterské studium u Tomáše Hlaviny v ateliéru Socha II. na pražské AVU.

                     

Text: Richard Koníček a Marie Kubíčková, DiS.

Foto: Marie Kubíčková, DiS. 

 

 

Jan Poš

Časová pole

Grafika k výstavě: Eva Hanzalová

od 17. 3. do 10. 4. 2023

The Chemistry Gallery

Ovenecká 17 - Praha 7 - 170 00

Otevřeno:

​Po - Pá: 11:00 - 19:00

So: 14:00 - 19:00

nebo na základě předchozí domluvy

Výstava se koná v rámci multižánrového festivalu Spectaculare

https://www.spectaculare.cz

Výstavu doprovodí

vydání prvního samostatného katalogu Jana Poše v produkci The Chemistry Gallery